Svět Harryho Pottera

Svět Harryho Pottera je fiktivní kouzelnický fantasy svět založený zejména na sérii knih o Harrym Potterovi od Joanne Rowlingové, jejich filmových a počítačových zpracováních a filmové sérii Fantastická zvířata, a dále rozvíjený fanouškovskou základnou.

Nenachází se na fiktivním místě v dávné minulosti (jako například Středozem) nebo rovnou v paralelním světě (jako třeba Narnie), ale je zasazen do reálného světa jako jeho skrytá součást. Tento článek uvádí některé zákonitosti a odlišnosti, kterými se tento svět vyznačuje.

Mudlové (v originále Muggles) je označení pro lidi, kteří nemají ani kapku kouzelnické krve a ve většině případů (nemusí to tak ale vždy být) ani netuší, že nějaká kouzla existují.

Motáci (v originále Squibs) jsou lidé s kouzlícími rodiči, kteří ale nemají žádné magické schopnosti, tudíž neumí ani kouzlit. Objevují se jen občas. Jsou častým terčem posměchu mezi kouzelníky, často je pro ně jednodušší zařadit se do mudlovského světa než do kouzelnického a v historii k tomu byli často i nuceni. Moták ale na rozdíl od mudly vidí mozkomory a pravděpodobně i testrály (za podmínky, že dotyčný viděl někoho zemřít). Příkladem motáka je například Argus Filch, bradavický školník, nebo paní Figgová. Mohou se naučit základům magie, ale je to pro ně velmi složité.

Objevují se častěji než motáci v kouzelnických rodinách. Jejich původ nemá na magické schopnosti žádný vliv. Názorným příkladem je Hermiona Grangerová nebo Harryho matka Lily Potterová, které se ve své době řadily mezi nejúspěšnější studentky svého ročníku i přesto, že jejich předci jsou mudlové. Rodiče a potomci dotyčného většinou vědí že je kouzelník.

Mezi kouzelníky a mudly se uzavírají smíšená manželství, z nichž se rodí děti s magií nebo bez ní. Většina kouzelníků chápe smíšené sňatky jako nutnost, bez níž by kouzelnický svět dávno vymřel.

Nicméně část kouzelníků, především smrtijedi, si ale zakládá na svém čistokrevném kouzelnickém původu. Chápou smíšené sňatky jako pošpinění rodu a čaroděje čistě mudlovského původu jako osoby méněcenné, kterým by se mělo odepřít jakékoliv kouzelnické studium. Označují je pojmem mudlovský šmejd (angl. mudblood). Tato nadávka je mezi čaroději chápána jako jedna z nejhorších možných urážek. Např. ve 2. ročníku ji Draco Malfoy použije proti Hermioně Grangerové a ve hře Harry Potter: Hogwarts Mystery jí Merula Snydeová nadává Benu Copperovi. Poté, co Voldemort ovládne kouzelnický svět, jsou mudlovští šmejdi perzekvováni podobně jako Židé za nacismu.

Obskuriálové (v originále Obscurials) jsou mladí kouzelníci, kteří vědomě potlačují své magické schopnosti (jako například Ariana Brumbálová) nebo jsou k tomu nuceni fyzickým nebo psychickým nátlakem (jako třeba v případě Credence Holkosta). V důsledku toho se u nich potlačovaná magická energie vyvine v nestabilní nekontrolovatelnou temnou parazitickou sílu zvanou obskurus (v originále Obscurus). Ta se může projevit i jako samostatná entita, která může vybuchnout v násilnou destruktivní zuřivost.

Obskurus mohl být do značné míry neviditelný nebo se jevit jako létající, nehmotná a amorfní entita se vzhledem černého, tekutému mraku nebo prudkého přívalu temnoty, někdy s načervenalým jádrem. Někteří ho popisovali jako „temný vítr“ nebo „temnou hmotu“ se „zářícíma bílýma očima“. Jeho vzhled mohl být olejnatý nebo „bohatý na olej, pokrytý olejem nebo produkující olej; mastný nebo mastný“. Vyskytly se také případy, kdy se ze stínové entity nakrátko vynořila tvář nebo se uvnitř ní objevil bíle zářící obraz hostitele.

Velikost a moc obskura závisí na vrozené síle jeho hostitele; čím mocnější obskuriál, tím mocnější je jejich obskurus. Když obskuriál dosáhl bodu emočního a mentálního zlomu, mohl zcela ztratit kontrolu a fyzicky se přeměnit v obskura. Jeho velikost a hmotnost v konkrétních časech mohly být také spojeny s úrovní negativních emocí, které ho v daném okamžiku vyvolaly, stejně jako s aktuálním mentálním stavem jeho hostitele. V tomto stavu byly pro své okolí nesmírně destruktivní, až způsobily, že předměty levitovaly nebo se lámaly, aniž by s nimi byly fyzicky v kontaktu. To zejména způsobilo poškození struktur a předmětů v blízkosti hostitele. Nicméně je mohl uklidnit někdo, komu důvěřují, což způsobilo, že se vrátily do svého tělesného stavu, ačkoliv emocionální konflikt mohl způsobit, že se obskuriál proměňoval tam a zpět.

Děti posedlé obskurem téměř vždy umírají před svými desátými narozeninami, ale jak ukázalo u Credence, čaroděj nebo čarodějnice s ohromnými skrytými schopnostmi by mohli přežít déle. Ariana Brumbál také přežila o řadu let déle. Podle Albuse Brumbála by mohl být obskuriál vyléčen tím, že by byl jeho pocit odcizení, který nakonec vytvořil jejich obskura, nahrazen pocitem sounáležitosti.

Když obskuriál zemřel, obskurus zmizel spolu s nimi, i když Mlok Scamander úspěšně jednoho udržel naživu, když jeho hostitel zemřel tím, že ho uzavřel do magické bubliny. Zdá se, že obskuriál nemůže být zabit ve formě obskura; obscurus by mohl být dočasně roztříštěn, ale samotný obskuriál by byl stále naživu, kdyby Credence byl něčím, čím by se dalo projít. Nicméně, on byl jen jeden příklad a byl označen jako neobvykle silný. Avšak i kdyby obskuriálové přežili své desáté narozeniny, jejich povaha by je pomalu otrávila a zabila. Brumbál, který byl toho svědkem s Arianou, řekl Mlokovi, že "pokaždé, když se setmělo, začalo ji to trávit." Výsledkem bylo, že Brumbál rozpoznal známky toho, že Credenceova povaha ho pomalu zabíjela a řekl Mlokovi, že Credence nelze zachránit. Jak dříve věřil, že by Credence mohl být zachráněn, kdyby mu bylo dáno dostatek lásky, naznačovalo to, že v nejranějších stádiích by bylo možné, aby obskuriály síla lásky vyléčila z jejich temnoty, ale od určité fáze čaroděje / čarodějnice s obskurem již není možné zachránit. Jak je vidět u Credence, obskuriálové byli stále schopni vyjádřit své přirozené magické schopnosti, i když se zdálo, že toho bylo dosaženo jen zřídka, protože Credence byl jediný, o kterém bylo známo, že to dokázal. Navzdory tomu, že již nepotlačoval svou magickou podstatu, Credence si také udržel své schopnosti obskuriála a obskura a byl schopen obojího využít v bitvě.

O obskuriálech se pojednává až ve filmové sérii Fantastická zvířata, v předchozích dílech J. K. Rowlingové zmiňováni nejsou. (Nezaměňovat se zaklínadlem Obscuro!)

Zvěromág (v originále animagus) je kouzelník, který se pomocí magie přeměňuje dobrovolně ve zvíře. Na rozdíl od vlkodlaka, který se přemění, ať chce nebo ne. Každý zvěromág má na sobě určité znamení, které zasvěceným prozrazuje, že je přeměněným čarodějem. Profesorka McGonagallová má kolem očí „brýle“ vytvořené z tmavších chlupů. V době hlavního děje knihy existovalo pouze 7 nahlášených zvěromágů – mezi ty, které známe, patří pouze Minerva McGonagallová, ostatní byli zvěromágy ilegálně.

Mezi zvěromágy patří např.

• Minerva McGonagallová – mourovatá kočka, je jedním ze sedmi ministerstvem kouzel registrovaných zvěromágů
• Sirius Black – Harryho kmotr, velký černý pes, přirovnán podobou ke smrtonošovi
• Petr Pettigrew – krysa, v jejíž podobě zůstával celých 12 let, protože se bál pomsty Remuse Lupina a Siriuse Blacka a smrijedů, jelikož mu dávali za vinu pád jejich pána
• Rita Holoubková – brouk, v této podobě se jí podařilo zjistit mnoho informací o Harrym a jiných věcech, které zveřejňovala ve svých článcích. Byla neregistrovaným zvěromágem, ale odhalila ji Hermiona Grangerová ve čtvrtém díle.
• James Potter – Harryho otec, proměňoval se v jelena (dvanácteráka)

V knihách se setkáváme s pěti různými školami. První z nich jsou Bradavice, kde studuje i Harry Potter. Bradavice se nacházejí kdesi ve Skotsku (přesnou polohu neznáme). Studenty tam vozí vlak přímo z londýnského nádraží King's Cross z nástupiště devět a tři čtvrtě. Ředitelem Bradavic byl Albus Brumbál, jehož na krátkou dobu v průběhu pátého dílu vystřídala ve funkci učitelka obrany proti černé magii a hlavní bradavická vyšetřovatelka Dolores Umbridgeová. Po Brumbálově smrti na konci šestého dílu ho z příkazu lorda Voldemorta nahradil Severus Snape. Po válce byla do funkce ředitelky školy správní radou zvolena Minerva McGonagallová.

Krásnohůlky se nacházejí ve Francii, pravděpodobně v jižní části země. Jejich ředitelkou je poloviční obryně madame Olympa Maxime.

Nachází se na severu. Velmistrem je bývalý smrtijed Igor Karkarov. Studoval zde i černokněžník Gellert Grindelwald, kterého porazil v legendárním souboji Albus Brumbál. Na zdi ve škole je dodnes znamení Relikvií smrti, které tu Grindelwald nakreslil.

Ilvermorny

Škola čar a kouzel nacházející se v Americe na Mount Greylock v Massachusetts. Přijímá studenty z celé Severní Ameriky. Studenti této školy, stejně jako v Bradavicích ve Skotsku, byli rozděleni do čtyř kolejí. Těmito kolejemi jsou Thunderbird, Wampus, Horned Serpent a Pukwudgie.

Zmínku o ní můžeme najít ve filmech Fantastická zvířata, když Newt Scamander ve dvacátých letech 20. století cestoval do New Yorku a setkal se zde s několika lidmi (včetně Porpentiny a Queenie Goldsteinové), kteří byli vzděláváni právě na této škole.

Ve čtvrtém díle knihy je letmá zmínka o Salemské škole pro čarodějky; podle názvu se jedná o dívčí školu, která se nachází v USA (J. K. Rowlingová vysvětlila, že se jedná o vtip na Women's Institute v Británii).^[1]

Ve svých poznámkách k Fontáně příznivé sudby (Bajky Barda Beedleho) se Albus Brumbál zmiňuje o ČADU – Čarodějná akademie dramatických umění. Na této škole působil i bývalý bradavický učitel bylinkářství profesor Beery.

Ve Fantastických zvířatech a kde je najít je zmínka o americké kouzelnické škole Stříbranov (v originále Ilvermorny), nacházející se v severovýchodní oblasti Spojených států.

Víme, že existují i další školy, ale knihy se o nich blíže nezmiňují.

Bližší informace jsou neznámé.

J. K. Rowlingová odhalila na Pottermore existenci některých dalších kouzelnických škol:

Zaměřuje na Astronomii, Alchymii a Přeměňování. Jde o jednu z nejstarších a největších škol. Zdejší studenti dokáží využívat bezhůlkovou magii a pozvání do školy dostávají pomocí „Snové pošty“ – snový posel vstupuje do dětských snů a zanechává jim podepsaný kámen, který se jim po probuzení objeví v ruce.

Studenti zde nosí hábity, které rostou společně s nimi a mění barvu podle toho, jakého stupně vzdělání jejich nositel dosáhl. Škola má nejmenší počet studentů a bere kouzelníky již od sedmi let, ačkoli studium začíná v jedenácti letech. Pokud studentův hábit zbělá, znamená to, že se začal zabývat černou magií, nebo porušil zákon o utajení a vede to k okamžitému vyloučení ze školy a vyšetřování ministerstvem kouzel. V Japonsku je také velmi populární famfrpál.

Nachází se v Brazílii v deštném pralese. Je chráněna malými, chlupatými, duchovními bytostmi s názvem Caipora. Ačkoli se, z pohledu mudlů, jeví jako ruina, kouzelníci ji přirovnávají ke chrámu. Studenti jsou odíváni do zářivě zelených hábitů a jejich studium se zaměřuje na bylinkářství a magiozoologii. Škola nabízí výměnné programy pro evropské studenty, kteří si přejí studovat tamní flóru a faunu.

Ministerstvo kouzel funguje podobně jako mudlovské ministerstvo. Hlavním představitelem kouzelnického světa je ministr kouzel (ekvivalent mudlovského ministerského předsedy). Ve Velké Británii spolupracuje ministr kouzel s mudlovským ministerským předsedou.

Kouzelnický svět před mudly svou existenci tají pomocí nejrůznějších krycích manévrů a zaklínadel, snaží se na sebe neupozorňovat a do záležitostí nekouzelnické společnosti zasahuje jen minimálně. Existuje dokonce Mezinárodní zákoník o utajení kouzel vydaný v roce 1692 kvůli mudlovským lovcům kouzelníků, jeho dodržování hlídá ministerstvo kouzel.

Zákon o utajení znamená například, že nikdo nesmí provádět kouzla za přítomnosti mudly, nesmí mu ukazovat žádné kouzelnické tvory apod. Pokud k něčemu takovému dojde, existuje na ministerstvu Komise pro vymýšlení mudlovsky přijatelných výmluv, která mudlům vše vysvětlí, případně jim změní paměť, aby si věci pamatovali jinak.

Výjimky tvoří samozřejmě například smíšená manželství, kdy se mudla, který si vezme čarodějku, dostává automaticky do světa kouzel a před ním už utajení neplatí. Další výjimkou je, když se mudlovským rodičům narodí potomek s kouzelnickým nadáním. Ani tito výjimeční lidé se ovšem nesmí o světě kouzel dál zmiňovat.