Svépravická
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled od ulice Šestajovická směrem na jihozápad | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Obvod | Praha 9 | ||
| Městská část | Praha 14 | ||
| Čtvrť | Hloubětín | ||
| Poloha | 50°6′9,13″ s. š., 14°32′13,11″ v. d. | ||
| Začíná na | křižovažka ulic Šestajovická, Soustružnická a Vaňkova | ||
| Končí na | ulice Kyjská | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1930 | ||
| Starší názvy | 1940–1945 německy: Sweprawitzer Straße | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 7[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 470805 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Svépravická je ulice v Hloubětíně na Praze 14, která spojuje křižovatku ulic Šestajovická, Soustružnická a Vaňkova s ulicí Kyjská.
Historie a názvy
Nazvána je podle vesnice Svépravice, která se v roce 1950 stala součástí Horních Počernic a v roce 1974 se celek stal součástí hlavního města Prahy. Ulice vznikla a byla pojmenována v roce 1930.[2][3] V době nacistické okupace v letech 1940–1945 se německy nazývala Sweprawitzer Straße.[4]
Zástavba
Na západní straně se nachází několik školních zařízení. Na východní straně jsou většinou jednopatrové rodinné domy.
Budovy a instituce
- Mateřská škola Šestajovická, Šestajovická 1068/17, odloučené pracoviště Mateřské školy Štolmířská, Štolmířská 602/4.[5] Přízemní budova je zahradou spojena s Dětským centrem Paprsek, denním stacionářem, který poskytuje podporu lidem s mentálním a kombinovaným postižením a jejich rodinám.[6]
- Základní škola praktická a speciální Praha 9, Svépravická 701/3, detašované pracoviště (kmenová budova školy je v Bártlově ulici 83 v Praze 9).[7]
- Základní škola, Praha 9 – Hloubětín, Hloubětínská 700, Hloubětínská 700/24.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-09.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 228.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 364.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 301.
- ↑ Mateřská škola Štolmířská [online]. [cit. 2018-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Dětské centrum Paprsek [online]. [cit. 2018-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Základní škola speciální [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Základní škola, Praha 9 – Hloubětín [online]. [cit. 2018-03-02]. Dostupné online.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 228.
- ŠMÍD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle času. Praha: Městský úřad Městské části Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2. S. 196.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svépravická na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Ulice Svépravická, Praha 14-Hloubětín, pohled od ulice Šestajovická směrem na jihozápad