Světlana Chorkinová

Světlana Chorkinová
(c) Mil.ru, CC BY 4.0
Narození19. ledna 1979 (44 let)
Bělgorod
Povolánípolitička, sportovní gymnastka a poslankyně Státní dumy
OceněníŘád cti
Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy
Řád přátelství
Politická stranaJednotné Rusko
Funkcenáhradní člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy (2008–2012)
poslanec Státní dumy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlatoAtlanta 1996Bradla
zlatoSydney 2000Bradla
stříbroAtlanta 1996Družstva
stříbroSydney 2000Družstva
stříbroSydney 2000Prostná
stříbroAthény 2004Jednotlivci
bronzAthény 2004Družstva
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlatoMS 1995 Sabaebradla
zlatoMS 1996 San Juanbradla
zlatoMS 1997 Lausannevíceboj
zlatoMS 1997 Lausannebradla
zlatoMS 1999 Tchien-ťinbradla
zlatoMS 2001 Gentvíceboj
zlatoMS 2001 Gentpřeskok
zlatoMS 2001 Gentbradla
zlatoMS 2003 Anaheimvíceboj
stříbroMS 1994 Brisbanebradla
stříbroMS 1994 Brisbanepřeskok
stříbroMS 1995 Sabaevíceboj
stříbroMS 1997 LausanneDružstva
stříbroMS 1997 LausanneKladina
stříbroMS 1997 Lausanneprostná
stříbroMS 1999 Tchien-ťinDružstva
stříbroMS 2001 GentDružstva
bronzMS 1994 DortmundDružstva
bronzMS 1999 Tchien-ťinprostná
bronzMS 2001 Gentprostná

Světlana Vasiljevna Chorkinová (rusky: Светлана Васильевна Хоркина, narozená 19. ledna 1979, Bělgorod, SSSR, dnes Ruská federace) je bývalá ruská sportovní gymnastka.

Na olympijských hrách vybojovala celkem sedm medailí, z toho dvě zlaté. Z mistrovství světa si celkově přivezla 20 medailí, z toho devět zlatých, čímž se řadí mezi nejúspěšnější gymnastky své éry. Vrcholově závodila více než deset let, během nichž došlo ke třem změnám v systému bodování soutěží.

V roce 2003 zvítězila ve finále víceboje na MS, ve věku 24 let, čímž se zařadila po bok československé gymnastky Věry Čáslavské jako druhá nejstarší mistryně světa v historii sportovní gymnastiky. Nejstarší mistryní světa je doposud Ruska Larisa Latyninová, která zvítězila ve věku 27 let (rok 1962).[1]

Svým uměleckým projevem byla výjimečná, stejně jako novými tanečními figurami.[2] Často se však stávala terčem kritiky za nesportovní chování. Označovala se také za skutečnou vítězku soutěží, na kterých nevyhrála, pro horší bodové hodnocení jejího výkonu rozhodčími.[3]

Měří 165 cm, což je v ženské gymnastice více než průměrný vzrůst. Jejím dlouhodobým trenérem byl Boris Pilkin. Nejoblíbenějším nářadím byla bradla, na kterých získala obě olympijská zlata a pět titulů mistryně světa. Stala se také první gymnastkou v historii, která vyhrála třikrát titul světové šampiónky ve víceboji.

Osobní život

V listopadu 1997 nafotila sérii fotek pro ruskou verzi časopisu Playboy.[4]

Po ukončení aktivní kariéry se stala viceprezidentkou Ruské gymnastické federace (prosinec 2004).[5] V březnu 2007 byl v jejím rodném městě Belgorodě otevřen sportovní komplex Světlany Chorkinové při zdejší univerzitě. V parlamentních volbách roku 2007 byla zvolená do dolní komory parlamentu Státní dumy za politickou stranu Jednotné Rusko, jejímž lídrem je Vladimir Putin.[6][7][8] Jako poslankyně je mj. místopředsedkyní Výboru pro mládež.

V dubnu 2008 byl vydán její životopis Somersaults on High Heels (Salta na vysokých podpatcích). [9]

K roku 2010 byla svobodná, v červenci 2005 se jí narodil v Los Angeles syn Vladislav (získal tak automaticky americké občanství).[10][11]

Odkazy

Reference

  1. Oficiální web Olympijského hnutí, Profil LARISA LATYNINA
  2. Anna Kessel:Meet the new Russian divas., Guardian.co.uk, 3.6. 1997.
  3. Megan O´Rourke:Svetlana the Great, www.slate.com, Aug. 20, 2004, at 11:32 PM ET.
  4. Playboy: Rusian Playboy - 11/1997 with Irina Saltykova Archivováno 20. 8. 2008 na Wayback Machine., ruská verze, 1997/11.
  5. NAZPÍVÁ OLYMPIJSKÝ SONG RUSKY, ČÍNSKY NEBO ANGLICKY? Matka Světlana Chorkinová ani s dítětem nezahálí[nedostupný zdroj]. mag. Progym, 10.12.2006 14:59.
  6. Oficiální web: Duma, Světlana Chorkinová, přijala mandát 2.12.2007.
  7. Mikhail Zygar: In Parliamentary Tone Archivováno 30. 12. 2015 na Wayback Machine., Kommersant, 14. duben 2008.
  8. Archivovaná kopie. www.khorkina-multimedia.net [online]. [cit. 2008-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-24. 
  9. Vladimir Kozin a Maxim Chijikov: Svetlana Khorkina: "Yulia Bordovskikh introduced me to my admirer", Komsomolskaja pravda, english version, 21.03.2008.
  10. Russia's most successful female gymnast gives birth to American Georgian Archivováno 18. 5. 2009 na Wayback Machine., Pravda.ru, 3. srpen 2005.
  11. S. Chorkinová ,fotogalerie: comaneci-salto.[nedostupný zdroj], www.comaneci-salto.com, (c) 2004.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Belgium (civil).svg
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Svetlana Khorkina 2017.jpg
(c) Mil.ru, CC BY 4.0
Светлана Васильевна Хоркина (род. 1979) — российская гимнастка
Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).svg
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.