Svätopluk Štúr

Svätopluk Štúr
Narození24. ledna 1901
Hodslavice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1981 (ve věku 80 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánífilozof
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm I. třída, in memoriam (1991)
ChoťBožena Kuklová-Štúrová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Svätopluk Štúr (24. leden 1901 Hodslavice – 12. únor 1981 Bratislava) byl slovenský filozof, představitel kritického realismu.

Život

Narodil se jako nejmladší z pěti dětí evangelického faráře.[1] Studoval na německé střední škole v Hodoníně. V roce 1918 se celá rodina přestěhovala do Bratislavy.[1] Od roku 1924 začal psát příspěvky (zejména kulturní) do denního tisku. V roce 1930 začal studovat na filozofické fakultě Univerzity Komenského, kde ho ovlivnil především profesor Josef Tvrdý.[1] V roce 1935 získal doktorát, o tři roky později se stal docentem. Jako odpůrce fašismu musel v roce 1939 z univerzity odejít. Po celou dobu trvání Slovenského státu byl bez zaměstnání. Na univerzitu se vrátil až po roce 1945, kde se stal řádným profesorem. Již v roce 1949 však opět nesměl přednášet a byl vyloučen z fakulty. [1] Během politického uvolnění v 60. letech 20. století mohl opět spolupracovat s médii. V roce 1968 se vrátil zpět na filozofickou fakultu Univerzity Komenského, v březnu 1970 byl jako nežádoucí nucen ukončit své pedagogické působení. Až do jeho smrti mu byla znemožněna jakákoliv veřejná či publicistická činnost[1]

Vycházel z Bergsona, zejména však z Croceho a Masaryka. Zabýval se i estetikou, dějinami filozofie a logikou.

Dílo

  • K logickým problémům současné filozofie (1936)
  • Problém transcendentna v současné filozofii (1938)
  • Rozprava o životě (1946)
  • Smysl slovenského obrození (1948)
  • Německá vůle k moci (1967)
  • Marxisticko-leninská vůle k moci (1991)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e PERSTICKÁ, Dagmar. OSOBNOSTI. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 264–267. 

Literatura

  • PERSTICKÁ, Dagmar. OSOBNOSTI. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 264–267. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
TCH Rad T-G-Masaryka 1tr (1990) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka I třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992).