Světový operní repertoár

Scéna z Čarostřelce Carla Marii von Webera (litografie z doby kolem roku 1822)

Jako světový, mezinárodní či standardní operní repertoár se označuje soubor oper uváděných často na významných operních scénách po celém světě. Liší se tím jak od národních operních repertoárů, tedy oper, které se častěji uvádějí v jedné jazykové oblasti, tak i od operních děl uváděných jen výjimečně nebo vůbec. Standardní operní repertoár není ovšem pevně definován a odborníci se mohou lišit v názorech na to, zda daná opera do něj patří nebo ne. Navíc se operní repertoár vyvíjí tak, jak se objevují nové úspěšné kusy a starší upadají v zapomenutí anebo jsou naopak objevovány a znovu uváděny na scény.[1]

Níže uvedený seznam obsahuje operní díla, která se nacházejí na většině seznamů významných oper, uvedených v sekci Podklady k sestavení seznamu. Protože jde o seznamy pocházející výhradně z anglické jazykové oblasti a jsou v nich zahrnuty některé opery specifické pouze pro tuto oblast, byla vypuštěna díla skladatelů anglicky mluvících zemí, která nebyla podle databáze Operabase.com[2] od roku 2006 do poloviny roku 2008 ani jednou nastudována mimo anglicky mluvící země. Seznam pokrývá všechny hlavní žánry a zachycuje opery, jež se počátkem 21. století častěji objevovaly na světových operních scénách. Historicky sahá od raných oper 17. století psaných Monteverdim, Cavallim a Purcellem až po díla pozdního 20. století, jejichž autory jsou Messiaen, Berio či Britten. Stručné poznámky opery charakterizují či vysvětlují, proč jsou považovány za významné. Seznam je řazen podle data premiéry s výjimkou případů, kdy k ní došlo dlouho po skladatelově smrti; tehdy se řadí podle přibližného data vytvoření hudby.

Způsob sestavení seznamu zapříčinil, že v něm chybí některá díla populární či významná z historického hlediska, například vůbec nejstarší opery Dafné od Jacopa Periho, Händelův Xerxes či Auberova Němá z Portici, nemluvě o řadě stěžejních oper českého repertoáru. Také zde nejsou ani jedním dílem zastoupeni někteří významní operní skladatelé, vedle již zmíněného Periho například Alessandro Scarlatti, Antonio Vivaldi nebo Philip Glass. Je však velmi obtížné najít kritérium výběru, které by zohlednilo stejnou měrou popularitu na světových jevištích, postavení v českém repertoáru i historický význam oper a jejich skladatelů.

Opery jsou uváděny pod názvem nejčastěji používaným v Česku. Není-li ustálen, nebo pokud se jedná o opery v Česku méně známé, je připojen i originální nebo alternativní název.

1600–1699

Claudio Monteverdi držící tragickou divadelní masku (Domenico Fetti, 1640)
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
Orfeusorig. L’OrfeoMonteverdi, ClaudioClaudio Monteverdi1607Orfeus je obvykle považován za první mistrovské operní dílo.[3]
Odyseův návrat do vlastiorig. Il ritorno d'Ulisse in patriaMonteverdi, ClaudioClaudio Monteverdi1640Monteverdiho první opera pro Benátky, založená na Homérově Odysseji, dokazuje skladatelovo mistrovství v portrétování jedinečných osobností.[4]
Korunovace Poppeyorig. L’incoronazione di PoppeaMonteverdi, ClaudioClaudio Monteverdi1642Monteverdiho poslední opera se dnes často uvádí. Její benátský kontext může vysvětlit úplnou nepřítomnost moralizujícího tónu, častého v tehdejších operách.[4]
OrmindoCavalli, FrancescoFrancesco Cavalli1644Jedna z prvních Cavalliho oper znovuoživených ve 20. století je považována za jedno ze skladatelových nejatraktivnějších děl.[4]
GiasoneCavalli, FrancescoFrancesco Cavalli1649V této opeře poprvé došlo k oddělení árierecitativu.[4] Zároveň to byla nejpopulárnější opera 17. století.[5]
La CalistoCavalli, FrancescoFrancesco Cavalli1651Devátá z jedenácti oper, které Cavalli napsal s libretistou Faustinim. Je známá svou satirou na božstva klasické mytologie.[6]
Gli equivoci nel sembianteScarlatti, AlessandroAlessandro Scarlatti1679Scarlattiho první opera seria, napsal ji v 19 letech. Byla uvedena v Římě, v Teatro Sala Capranica.
Dido a AeneasPurcell, HenryHenry Purcell1683Často považována za první skutečnou operu v angličtině. Nebyla poprvé provedena roku 1689 v dívčí škole, jak se někdy uvádí, ale již roku 1683 na dvoře krále Karla II.[7]
Královna vílorig. The Fairy QueenPurcell, HenryHenry Purcell1692Spíše semiopera než skutečná opera. Často považována za nejlepší Purcellovo dramatické dílo.[7]

1700–1749

Georg Friedrich Händel (Balthasar Denner, 1733)
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
AgrippinaHändel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel1710Händelova poslední opera komponovaná v Itálii byla nesmírně úspěšná,[8] a založila jeho pověst jako skladatele italské opery.[9]
RinaldoHändel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel1711Händelova první opera pro Londýnské jeviště byla zároveň první operou v italštině uvedenou v Londýně.[9]
Giulio CesareHändel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel1724Opera známá svou bohatou orchestrací.[9]
TamerlanoHändel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel1724Dílo nadané velkou dramatickou silou.[9]
Žebrácká operaPepusch, Johann ChristophJohann Christoph Pepusch1728Satira na italskou opera seria, autorem libreta je John Gay; formát Žebrácké opery si udržel popularitu až do současnosti.[10]
Acis a GalateaHändel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel1731Jediné autorovo dramatické dílo na anglické libreto.[11]
OrlandoHändel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel1733Další mistrovská Händelova opera, patřící k jeho nejlepším dílům.[11]
Služka paníPergolesi, Giovanni BattistaGiovanni Battista Pergolesi1733Model mnoha dalších děl ve stylu opera buffa včetně Mozartových.[12]
Hippolyte et AricieRameau, Jean-PhilippeJean-Philippe Rameau1733Premiéra Rameauovy první opery vyvolala velkou kontroverzi.[13]
AriodanteHändel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel1735Dodnes vysoce hodnocena hudebními kritiky.[9]
AlcinaHändel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel1735Spolu s předchozí operou Ariodante byla součástí první Händelovy operní sezóny v Covent Garden.[9]
Les Indes galantesRameau, Jean-PhilippeJean-Philippe Rameau1735V tomto díle Rameau dal tradičně lehčímu žánru opery-baletu emocionální hloubku a sílu.[13]
Castor et PolluxRameau, Jean-PhilippeJean-Philippe Rameau1737Dílo zprvu nepříliš úspěšné bylo znovu uvedeno roku 1754 a od té doby je přijímáno jako jedno z autorových nejlepších.[13]
SemeleHändel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel1744Dílo bylo původně provozováno jako oratorium. Jeho dramatické kvality ho však v současnosti prosadily i na operní scéně.[14]
PlatéeRameau, Jean-PhilippeJean-Philippe Rameau1745Nejslavnější Rameauova komická opera. Původně určena ke dvorní zábavě, její nové uvedení roku 1754 jí zajistilo nesmírnou popularitu celého francouzského publika.[13]

1750–1799

Wolfgang Amadeus Mozart v roce 1777 (autor portrétu neznámý)
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
La buona figliuolaPiccinni, NiccolòNiccolò Piccinni1760Piccinniho dílo bylo ve své době nesmírně populární v celé Evropě. Do roku 1790 je známo 70 nastudování opery, která byla prováděna ve všech evropských velkoměstech.[15]
Orfeus a Eurydikaorig. Orfeo ed EuridiceGluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck1762Gluckova nejznámější opera. První dílo, v němž se skladatel pokusil reformovat výstřelky italské opera seria.[16]
AlcestaAlcesteGluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck1767Gluckova druhá „reformní“ opera, nyní obvykle provozovaná ve francouzské revizi z roku 1776.[17]
Bastien a BastienkaMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1768Mozartův jednoaktový singspiel parodoval Rousseaův operní pokus Le Devin du Village.[18]
Mitridates, král pontskýorig. Mitridate, re di PontoMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1770Čtrnáctiletý Mozart tuto operu napsal pro ansámbl virtuózních zpěváků a provedení trvá přes šest hodin.[18]
Lucio SillaMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1772Další opera Mozartova dospívání. Po sepsání zaznamenala 25 repríz, a poté byla znovu uvedena až roku 1929.[18]
Ifigenie v Auliděorig. Iphigénie en AulideGluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck1774Gluckova první opera určená pařížskému jevišti.[19]
Zahradnice z láskyorig. La finta giardinieraMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1775První významnější Mozartova opera buffa.[18]
Král pastýřůorig. Il re pastoreMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1775Poslední opera Mozartova dospívání byla vytvořena na Metastasiovo libreto.[18]
Il mondo della lunaHaydn, JosephJoseph Haydn1777Poslední že tří Haydnových oper na Goldoniho libreta.[20]
ArmidaGluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck1777Gluck pro toto dílo použil libreto původně zhudebněné Lullym a Armidu měl sám ze svých oper nejraději.[21]
Ifigenie na Tauriděorig. Iphigénie en TaurideGluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck1779Gluckovo „poslední a snad největší mistrovské dílo“.[22]
Idomeneusorig. IdomeneoMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1781Dílo považované za autorovu první zralou operu Mozart napsal po delší přestávce, během které žádné jevištní dílo nevytvořil.[23]
Únos ze serailuorig. Entführung aus dem SerailMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1782První Mozartovo mistrovské dílo komického žánru a na německé libreto se dnes uvádí velmi často.[24]
Lazebník sevillskýPaisiello, GiovanniGiovanni Paisiello1782Paisiellova nejznámější komická opera byla později zastíněna Rossiniho stejnojmenným dílem.[25]
Divadelní ředitelorig. Der SchauspieldirektorMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1786Další Mozartův singspiel měl premiéru spolu se Salieriho operou Prima la musica, poi le parole[18]
Figarova svatbaorig. Le nozze di FigaroMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1786První ze slavné řady oper, při níž s Mozartem spolupracoval libretista Lorenzo da Ponte. Dnes je Figarova svatba nejpopulárnější Mozartovou operou.[18]
Don GiovanniMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1787Druhá slavná Mozartova opera na text od Lorenza Da Ponte, nesčetněkrát promýšlený a záhadný příběh svůdníka Dona Juana.[18] Premiéra se konala v Praze v Nosticově divadle (dnes Stavovské divadlo).
Così fan tutteMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1790Třetí a poslední Mozartova opera na Da Ponteho libreto, Così fan tutte (Takové jsou všechny) se v 19. století provozovala jen zřídka, protože zápletka byla považována za nemravnou.[26]
TitusLa clemenza di TitoMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1791Předposlední Mozartova opera byla mimořádně populární zhruba do roku 1830, pak pozbyla obliby, její kritické hodnocení začalo upadat a na původní úroveň se dostalo až po druhé světové válce.[18]
Kouzelná flétnaorig. Die ZauberflöteMozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart1791Dílo hodnocené jako „apoteóza singspielu“ bylo v 19. století kritizováno jako zmatené a postrádající jasnou formu.[24] Je velmi populární v Německu a Rakousku.
Tajné manželstvíorig. Il matrimonio segretoCimarosa, DomenicoDomenico Cimarosa1792Obvykle považováno za Cimarosovu nejlepší operu.[27] Císaři Leopoldu II. se tříhodinová premiéra líbila tolik, že zpěváky přemluvil, aby dílo ještě téhož dne reprízovali.[28]
MedeaLuigi Cherubini1797Jediná francouzská opera doby Revoluce, která se dnes pravidelně uvádí. Proslavená sopránovým partem, umožňujícím zazářit hvězdám jako Maria Callasová.[29]

1800–1824

Gioacchino Rossini (autor portrétu je Vincenzo Camuccini)
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
FidelioBeethoven, Ludwig vanLudwig van Beethoven1805Beethovenova jediná opera prozrazuje skladatelovy svobodomyslné názory.[30]
Vestálkaorig. La VestaleSpontini, GaspareGaspare Spontini1807Spontiniho opera o zamilované vestálce měla silný vliv na Berlioze a byla předchůdkyní francouzského žánru grand opera.[31]
Hedvábný žebříkLa scala di setaRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1812Rané Rossiniho dílo je typickou ukázkou žánru farsa comica.[32]
Italka v Alžíruorig. L'Italiana in AlgeriRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1813Richard Osborne toto dílo hodnotí jako „Rossiniho první mistrovskou buffo operu v plně rozvinuté dvouaktové formě“.[32]
TancrediTankredRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1813Toto melodramma eroico (heroické melodrama) popsal básník Giuseppe Carpani takto: „Je to kantiléna a pořád kantiléna: krásná kantiléna, nová kantiléna, magická kantiléna, vzácná kantiléna.“[32]
Turek v ItáliiRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1814Od ostatních Rossiniho oper se liší častými sbory a nepřítomností árií.[32]
Lazebník sevillskýorig. Il barbiere di SivigliaRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1816Nejpopulárnější autorova opera buffa.[32]
OtelloRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1816Skladatel Giacomo Meyerbeer napsal: „Třetí jednání Otella založilo jeho pověst tak pevně, že jí nemůže otřást ani tisíc chyb.“[32]
Popelkaorig. La CenerentolaRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1817Napsání této komedie Rossinimu trvalo jen o něco víc než tři týdny.[32]
Straka zlodějkaorig. La gazza ladraRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1817V této opeře Rossini použil tehdy oblíbený motiv záchrany hlavní postavy.[32] Velmi populární je její předehra.
Mojžíš v Egyptěorig. Mosè in EgittoRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1818Dílo bylo pojato jako posvátné drama vhodné k uvádění během postu.[32]
Jezerní pannaorig. La donna del lagoRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1819Romantická opera inspirovaná dílem Waltera Scotta.[32]
Čarostřelecorig. Der FreischützWeber, Carl Maria vonCarl Maria von Weber1821Weberovo mistrovské dílo je první velkou německou romantickou operou.[33]
EuryantaWeber, Carl Maria vonCarl Maria von Weber1823Přes slabé libreto měla Euryanta velký vliv na další vývoj německé opery včetně Wagnerova Lohengrina.[34]
SemiramisRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1823Poslední opera, kterou Rossini napsal v Itálii.[32]

1825–1849

Gaetano Donizetti (lept, autor neznámý)
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
Bílá paníorig. La dame blancheBoieldieu, François AdrienFrançois Adrien Boieldieu1825Boieldieuova nejúspěšnější opéra comique byla jednou z mnoha, které v 19. století inspirovaly romány Waltera Scotta.[35]
Obléhání KorintuRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1826Rossini zde důkladně přepracoval své starší dílo Maometto II. a umístil děj do jiného prostředí.[32]
OberonWeber, Carl Maria vonCarl Maria von Weber1826Weberova poslední opera před předčasnou smrtí.[36]
PirátIl pirataBellini, VincenzoVincenzo Bellini1827Belliniho druhá práce profesionální úrovně založila jeho mezinárodní pověst.[37]
VampýrMarschner, HeinrichHeinrich Marschner1828Marschner je hlavní spojnicí mezi Weberem a Wagnerem, jak ukazuje tato gotická opera.[38]
Hrabě OryLe comte OryRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1828Kritik 19. století Henry Chorley řekl: „V Hraběti Ory není jediná špatná melodie, není jediný ošklivý takt.“[32]
CizinkaLa stranieraBellini, VincenzoVincenzo Bellini1829La straniera je mezi belcantovými operami výjimečná tím, že nabízí pozoruhodně málo příležitostí k pěvecké exhibici.[37]
Vilém Tellorig. Guillaume TellRossini, GioacchinoGioacchino Rossini1829Rossiniho poslední opera složená ve Francii je příběhem o svobodě zasazeným do Švýcarských Alp. Pomohla ustavit žánr francouzské grand opera.[39]
Anna BolenaDonizetti, GaetanoGaetano Donizetti1830Donizettiho první úspěch na mezinárodní operní scéně výrazně pomohl založit jeho skladatelskou pověst.[40] V současnosti uváděna ve Vídni a New Yorku; Anna Netrebko v hlavní roli.
Fra DiavoloAuber, DanielDaniel Auber1830Jedna z nejpopulárnějších komických oper 19. století. Auberův příběh neapolského bandity dokonce inspiroval jeden z filmů Laurela a Hardyho.[41]
Kapuleti a Montekovéorig. I Capuleti e i MontecchiBellini, VincenzoVincenzo Bellini1830Belliniho verze Shakespearovy hry Romeo a Julie.[42]
Náměsíčnáorig. La sonnambulaBellini, VincenzoVincenzo Bellini1831Concertato „D'un pensiero e d'un accento“ z finále prvního dějství později parodoval Arthur Sullivan v jednoaktovce Trial by Jury.[43]
NormaBellini, VincenzoVincenzo Bellini1831Belliniho nejznámější dílo, vzor romantické opery. Závěrečné jednání je často zmiňováno pro originalitu orchestrace.[44] Obsahuje slavnou árii Casta diva, kterou interpretovaly mj. Maria Callas a Renée Fleming.
Robert ďábelorig. Robert le DiableMeyerbeer, GiacomoGiacomo Meyerbeer1831Meyerbeerova první grand opera určená pro Paříž. Vyvolala senzaci svým baletem mrtvých jeptišek.[45]
Nápoj láskyorig. L´elisir d'amoreDonizetti, GaetanoGaetano Donizetti1832Nejčastěji uváděná opera v Itálii mezi roky 1838 a 1848.[40] Je stále velmi populární po celém světě.
Beatrice di TendaBellini, VincenzoVincenzo Bellini1833Tragédie známá velkým počtem sborových čísel.[46]
Hans HeilingMarschner, HeinrichHeinrich Marschner1833Další důležitá gotická hororová opera.[47]
Lucrezia BorgiaDonizetti, GaetanoGaetano Donizetti1833Patří mezi autorovy nejpopulárnější práce.[48] V současnosti uváděna s Editou Gruberovou v hlavní roli.
Marie Stuartovnaorig. Maria StuardaDonizetti, GaetanoGaetano Donizetti1834V 19. století tato opera propadla, od svého znovuuvedení roku 1958 se však na jevištích objevuje často.[49]
Zakázaná láskaorig. Das LiebesverbotWagner, RichardRichard Wagner1835Rané Wagnerovo dílo volně založené na Shakespearově komedii Půjčka za oplátku. Skladatel se ho později zřekl.[50]
PuritániBellini, VincenzoVincenzo Bellini1835Drama zasazené do doby občanské války v Anglii je jednou z nejlepších skladatelových oper.[51]
Židovkaorig. La JuiveHalévy, FromentalFromental Halévy1835Grand opera soutěžila v popularitě s díly Giacomo Meyerbeera. Zvlášť slavná je tenorová árie Rachel Quand du Seigneur.[52]
Lucie z LammermooruLucia di LammermooreDonizetti, GaetanoGaetano Donizetti1835Donizettiho nejznámější vážná opera se slavnou scénou šílené Lucie.[53]
Život za caraGlinka, MichailMichail Glinka1836Tímto historickým dílem a později operou Ruslan a Ludmila Glinka založil tradici ruské národní opery.[54]
Hugenotiorig. Les HuguenotsMeyerbeer, GiacomoGiacomo Meyerbeer1836Asi nejslavnější z francouzských grands operas je považována za autorovo vrcholné dílo.[55]
Roberto DevereuxDonizetti, GaetanoGaetano Donizetti1837Donizetti psal tuto operu, aby zahnal smutek nad smrtí své ženy.[56] Roli královny Alžběty I. vytváří dramaticky Edita Gruberová.
Benvenuto CelliniBerlioz, HectorHector Berlioz1838Berliozova první opera klade takové nároky na virtuozitu, že i dnes je obtížné ji uvádět.[57]
ObertoVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1839Verdiho první operou je toto melodrama.[58]
Favoritkaorig. La favoriteDonizetti, GaetanoGaetano Donizetti1840Donizettiho grand opera francouzského stylu.[59]
Marie, dcera plukuorig. La fille du régimentDonizetti, GaetanoGaetano Donizetti1840Donizettiho pokus o francouzskou opéra comique.[59] Obsahuje slavnou árii pro tenoristu s mnoha "vysokými c". V italštině La figlia del reggimento.
Jeden den králemorig. Un giorno di regnoVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1840Verdiho jediná komedie kromě jeho poslední opery, Falstaffa.[58]
Pytlákorig. Der WildschützLortzing, AlbertAlbert Lortzing1842Lortzingovo „komické veledílo“ mělo ukázat, že Němci dokáží konkurovat italské opera buffa a francouzské opéra comique.[60]
NabuccoVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1842Verdi prohlásil, že tato opera představuje vlastní začátek jeho umělecké dráhy.[61]
RienziWagner, RichardRichard Wagner1842Wagnerův příspěvek k tradici grand opery.[62]
Ruslan a LudmilaGlinka, MichailMichail Glinka1842Zpracování Puškinovy pohádky, jež mělo významný vliv na pozdější ruské skladatele.[63] Opera byla v nové inscenaci uvedena u příležitosti znovuotevření Velkého divadla v Moskvě po jeho nákladné rekonstrukci začátkem roku 2012.
Bludný Holanďanorig. Der fliegende HolländerWagner, RichardRichard Wagner1843Wagner považoval tuto populární romantickou operu za skutečný počátek své kariéry.[64]
Don PasqualeDonizetti, GaetanoGaetano Donizetti1843Donizettiho „mistrovská komická opera“ je jedna z posledních velkých buffa oper.[65]
Lombarďané na první křižácké výpravěorig. I Lombardi alla prima crociataVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1843Verdiho pokračování Nabucca bylo jeho první operou uvedenou v Americe.[66]
ErnaniVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1844Jedno z nejdramatičtějších raných děl Verdiho.[67]
TannhäuserWagner, RichardRichard Wagner1845Wagnerovo „nejvíce středověké dílo“ popisuje konflikt mezi pohanskou láskou a křesťanskou ctností.[68]
AttilaVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1846Verdiho při psaní této opery trápilo špatné zdraví a její premiéra nepřinesla velký úspěch.[69]
Faustovo prokletíorig. La damnation de FaustBerlioz, HectorHector Berlioz1846Zklamán nemožností získat objednávku na operu, určil Berlioz tuto „dramatickou legendu“ pro koncertní provedení. V současnosti se hrává i na operních jevištích.[70]
MacbethVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1847Verdiho první zpracování shakespearovské látky.[69]
MarthaFlotow, Friedrich vonFriedrich von Flotow1847Flotow se touto svou nejlepší komickou a sentimentální operou snažil vyhovět lidovému vkusu.[71]
Veselé paničky windsorskéNicolai, OttoOtto Nicolai1849Nicolaiova jediná německá opera je jeho nejtrvalejším úspěchem.[72]
Prorokorig. Le prophèteMeyerbeer, GiacomoGiacomo Meyerbeer1849Grand opera o životě náboženského fanatika Jana z Leidenu.[73]
Luisa MillerováVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1849Verdiho fanoušci se domnívají, že toto dílo na námět Schillerovy „měšťanské tragédie“ nebývá hodnoceno náležitě vysoko.[74]

1850–1874

Richard Wagner
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
GenovevaSchumann, RobertRobert Schumann1850Schumannův jediný operní pokus nebyl příliš úspěšný, ale dílo má i své obdivovatele od Liszta až po Nikolause Harnoncourta.[75]
LohengrinWagner, RichardRichard Wagner1850Poslední dílo Wagnerova středního období.[76]
StiffelioVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1850Verdiho příběh o cizoložství mezi členy americké protestantské sekty narážel na cenzuru.[77]
RigolettoVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1851První a nejvíce inovativní ze tří vrcholných oper Verdiho středního období, jež se staly základem světového operního repertoáru.[78]
Trubadúrorig. Il TrovatoreVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1853Romantické melodrama patří k autorovým nejmelodičtějším dílům.[79]
La traviataVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1853Role Violetty, „padlé ženy“ z názvu opery, je jednou z nejžádanějších sopránových rolí světového repertoáru.[80]
Sicilské nešporyorig. Les Vêpres siciliennesVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1855Opera silně ovlivněná Meyerbeerem.[81]
Lazebník bagdádskýCornelius, PeterPeter Cornelius1858Orientální komedie v tradici německé komické opery.[82]
Orfeus v podsvětíOffenbach, JacquesJacques Offenbach1858První opereta vůbec. Cynické a satirické představení je dodnes nesmírně populární.[83]
TrójanéBerlioz, HectorHector Berlioz1858Berliozova nejvýznamnější opera a vrchol francouzské klasické tradice.[70]
FaustGounod, CharlesCharles Gounod1859Ze všech zhudebnění faustovské legendy je u publika nejoblíbenější Gounodovo, a zejména to platilo v 19. století.[84]
Maškarní plesorig. Un ballo in mascheraVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1859V době, kdy psal Maškarní ples, byl Verdi už natolik bohatý, že si nepotřeboval vydělávat na živobytí. Opera měla potíže s cenzory, protože původně zpracovávala téma vraždy švédského panovníka.[85] Proto byl děj přenesen do anglických kolonií na území dnešních USA.
Blažena a Benešorig. Béatrice et BénédictBerlioz, HectorHector Berlioz1862Poslední Berliozova opera napsaná na motivy Shakespearovy hry Mnoho povyku pro nic je projevem skladatelova celoživotního obdivu k anglickému dramatikovi.[86]
Síla osuduorig. La forza del destinoVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1862Tuto tragédii si objednalo petrohradské carské divadlo a Verdiho při práci možná ovlivnila ruská tradice.[87]
Lovci perelorig. Les Pêcheurs de perlesBizet, GeorgesGeorges Bizet1863Premiéra Lovců perel nedopadla příliš úspěšně, dnes však jde o druhou nejprováděnější Bizetovu operu, známou zejména duetem tenoru a barytonu.[88]
Krásná Helenaorig. La belle HelèneOffenbach, JacquesJacques Offenbach1864Další Offenbachova opereta si utahuje z řecké mytologie.[89]
MireilleGounod, CharlesCharles Gounod1864Opera je založena na Mistralově epické básni a používá provensálské lidové nápěvy.[90]
Afričankaorig. L´AfricaineMeyerbeer, GiacomoGiacomo Meyerbeer1865Meyerbeerova poslední grand opéra byla uvedena již po smrti skladatele.[91]
Strašidelný zámekorig. Straszny dwórStanisław Moniuszko1865Romantická opera s komediálními rysy a silným vlasteneckým podtextem.
Tristan a Isoldaorig. Tristan und IsoldeWagner, RichardRichard Wagner1865Tato romantická tragédie je Wagnerovým nejradikálnějším dílem a jedním z nejpřevratnějších děl hudební historie. „Tristanovský akord“ stojí na počátku rozkladu tradiční tonality ve vážné hudbě.[92]
MignonThomas, AmbroiseAmbroise Thomas1866Lyrické dílo inspirované Goethovým románem Vilém Meister je spolu s Hamletem Thomasovou nejúspěšnější operou.[93]
Prodaná nevěstaSmetana, BedřichBedřich Smetana1866Lidová komedie Prodaná nevěsta je nejhranější ze Smetanových oper[94] a uvádí se na mnoha světových scénách, bohužel s hrubými zásahy režisérů.
Don CarlosVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1867Verdiho grand opera ve francouzském duchu je nyní jednou z jeho nejvíce ceněných prací.[95] Existuje ovšem i italská verze.
Dívka z Perthunebo Kráska z PerthuBizet, GeorgesGeorges Bizet1867Opéra comique, v níž Bizet zpracoval jeden z románů Waltera Scotta.[96]
Romeo a Julieorig. Roméo et JulietteGounod, CharlesCharles Gounod1867Gounodova verze Shakespearovy tragédie je jeho druhým nejznámějším dílem.[97]
DaliborSmetana, BedřichBedřich Smetana1868Jedna z nejúspěšnějších Smetanových oper zpracovává téma z české historie.[98]
Mistři pěvci norimberštíorig. Die Meistersinger von NürnbergWagner, RichardRichard Wagner1868Wagnerova jediná komedie mezi operami zralého období se zabývá střetem mezi uměleckou tradicí a inovací.[99]
HamletThomas, AmbroiseAmbroise Thomas1868Volné zpracování shakespearovské látky.[100]
La PéricholeOffenbach, JacquesJacques Offenbach1868Opereta zasazená do peruánského prostředí mísí komické a sentimentální prvky.[101]
MefistofelesBoito, ArrigoArrigo Boito1868I když je Boito známější jako Verdiho libretista, byl sám také skladatelem a strávil mnoho let hudebním zpracováním mýtu o Faustovi.[102]
Zlato Rýnaorig. Das RheingoldWagner, RichardRichard Wagner1869„Předvečer“ Wagnerova epického cyklu Prsten Nibelungův (Der Ring des Nibelungen) vypráví o vykování prstenu a kletbě na něj vložené.[103]
Valkýraorig. Die WalküreWagner, RichardRichard Wagner1870Druhý díl Prstenu Nibelungova', příběh smrtelníků Siegmunda a Sieglindy a toho, jako valkýra Brunhilda neuposlechne svého otce Wotana, krále bohů.[104]
AidaVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1871Proslulá opera byla objednána k oslavě otevření Suezského průplavu v Káhiře.[105]
Boris GodunovMusorgskij, Modest PetrovičModest Petrovič Musorgskij1874Musorgského velké historické drama ukazuje pád Ruska do anarchie počátkem 17. století.[106]
Netopýrorig. Die FledermausStrauss, JohannJohann Strauss1874Pravděpodobně nejpopulárnější ze všech operet.[107]
Dvě vdovySmetana, BedřichBedřich Smetana1874Další Smetanova komedie a jediná z jeho oper, která nemá námět z českého prostředí.[108]

1875–1899

Giuseppe Verdi (Giovanni Boldini, 1886)
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
CarmenBizet, GeorgesGeorges Bizet1875Asi nejslavnější francouzská opera vůbec. Premiéroví kritici byli šokováni její směsí romantiky a realismu.[109]
SiegfriedWagner, RichardRichard Wagner1876Třetí část Prstenu líčí, jak Siegfried přemohl draka Fafnera, získal prsten a osvobodil Brunhildu.[110]
Soumrak bohůorig. Die GötterdämmerungWagner, RichardRichard Wagner1876V závěru Wagnerova operního cyklu se uplatní prokletí prstenu, Siegfried a Brunhilda umírají a svět bohů zaniká.[111]
La GiocondaPonchielli, AmilcareAmilcare Ponchielli1876Vedle Verdiho Aidy jediná italská grand opera, jež se udržela na mezinárodním repertoáru.[43]
Hvězdaorig. L'étoileHzabrier, EmmanuelEmmanuel Chabrier1877Komický kousek popsaný jako „kříženec Carmen s Gilbertem a Sullivanem, ve kterém je zamíchána spousta Offenbacha“.[112]
Samson a DalilaSaint-Saëns, CamilleCamille Saint-Saëns1877Wagnerem silně ovlivněná francouzská opera.[113]
Evžen OněginCzajkovskij, Petr IljicPetr Iljič Čajkovskij1879Nejpopulárnější Čajkovského opera založená na Puškinově románu ve verších. Skladatel se silně ztotožňoval s hrdinkou Taťánou.[114]
Herodiadaorig. L´HérodiadeMassenet, JulesJules Massenet1881Toto zpracování biblického příběhu Salomé bylo zastíněno operou Richarda Strausse na stejné téma.[115]
Hoffmannovy povídkyorig. Les contes d'HoffmannOffenbach, JacquesJacques Offenbach1881Offenbachovo vážnější dílo zůstalo po jeho smrti nedokončeno. Je to jeho druhá opera, dnes velmi často uváděná.[101] Je populární v Německu (Hoffmanns Erzählungen), kde se odehrává děj, líčící fantastické zážitky básníka E. T. A. Hoffmanna. Výborným představitelem hlavní role je v poslední době Rollando Villazón.
Simon BoccanegraVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1881Verdi tuto operu dvacet let po prvním uvedení zásadně přepracoval.[61]
ParsifalWagner, RichardRichard Wagner1882Poslední Wagnerova opera je „slavnostní hrou“ na motivy legendy o Svatém grálu.[116]
Sněhurkanebo Jarní pohádkaRimskij-Korsakov, Nikolaj AndrejevičNikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov1882Jedno ze skladatelových nejlyričtějších děl.[117]
LakméDelibes, LéoLéo Delibes1883Opéra comique zasazená do indického prostředí se slavným Jasmínovým duetem a koloraturní Zvonkovou árií.[118]
Le VilliPuccini, GiacomoGiacomo Puccini1884Raná Pucciniho opera se spoustou baletních čísel.[119]
ManonMassenet, JulesJules Massenet1884Jedna z Massenetových nejpopulárnějších oper.[120] Uvádí se možná častěji než dílo Giacoma Pucciniho na stejný námět z roku 1893.
Cikánský baronorig. Der ZigeunerbaronStrauss, Johann mladšíJohann Strauss1885Záměrem této temperamentní operety bylo přispět ke zlepšení vztahů mezi Rakušany a Maďary v habsburské dvojříši po tzv. narovnání.[121]
ChovanštinaMusorgskij, ModestModest Musorgskij1886Dokončit druhý velký epos z ruské historie již Musorgskij před smrtí nestihl.[122]
Králem proti své vůliHzabrier, EmmanuelEmmanuel Chabrier1887Ravel prohlásil, že by raději byl autorem této komické opery než Wagnerova Prstenu Nibelungova; zápletka Chabrierova díla je však proslulá svou zmateností.[123]
OtelloVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1887První veledílo Verdiho posledního tvůrčího období bylo vytvořeno na mimořádně kvalitní Boitovo libreto.[61]
Král z Ysorig. Le roi d'YsLalo, ÉdouardÉdouard Lalo1888Bretaňská pohádka zhudebněná pod silným Wagnerovým vlivem.[124]
Sedlák kavalírorig. Cavalleria rusticanaMascagni, PietroPietro Mascagni1890Celosvětově oblíbená jednoaktovka bývá často uváděna spolu s Leoncavallovou operou Komedianti.[125]
Kníže IgorBorodin, AlexandrAlexandr Borodin1890Borodin na této opeře pracoval 17 let a nikdy ji zcela nedokončil. Nejslavnějším číslem jsou Polovecké tance.[126]
Piková dámaCzajkovskij, Petr IljicPetr Iljič Čajkovskij1890V dopise svému bratrovi a libretistovi sám autor napsal „tato opera je mistrovské dílo“.[127]
Přítel Fritzorig. L´amico FritzMascagni, PietroPietro Mascagni1891Označuje se jako pozdní příklad typu opera semiseria.[128]
JolantaCzajkovskij, Petr IljicPetr Iljič Čajkovskij1892Čajkovského poslední opera, lyrické dílo na libreto jeho bratra Modesta.[129]
La WallyCatalani, AlfredoAlfredo Catalani1892Opera je obvykle považována za Catalaniho vrcholné dílo.[130]
Komediantiorig. PagliacciLeoncavallo, RuggeroRuggero Leoncavallo1892Jedna z nejslavnějších veristických oper. Jako jednoaktovka se obvykle uvádí spolu s Mascagniho Sedlákem kavalírem.[131] Obsahuje slavnou árii Vesti la giubba
WertherMassenet, JulesJules Massenet1892Vedle Manon Massenetova nejpopulárnější opera.[132] Předlohu dodal Johann Wolfgang Goethe svým prvním úspěšným dílem Utrpení mladého Werthera.
FalstaffVerdi, GiuseppeGiuseppe Verdi1893Verdiho poslední opera na další z Boitových vynikajících libret.[61]
Perníková chaloupkaorig. Hänsel und GretelHumperdinck, EngelbertEngelbert Humperdinck1893Známou pohádku Humperdinck zpracoval v plném wagnerovském stylu.[133]
Manon LescautPuccini, GiacomoGiacomo Puccini1893Úspěch Manon Lescaut etabloval pověst Pucciniho jako vedoucího soudobého skladatele oper.[43]
ThaïsMassenet, JulesJules Massenet1894Opera obsahuje slavnou mezihru Meditace.[132] Byla nedávno přenášena z Metropolitní opery do mnoha kin i v Evropě, s Renée Fleming v hlavní roli.
Andrea ChénierGiordano, UmbertoUmberto Giordano1896Veristické drama, jehož libreto napsal Luigi Illica, je Giordanovou nejpopulárnější operou.[43] Námět je založen na tragickém osudu básníka André Chéniera v době Francouzské revoluce.
Bohémaorig. La BohèmePuccini, GiacomoGiacomo Puccini1896Claude Debussy prý po zhlédnutí Bohémy řekl, že nikdo jiný nevystihl Paříž té doby lépe než Puccini.[43]
Královské dětiHumperdinck, EngelbertEngelbert Humperdinck1897Původně melodrama spojující písně a mluvený dialog. Autor dílo přepracoval v roce 1907 do podoby skutečné opery.
FedoraGiordano, UmbertoUmberto Giordano1898Giordanova druhá nejpopulárnější opera.[43]
SadkoRimskij-Korsakov, Nikolaj AndrejevičNikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov1898Píseň indického kupce z této opery se v Rusku těšila nesmírné oblibě.[127]
Popelkaorig. CendrillonMassenet, JulesJules Massenet1899Opera dosáhla obrovského úspěchu hned po prvním uvedení a jen v roce 1899 se hrálo padesát repríz.[132]
Čert a KáčaDvořák, AntonínAntonín Dvořák1899U českých komických oper je nepřítomnost milostné zápletky výjimkou.[134]

1900–1924

Richard Strauss
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
Bylo nebylo...orig. Es war einmal…Zemlinsky, Alexander vonAlexander von Zemlinsky1900Zemlinského pozdně romantická opera na motivy pohádkové hry Der var engang dánského autora Holgera Drachmanna
LouiseHzarpentier, GustaveGustave Charpentier1900Opera zasazená do pařížské dělnické čtvrti je pokusem vytvořit francouzskou obdobu italského verismu.[135]
ToscaPuccini, GiacomoGiacomo Puccini1900Nejwagnerovštější Pucciniho opera často používá leitmotiv.[43]
RusalkaDvořák, AntonínAntonín Dvořák1901Mezinárodně nejúspěšnější Dvořákova opera je založena na pohádkovém příběhu.[136] Proslulou árii Rusalky Měsíčku na nebi hlubokém zpívají česky mj. Renée Fleming a Anna Netrebko, ale nejkrásněji ji přednesla Milada Šubrtová.[zdroj?]
Adriana LecouvreurCilea, FrancescoFrancesco Cilea1902Jedna ze dvou Cileových oper objevujících se dnes na mezinárodní operní scéně, ale zato často. Při premiéře zářil v hlavní mužské roli Enrico Caruso, stejně jako předtím v druhé známé Cileově opeře L'arlesiana (1898). Posledně byli vynikajícími interprety Angela Gheorghiu jako Adriana a Jonas Kaufmann jako Mořic hrabě ze Saska.
Pelleas a MelisandaDebussy, ClaudeClaude Debussy1902Debussyho symbolistické drama patří k nejvýznamnějším operám 20. století.[137]
Saul a DavidNielsen, CarlCarl Nielsen1902Biblická tragédie je první ze dvou Nielsenových oper.[138]
Její pastorkyňaV překladech bývá nazývána JenůfaJanáček, LeošLeoš Janáček1904Janáčkův první velký úspěch, naturalistický obraz venkovského života.[139]
Madam Butterflyorig. Madama ButterflyPuccini, GiacomoGiacomo Puccini1904Premiéra této dnes velmi populární Pucciniho opery dopadla katastrofálně a autor byl dokonce obviněn z plagiátorství.[43]
Veselá vdovaorig. Die lustige WitweLehár, FranzFranz Lehár1905Jedna z nejslavnějších vídeňských operet.[140]
SalomeStrauss, RichardRichard Strauss1905Úspěšná premiéra vyvolala skandál, Straussova „dekadentní“ opera je velmi populární i dnes.[141]
MaškarádaNielsen, CarlCarl Nielsen1906Duchaplná komedie se ohlíží do dob Figarovy svatby a v Nielsenově rodném Dánsku je považována za klasickou.[142]
Romeo a Julie na vsiorig. A Village Romeo and JulietDelius, FrederickFrederick Delius1907Tragédie nešťastné lásky se odehrává ve Švýcarsku; nejslavnějším hudebním číslem této opery je „Procházka rajskou zahradou“.[143]
Ariana a ModrovousDukas, PaulPaul Dukas1907Dukasova jediná opera, stejně jako Debussyho Pelleas a Melisanda symbolistické drama založené na Maeterlinckově textu.[144]
Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně FevroniiRimskij-Korsakov, Nikolaj AndrejevičNikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov1907Mystické převyprávění staré národní legendy. Někdy se označuje jako ruský Parsifal.[145]
OsudJanáček, LeošLeoš Janáček1907Důležité dílo z doby, kdy se Janáček jako skladatel snažil překročit meze tradičních témat české opery.[146]
ElektraStrauss, RichardRichard Strauss1909Temná tragédie, která přivedla Straussovu hudbu na práh atonality. První skladatelova práce na libreto jeho dlouholetého spolupracovníka Hugo von Hofmannsthala.[147]
Zuzančino tajemstvíorig. Il segreto di SusannaWolf-Ferrari, ErmannoErmanno Wolf-Ferrari1909Komické intermezzo. Zuzančiným tajemstvím je, že kouří.[148]
Zlatý kohoutekRimskij-Korsakov, Nikolaj AndrejevičNikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov1909Často považován za skladatelovu nejlepší operu. Satira na vojenskou neschopnost přivedla Rimského-Korsakova do potíží s cenzory po ruské porážce ve válce proti Japonsku.[149]
Don QuijoteMassenet, JulesJules Massenet1910Massenetův poslední velký úspěch je jemná komedie inspirovaná Cervantesovým románem.[150]
Děvče ze ZápaduPuccini, GiacomoGiacomo Puccini1910Skladatel považoval tuto operu, do češtiny dříve překládanou jako Děvče ze zlatého Západu, za své nejlepší dílo.[43]
Růžový kavalírorig. Der RosenkavalierStrauss, RichardRichard Strauss1911Nejslavnější dílo dvojice Strauss a Hofmannsthal je komedie z prostředí Vídně 18. století.[151]
Španělská hodinkaorig. L´heure espagnoleRavel, MauriceMaurice Ravel1911Ravelova první opera je ložnicová fraška zasazená do španělského prostředí.[152]
Ariadna na Naxuorig. Ariadne auf NaxosStrauss, RichardRichard Strauss1912Směs komedie a tragédie s vloženou operou v opeře.[153]
Vzdálený zvukorig. Der ferne KlangSchreker, FranzFranz Schreker1912Úspěch díla založil Schrekerovu reputaci operního skladatele.[154]
Krátký životFalla, Manuel deManuel de Falla1913Vášnivé španělské drama ovlivněné verismem.[155]
SlavíkStravinskij, IgorIgor Stravinskij1914V době psaní této krátké opery se Stravinského styl rychle měnil. Skladatel se vymaňoval z vlivu svého učitele Rimského-Korsakova a mířil k radikální moderně Svěcení jara.[156]
SavitriHolst, GustavGustav Holst1916Holstův zájem o hinduismus stojí za volbou námětu z Mahábháraty.[157]
Harlekýnorig. ArlecchinoBusoni, FerruccioFerruccio Busoni1917Busoni v této jednoaktovce čerpal z tradic italské commedia dell'arte.[158]
Florentinská tragédieZemlinsky, Alexander vonAlexander von Zemlinsky1917Zemlinského „dekadentní“ jednoaktovka je založena na krátké hře Oscara Wilda.[159]
Vlaštovkaorig. La rondinePuccini, GiacomoGiacomo Puccini1917Opera neměla okamžitý úspěch a Puccini ji dvakrát přepracoval.[43]
PalestrinaPfitzner, HansHans Pfitzner1917Wagnerovské drama o střetu mezi hudební tradicí a inovací.[160]
Modrovousův hradBartók, BélaBéla Bartók1918Bartókova jediná opera je silné psychologické drama a patří k jeho nejvýznamnějším dílům.[161]
Plášťorig. Il tabarroPuccini, GiacomoGiacomo Puccini1918První část Pucciniho Triptychu, kam patří ještě Gianni Schicchi a Sestra Angelika
Sestra Angelikaorig. Suor AngelicaPuccini, GiacomoGiacomo Puccini1918Ze tří oper Triptychu měl autor tento tragický příběh svobodné matky šlechtického původu donucené žít v klášteře nejraději.[43]
Gianni SchicchiPuccini, GiacomoGiacomo Puccini1918Veselá jednoaktovka založená na tématu z Dantova Pekla.[43]
Žena beze stínuorig. Die Frau ohne SchattenStrauss, RichardRichard Strauss1919Třetí spolupráce Strausse a libretisty Hofmannsthala. Opera zrála šest let a další dva roky trvalo, než došlo k premiéře.[162]
Mrtvé městoorig. Die tote StadtKorngold, Erich WolfgangErich Wolfgang Korngold1920Nejuznávanější jevištní dílo Ericha Wolfganga Korngolda, narozeného v Brně.[163]
Výlety pana BroučkaJanáček, LeošLeoš Janáček1920Komická fantasie umístěná na Měsíc a do Čech 15. století.[136]
Káťa KabanováJanáček, LeošLeoš Janáček1921První velká opera Janáčkovy pozdní zralosti je založena na Ostrovského hře o náboženském fanatismu a zakázané lásce na ruském venkově.[164]
Láska ke třem pomerančůmProkofjev, SergejSergej Prokofjev1921Komická opera založená na Gozziho pohádce.[165]
Trpaslíkorig. Der ZwergZemlinsky, Alexander vonAlexander von Zemlinsky1922Další krátká Zemlinského opera inspirovaná dílem Oscara Wilda. Skladatel se osobně identifikoval s titulní rolí trpaslíka.[166]
OčekáváníSchoenberg, ArnoldArnold Schoenberg1924Výrazně atonální monodrama.[167]
IntermezzoStrauss, RichardRichard Strauss1924Lehké dílko operetního charakteru založené na zážitku ze skladatelova vlastního manželství.[162]
Příhody lišky BystrouškyJanáček, LeošLeoš Janáček1924Jedna z Janáčkových nejpopulárnějších oper. Těsnohlídkovo libreto bylo inspirováno kresbami zvířat malíře Stanislava Lolka, které vycházely na pokračování v Lidových novinách.[168]

1925–1949

Giacomo Puccini
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
Doktor FaustBusoni, FerruccioFerruccio Busoni1925Busoni chtěl, aby tato opera byla vyvrcholením jeho díla, ale zemřel dříve, než ji mohl dokončit.[169]
Dítě a kouzlaRavel, MauriceMaurice Ravel1925Pohádková opera, původně pojatá jako balet.[170]
VojcekBerg, AlbanAlban Berg1925Jedna z klíčových oper 20. století. Je založená na výrazně antiheroické zápletce a Berg v ní spojuje atonální kompoziční techniky s tradičnějším přístupem.[171]
CardillacHindemith, PaulPaul Hindemith1926Neoklasická opera o psychopatickém klenotníkovi.[172]
Háry JánosKodály, ZoltánZoltán Kodály1926Singspiel obsahující mnoho maďarských lidových písní a tanců.[173]
Král RogerSzymanowski, KarolKarol Szymanowski1926Jedna z nejvýznamnějších polských oper plná orientálních harmonií.[174]
Věc MakropulosJanáček, LeošLeoš Janáček1926Poslední Janáčkova opera, jejíž premiéru ještě autor zažil.[175]
TurandotPuccini, GiacomoGiacomo Puccini1926Pucciniho poslední nedokončená opera.[43]
Oedipus RexStravinskij, Igor FjodorovičIgor Fjodorovič Stravinskij1927Spojení opery a oratoria na latinské libreto Jeana Cocteaua.[176]
Jonny vyhráváKrenek, ErnstErnst Křenek1927Ve své době mimořádně úspěšná „jazzová opera“.[177]
Žebrácká operanebo Třígrošová operaWeill, KurtKurt Weill1928Moderní adaptace Gayovy hry.[178]
NosSzzostakovic, Dmitrij DmitrijevicDmitrij Šostakovič1929Groteskní satira založená na Gogolově povídce.[179]
Vzestup a pád města MahagonnyWeill, KurtKurt Weill1930Opera vznikala za velkých obtíží působených spory mezi skladatelem a jeho libretistou Bertoltem Brechtem.[178]
Lady Macbeth Mcenského újezduorig. Леди Макбет Мценского уездаSzzostakovic, Dmitrij DmitrijevicDmitrij Šostakovič1930Opera založená na stejnojmenném dramatu Nikolaje Semjonoviče Leskova.
Z mrtvého domuJanáček, LeošLeoš Janáček1930Poslední Janáčkova opera, inspirovaná Dostojevského líčením života v ruském trestaneckém táboře.[180]
Mojžíš a ÁronSchönberg, ArnoldArnold Schönberg1932Autor toto dílo nikdy nedokončil a premiérováno bylo až po jeho smrti. Schönberg zde často používá seriální techniky.[181]
ArabellaStrauss, RichardRichard Strauss1933Poslední Straussova opera na Hofmannsthalovo libreto.[162]
Lady Macbeth Mcenského újezduSzzostakovic, Dmitrij DmitrijevicDmitrij Šostakovič1934Útok na hudební zpracování i námět této opery, vedený sovětským vládním deníkem Pravda, způsobil, že toto dílo se stalo poslední Šostakovičovou operou.[182]
Mlčenlivá ženaStrauss, RichardRichard Strauss1935Komická opera založená na hře Bena Jonsona.[183]
Porgy a BessGershwin, GeorgeGeorge Gershwin1935Zpočátku kasovní propadák, ale nastudování z roku 1941, které recitativy nahradilo mluvenými dialogy bylo úspěšné.[184]
LuluBerg, AlbanAlban Berg1937Bergova druhá opera zůstala po jeho smrti nedokončena. Friedrich Cerha ji později dopsal a tato verze byla s úspěchem uvedena roku 1979.[185]
Riders to the SeaWilliams, Ralph VaughanRalph Vaughan Williams1937Tato krátká fatalistická tragédie z irského prostředí je často považována za autorovu nejlepší operu.[186]
DaphneStrauss, RichardRichard Strauss1938Mytologická opera s lyrickou, pastorální hudbou.[187]
JuliettaMartinů, BohuslavBohuslav Martinů1938Snové dílo zasazené do města, kde lidé ztratili paměť, je „mistrovským operním dílem Martinů“.[188]
Malíř MathisHindemith, PaulPaul Hindemith1938Hindemithova vrcholná opera je podobenství o umělci přežívajícím v těžké době a odráží umělcovu vlastní zkušenost ze života pod nacistickým režimem.[189]
Paul BunyanBritten, BenjaminBenjamin Britten1941Brittenův první operní pokus je dílko o životě amerického národního hrdiny na libreto W. H. Audena.[190]
CapriccioStrauss, RichardRichard Strauss1942Poslední Straussova opera je konverzační kus pojednávající o samotném operním žánru.[191]
BrundibárHans Krása1942/1943Dětská opera Hanse Krásy o dvou jednáních na libreto Adolfa Hoffmeistera. Existují dvě verze díla: pražská a terezínská. Liší se především obsazením orchestru.
Císař z AtlantidyViktor Ullmann1943Napsán v terezínském ghettu a poprvé uveden až roku 1975. Skladatel i libretista zemřeli v Osvětimi.[192]
Peter GrimesBritten, BenjaminBenjamin Britten1945Vstup Benjamina Brittena na mezinárodní hudební scénu a zároveň důležitý bod dějin britské opery.[193]
Vojna a mírProkofjev, SergejSergej Prokofjev1945Epické dílo založené na Tolstého románu, Prokofjev se jím vrátil k tradici ruské historické opery.[194]
Zásnuby v klášteřeProkofjev, SergejSergej Prokofjev1946Romantická komedie, jejíž hudba se inspiruje rossiniovským stylem opera buffa.[195]
MediumMenotti, Gian CarloGian Carlo Menotti1946Často se považuje za Menottiho nejlepší kompozici.[196]
Zneuctění LukrécieBritten, BenjaminBenjamin Britten1946Brittenova první komorní opera.[197]
Albert HerringBritten, BenjaminBenjamin Britten1947Komická opera s mnoha sborovými čísly.[197]
Dantonova smrtEinem, Gottfried vonGottfried von Einem1947Zhuštěná adaptace Büchnerovy hry z doby hrůzovlády během Francouzské revoluce.[198]
Prsy TirésiovyPoulenc, FrancisFrancis Poulenc1947Poulencova první opera je krátká surrealistická komedie založená na hře Guillauma Apollinaira.[199]
Telefon aneb Láska ve třechMenotti, Gian CarloGian Carlo Menotti1947Opera buffa o délce pouhých 22 minut.[196]
Vězeňorig. Il prigionieroDallapiccola, LuigiLuigi Dallapiccola1949Většina hudby této opery je založena na třech řadách dvanácti tónů, které reprezentují pro tuto operu klíčová témata modlitby, naděje a svobody.[200]

Po roce 1950

Igor Stravinskij
Název operyJiné názvyAutor hudbyRokPopis
KonzulMenotti, Gian CarloGian Carlo Menotti1950Některé části této opery patří k tomu nejdisonantnějšímu, co Menotti kdy napsal.[196]
Amahl a noční návštěvníciMenotti, Gian CarloGian Carlo Menotti1951Tento vánoční příběh je první operou napsanou přímo pro televizi.[201]
Billy BuddBritten, BenjaminBenjamin Britten1951Zápletka této grandiózní opery je založena na Melvillově námětu.[197]
Život prostopášníkaStravinskij, IgorIgor Stravinskij1951Stravinského nejvýznamnější operní dílo se hudebně ohlíží k Mozartovi a jeho libreto W. H. Auden napsal na základě dojmů z Hogarthových rytin.[202]
Boulevard SolitudeHenze, Hans WernerHans Werner Henze1952Henzeho první opera obvyklé délky aktualizuje příběh Manon Lescaut, jež byl již předtím zdrojem významných oper Masseneta and Pucciniho.[203]
Ohnivý andělProkofjev, SergejSergej Prokofjev1954Prokofjev nikdy nespatřil na jevišti tuto operu, často považovanou za jeho nejavantgardnější kompozici.[127]
Pod koly osuduorig. The Turn of the ScrewBritten, BenjaminBenjamin Britten1954Komorní opera založená na duchařském příběhu Henryho Jamese. Je pozoruhodná zhuštěným podáním zápletky a aktivní rolí orchestru.[197]
CandideBernstein, LeonardLeonard Bernstein1956Opereta inspirovaná Voltairem obsahuje sopránovou árii „Glitter and Be Gay“, parodii na písně o klenotech z doby romantismu.[204]
Dialogy karmelitekPoulenc, FrancisFrancis Poulenc1957Poulencova velká opera se odehrává v konventu ženského kláštera během Francouzské revoluce.[205]
VanessaBarber, SamuelSamuel Barber1958Vanessa získala skladateli Pulitzerovu cenu za rok 1958.[206]
Lidský hlasPoulenc, FrancisFrancis Poulenc1959Krátká opera s jedinou postavou: zoufalou ženu, která telefonicky mluví se svým milencem.[207]
Sen noci svatojánskéBritten, BenjaminBenjamin Britten1960Britten toto dílo vytvořil na libreto, jež podle Shakespearovy hry napsal spolu se svým životním partnerem Peterem Pearsem. Je výjimečné tím, že hlavní mužskou roli zpívá kontratenor.[197]
Elegie za mladé milenceHenze, Hans WernerHans Werner Henze1961Henze své libretisty, jimiž byli W. H. Auden a Chester Kallman, požádal o podklad, který by ho inspiroval psát „něžné krásné hlasy“.[208]
Řeka Sumidaorig. Curlew RiverBritten, BenjaminBenjamin Britten1964Moderní liturgická opera určená k provádění v církevním prostředí.[197]
Mladý lordorig. Der junge LordHenze, Hans WernerHans Werner Henze1965Poslední kompozice vzniklá během autorova pobytu v Itálii se považuje za nejitalštější z jeho dramatických děl.[208]
Vojáciorig. Die SoldatenZimmermann, Bernd AloisBernd Alois Zimmermann1965První verze Vojáků byla operou v Kolíně nad Rýnem odmítnuta jako neproveditelná na jejím jevišti. Zimmermann musel redukovat obsazení orchestru i některé technické požadavky.[208]
Bassaridovéorig. Die BassaridenHenze, Hans WernerHans Werner Henze1966Opera na libreto napsané Audenem a Kallmanem, kteří požadovali, aby si skladatel poslechl Soumrak bohů než se pustí do komponování.[208]
Medvědorig. The BearWalton, WilliamWilliam Walton1967Libreto této výstřední opery je založeno na Čechovovi.[208]
Marnotratný synorig. The Prodigal SonBritten, BenjaminBenjamin Britten1968Třetí Brittenovo podobenství určené pro kostel.[209]
Ďáblové z LoudunuPenderecki, KrzysztofKrzysztof Penderecki1969Pendereckého první opera je zároveň jeho nejpopulárnější.[209]
Owen WingraveBritten, BenjaminBenjamin Britten1971Protiválečná opera napsaná pro televizi BBC.[210]
Smrt v BenátkáchBritten, BenjaminBenjamin Britten1973Brittenova poslední opera měla premiéru tři roky před jeho smrtí.[211]
Einstein na plážiEinstein on the BeachPhilip Glass1976Minimalistická opera Philipa Glasse
Le Grand MacabreLigeti, GyörgyGyörgy Ligeti1978Premiéra byla ve Stockholmu roku 1978, Ligeti však operu důkladně revidoval roku 1996.[212]
LearReimann, AribertAribert Reimann1978Expresionistická opera založená na Shakespearově tragédii. Titulní role byla napsána pro slavného barytona Dietricha Fischera-Dieskau.[213]
The LighthouseDavies, Peter MaxwellPeter Maxwell Davies1980Daviesova druhá komorní opera byla vytvořena na skladatelovo vlastní libreto.[208]
Svatý František z AssisiMessiaen, OlivierOlivier Messiaen1983Provedení této opery vyžaduje orchestr o 120 hráčích a velký sbor.[212]
Král posloucháorig. Un re in ascoltoBerio, LucianoLuciano Berio1984Skladatel libreto sestavil z různých textů tří autorů.[214]
Nixon v Číněorig. Nixon in ChinaAdams, JohnJohn Adams1987Minimalistická „novinářská opera“ vypráví o Nixonově setkání s Mao Ce-tungem roku 1972.[215]
Pád domu Usherůorig. The Fall of the House of UsherPhilip Glass1988Komorní opera Philipa Glasse na základě stejnojmenné hororové povídky Edgara Allana Poea.

Podklady k sestavení seznamu

Seznam byl sestaven na základě devíti jiných seznamů významných oper, vytvořených uznávanými autory, z nichž byla vybrána ta díla, která se objevila alespoň v pěti z těchto zdrojových seznamů (tedy na většině z nich). Protože všechny uvedené seznamy pocházejí od anglicky mluvících autorů, zachycují zároveň anglický národní repertoár; z toho důvodu byla dále vyloučena díla anglických a amerických autorů, která nebyla podle databáze Operabase.com od roku 2006 do poloviny roku 2008 ani jednou nastudována mimo anglicky mluvící země. Hledání v databázi bylo provedeno 25. července 2008. Použité zdrojové seznamy jsou:

  1. ANDERSON, Keith. A-Z of Opera [online]. Naxos, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-13. 
  2. The Standard Repertoire of Grand Opera 1607–1969, seznam v knize Normana Daviese Europe: a History (OUP, 1996; paperback edition Pimlico, 1997) ISBN 0-7126-6633-8.
  3. Opery v chronologii Mary Ann Smart v knize The Oxford Illustrated History of Opera (OUP, 1994) ISBN 0-19-816282-0.
  4. Opery s hesly v The New Kobbe's Opera Book, ed. Lord Harewood (Putnam, 9th ed., 1997) ISBN 0-370-10020-4
  5. Table of Contents (obsah) knihy Matthewa Boydena The Rough Guide to Opera, vydání 2002, ISBN 1-85828-749-9. (online)
  6. Opery s hesly v The Metropolitan Opera Guide to Recorded Opera ed. Paul Gruber (Thames and Hudson, 1993) ISBN 0-393-03444-5 nebo Metropolitan Opera Stories of the Great Operas ed. John W Freeman (Norton, 1984) ISBN 0-393-01888-1
  7. Seznam oper a jejich skladatelů v knize Who's Who in British Opera ed. Nicky Adam (Scolar Press, 1993) ISBN 0-859-67-894-6
  8. Hesla jednotlivých oper v knize WARRACK, John; WEST, Ewan. The Oxford Dictionary of Opera. Oxford: Oxford University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0-19-869164-5. 
  9. Hesla jednotlivých oper v knize Joyce Bourne: Who's Who in Opera: a guide to opera characters (Oxford University Press, 1998) ISBN 0-19-210023-8

Ze seznamu sestaveného na základě uvedených devíti zdrojů byla na základě databáze Operabase.com vyloučena tato díla (v chronologickém pořadí skladatelů a s uváděním anglických názvů oper): G. F. Händel: Rodelinda a Serse; Michael Balfe: The Bohemian Girl; Rutland Boughton: The Immortal Hour; Ralph Vaughan Williams: Hugh the Drover a The Pilgrim's Progress; Benjamin Britten: Gloriana; William Walton: Troilus and Cressida; Michael Tippett: The Midsummer Marriage, King Priam a The Knot Garden; Samuel Barber: Antony and Cleopatra; Harrison Birtwistle: Punch and Judy, The Mask of Orpheus a Gawain; Peter Maxwell Davies: Taverner; Philip Glass: Akhnaten; Judith Weirová: A Night at the Chinese Opera.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of important operas na anglické Wikipedii.

  1. LINDENBERGER, Herbert. Opera in History: From Monteverdi to Cage. Stanford: Stanford University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0804731058. (anglicky) 
  2. Rozhraní vyhledávače
  3. John Whenham na Grove Music Online
  4. a b c d Ellen Rosand na Grove Music Online
  5. HOLDEN, Amanda (ed.). The Viking Opera Guide. London: Viking, 1993. Dostupné online. ISBN 0-670-81292-7. (anglicky)  [dále jen Viking], s. 191
  6. Martha Novak Clinkscale na Grove Music Online
  7. a b Curtis Price na Grove Music Online
  8. Viking s.418
  9. a b c d e f Anthony Hicks na Grove Music Online
  10. Robert D. Hume na Grove Music Online
  11. a b ORREY, Leslie; MILNE, Rodney. Opera: A Concise History. London: World of Art, Thames & Hudson Dostupné online. ISBN 0500202176. (anglicky)  [dále jen Orrey], s. 64
  12. Orrey s. 90–91
  13. a b c d Graham Sadler na Grove Music Online
  14. Stanley Sadie na Grove Music Online
  15. Mary Hunter na Grove Music Online
  16. Viking s.375–6
  17. Viking s.378–9
  18. a b c d e f g h i Julian Rushton na Grove Music Online
  19. Viking s. 381
  20. Caryl Clark na Grove Music Online
  21. Viking s. 393
  22. Viking s. 370
  23. Orrey s. 110
  24. a b Orrey s. 113
  25. Viking s. 752
  26. Orrey s. 107
  27. Orrey s. 114
  28. Gordana Lazarevich na Grove Music Online
  29. Viking s. 210–211
  30. Viking s. 59
  31. Viking s. 1002–1004
  32. a b c d e f g h i j k l m Richard Osborne na Grove Music Online
  33. Viking s. 1212–14
  34. Viking s. 1214–15
  35. Oxford Illustrated s. 136
  36. Clive Brown na Grove Music Online
  37. a b Simon Maguire na Grove Music Online
  38. A. Dean Palmer na Grove Music Online
  39. Viking s. 884; s. 917–18
  40. a b William Ashbrook na Grove Music Online
  41. Viking s. 38
  42. Viking s. 66
  43. a b c d e f g h i j k l m Julian Budden na Grove Music Online
  44. Orrey s. 132
  45. Viking s. 659–60
  46. Viking s. 70
  47. Viking s. 609
  48. Viking s. 277
  49. Viking s. 278
  50. Viking s. 1176
  51. Viking s. 71
  52. Viking s. 412
  53. Viking s. 280
  54. Oxford Illustrated s. 246nn
  55. Viking s. 660
  56. Viking s. 282
  57. Viking s. 92
  58. a b Viking s. 1125
  59. a b Viking s. 285
  60. Viking s. 584
  61. a b c d Roger Parker na Grove Music Online
  62. Viking s. 1177
  63. Viking s. 368
  64. Viking s. 1179
  65. Viking s. 288
  66. Viking s. 1127
  67. Viking s. 1128
  68. Viking s. 1181
  69. a b Viking s. 1132
  70. a b Viking s. 94
  71. Viking s. 328
  72. Viking s. 726
  73. Viking s. 661
  74. Viking s. 1138
  75. Viking s. 968
  76. Viking s. 1184–86
  77. Viking s. 1139
  78. Oxford Illustrated s. 192
  79. Oxford Illustrated s.193
  80. Viking s. 1143
  81. Viking s. 1144
  82. Viking s. 228
  83. Viking s. 735
  84. Penguin Guide to Opera on CD s. 114
  85. Viking s. 1147
  86. Viking s. 97
  87. Viking s. 1149
  88. Viking s. 115
  89. Viking s. 736
  90. Viking s. 397
  91. Viking s. 664
  92. Viking s. 1196
  93. Viking s. 1098
  94. Viking s. 988
  95. Viking s. 1152
  96. Viking s. 116
  97. Viking s. 398
  98. Viking s. 990
  99. Viking s. 1198
  100. Viking s. 1099
  101. a b Viking s. 738
  102. Viking s. 131
  103. Viking s. 1188
  104. Viking s. 1190
  105. Viking s. 1155
  106. Viking s. 718
  107. Viking s. 1020
  108. Viking s. 992
  109. Viking s. 118
  110. Viking s. 1191
  111. Viking s. 1192
  112. Penguin Guide to Opera on Compact Discs s. 53
  113. Hugh MacDonald na Grove Music Online
  114. Viking s. 1087
  115. Viking s. 624
  116. Viking s. 1201
  117. Viking s. 866
  118. Viking s. 252
  119. Viking s. 807
  120. Viking s. 625
  121. Viking s. 1022
  122. Viking s. 720
  123. Penguin Guide to Opera on Compact Discs s. 54
  124. PARKER, Roger (ed). The Oxford Illustrated History of Opera. London: Oxford University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0-19-816282-0. (anglicky)  [dále jen Oxford Illustrated], s. 164–5
  125. Viking s. 618
  126. Viking s. 134
  127. a b c Richard Taruskin na Grove Music Online
  128. Peter Ross na Grove Music Online
  129. Viking s. 1094
  130. Michele Girardi na Grove Music Online
  131. Viking s. 564
  132. a b c Rodney Milnes na Grove Music Online
  133. Amanda Glauert na Grove Music Online
  134. Jan Smaczny na Grove Music Online
  135. Viking s. 203
  136. a b Oxford Illustrated s. 269
  137. Oxford Illustrated s. 281–7
  138. Viking s. 728
  139. Oxford Illustrated s. 304
  140. Viking s. 559
  141. Viking s. 1026
  142. Viking s. 729
  143. Viking s. 256
  144. Oxford Illustrated s. 285
  145. Viking s. 871
  146. Viking s. 502
  147. Viking s. 1028
  148. Viking s. 1241
  149. Viking s. 872
  150. Viking s. 635
  151. Viking s. 1029
  152. Viking s. 849
  153. Viking s. 1031
  154. Peter Franklin na Grove Music Online
  155. Viking s. 314
  156. Viking s. 1045
  157. Viking s. 485
  158. Viking s. 168
  159. Viking s. 1251
  160. Viking s. 773
  161. Oxford Illustrated s. 286–7
  162. a b c David Murray na Grove Music Online
  163. Christopher Palmer na Grove Music Online
  164. Viking s. 505
  165. Oxford Illustrated s.306
  166. Viking s. 1252
  167. Viking s. 953
  168. Viking s. 506
  169. Oxford Illustrated s. 297
  170. Roger Nichols na Grove Music Online
  171. Orrey s. 218
  172. Viking s. 477
  173. Tibor Tallián na Grove Music Online
  174. Viking s. 1076
  175. John Tyrrell na Grove Music Online
  176. Oxford Illustrated s. 310–11
  177. Viking s. 542
  178. a b Stephen Hinton na Grove Music Online
  179. Viking s. 980
  180. John Tyrrell na Grove Music Online
  181. Orrey s. 220
  182. Laurel E. Fay na Grove Music Online
  183. Viking s. 1039
  184. Richard Crawford na Grove Music Online
  185. Orrey s. 219
  186. Viking s. 1120
  187. Viking s. 1041
  188. Viking s. 613
  189. Viking s. 480
  190. Viking s. 143
  191. Oxford Illustrated s. 316
  192. Viking s. 1115
  193. Viking s. 144
  194. Viking s. 803
  195. Viking s. 802
  196. a b c Bruce Archibald na Grove Music Online
  197. a b c d e f Arnold Whittal na Grove Music Online
  198. Viking s. 307
  199. Viking s. 793
  200. Anthony Sellors na Grove Music Online
  201. Viking s. 649
  202. Viking s. 1050
  203. Viking s. 462
  204. Jon Alan Conrad na Grove Music Online
  205. Viking s. 794
  206. Barbara B. Heyman na Grove Music Online
  207. Viking s. 795
  208. a b c d e f Andrew Clements na Grove Music Online
  209. a b Adrian Thomas na Grove Music Online
  210. Viking s. 159
  211. Orrey, s. 234
  212. a b Paul Griffiths na Grove Music Online
  213. Viking s. 854
  214. David Osmond-Smith na Grove Music Online
  215. Viking s. 18

Literatura

Není zde uvedena literaturu již uvedenou v sekci Podklady k sestavení seznamu.

  • Různá hesla o operách, skladatelích a žánrech z: Grove Music Online ed. L. Macy (navštíveno 19. ledna 2007), grovemusic.com, zpoplatněný přístup.
  • HOLDEN, Amanda (ed.). The Viking Opera Guide. London: Viking, 1993. Dostupné online. ISBN 0-670-81292-7. (anglicky) 
  • WARRACK, John; WEST, Ewan. The Oxford Dictionary of Opera. Oxford: Oxford University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0-19-869164-5. (anglicky) 
  • BOYDEN, Matthew, et al.. Opera, the Rough Guide. London: Rough Guides, 1997. Dostupné online. ISBN 1-85828-138-5. (anglicky) 
  • ORREY, Leslie; MILNE, Rodney. Opera: A Concise History. London: World of Art, Thames & Hudson Dostupné online. ISBN 0500202176. (anglicky) 
  • Encyclopaedia Britannica: Macropedia Volume 24, 15th edition. London: Encyclopaedia Britannica (UK), 1986. ISBN 978-0852294345. Kapitola „Opera“ in Musical forms and genres. (anglicky) 
  • PARKER, Roger (ed). The Oxford Illustrated History of Opera. London: Oxford University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0-19-816282-0. (anglicky) 
  • GREENFIELD, Edward et al. The Penguin Guide to Opera on Compact Discs. London: Penguin, 1993. Dostupné online. ISBN 0-14-046957-5. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Richard-Strauss.jpg
Richard Strauss (1864-1949), german composer
GiacomoPuccini.jpg
Giacomo Puccini in a studio photograph.
Richard Wagner CDV by Louis Buchheister.JPG
Carte-de-Visite of Richard Wagner
Giuseppe Verdi by Giovanni Boldini.jpg
Portrét Giuseppe Verdi in a Top Hat
Gaetano Donizetti 1.jpg
Gaetano Donizetti (1797-1848), composer -
Igor Stravinsky LOC 32392u.jpg
Photoportrait of Igor Stravinsky, Russian composer.
Martini bologna mozart 1777.jpg
The so-called "Bologna Mozart" was copied 1777 in Salzburg (Austria) by a now unknown painter from a lost original for Padre Martini in Bologna (Italy), who had ordered it for his gallery of composers. Today it is displayed in the Museo internazionale e biblioteca della musica in Bologna in Italy. Leopold Mozart, W. A. Mozart’s father, wrote about this portrait:

„It has little value as a piece of art, but as to the issue of resemblance, I can assure you that it is perfect.” (Původní text: „„Malerisch hat es wenig wert, aber was die Ähnlichkeit anbetrifft, so versichere ich Ihnen, daß es ihm ganz und gar ähnlich sieht.“)

Reference: Letter of Leopold Mozart to Padre Martini in Bologna from Dec 22, 1777 (MBA II, pp. 204f, No. 396).
Portrait of an Actor, copy after Fetti - Robbins-Landon 1991 p60.jpg

The identity of the subject of this portrait is uncertain.