Světlovské panství
Světlovské panství byla územní a správní jednotka, která od středověku do konce vrchnostenské správy v roce 1848 zahrnovala prostor poblíž rozvodí Olšavy a Vláry při hranici s Uherskem. Střediskem panství byl po většinu doby Nový Světlov.
Obecně
Majitel panství (dominia) coby jediný vlastník veškeré půdy a osob na ní usazených zajišťoval chod a správu svého dominia prostřednictvím vrchnostenské (patrimoniální) správy. Výkonným orgánem byla vrchnostenská (panská) kancelář, která zaměstnávala odborné i pomocné úředníky. Vrchní dozor nad celým úřadem a plnou odpovědnost vůči majiteli panství měl hejtman (dříve purkrabí). Panství tvořilo uzavřenou jednotku, jejímž hospodářským základem byl velkostatek.
Poloha
Světlovské panství zahrnovalo 30 obcí. Bylo panstvím hraničním - na své jižním okraji sahalo k zemské hranici s Uherským královstvím a sousedilo s panstvím brumovským, vizovickým, uherskobrodským a ostrožským.
Panství se v průběhu své existence dělilo na tyto části:
Světlovské panství
Současné obce a části obcí: Bojkovice, Bzová, Hostětín, Komňa, Krhov, Lopeník, Pitín, Starý Hrozenkov, Šanov, Vápenice, Vyškovec, Záhorovice, Žítková
Zaniklé obce: Lhota, Městskov, Miřín, Povojná, Skálí
Luhačovické panství
Současné obce a části obcí: Kladná-Žilín, Ludkovice, Luhačovice, Petrůvka, Podhradí, Pozlovice,Pradlisko, Provodov, Přečkovice, Řetechov
Zaniklé obce: Opatovice
Manství vasilské-sehradské
Současné obce a části obcí: Dolní Lhota, Horní Lhota, Nevšová, Rudimov, Sehradice
Zaniklé obce: Dúbravy, Sudinky, Vasily
Statek nezdenský
Současné obce a části obcí: Nezdenice, Rudice
Z bývalých šlechtických sídel se dodnes dochoval zámek Nový Světlov a zámek v Luhačovicích a zříceniny hradů Sehrad, Starý Světlov a Zuvačov.
Vznik světlovského dominia
Počátky panství spadají do 14. století, kdy nad vsí Podhradí stál hrad Světlov. Toto opevněné sídlo sloužilo k ochraně obyvatel před vpády nepřátel z uherské strany. Hraniční hřbet Bílých Karpat protínají průlomová údolí pravobřežních přítoků Váhu (průsmyky Straňanský, Hrozenkovský, Vlárský), které ve středověku usnadňovaly vpády nájezdníků z Uher na Moravu.
Hrad měl i funkci hlásnou, signalizační - v případě napadení přijímaly a předávaly výstražné signály dále do vnitrozemí, kde varovaly před přicházejícími nájezdníky. Název „Světlov“ pravděpodobně pochází od výstražných planoucích ohňů.
Panství v době od založení do roku 1423 ovládali Šternberkové. Později, s úpadkem zeměpanské moci, se v roce 1430 se zmocnili hradu šlechtici, kteří podnikali loupeživé výpravy do okolí. Jejich řádění bylo ukončeno až v roce 1449, kdy hrad koupili moravští stavové, kteří jej asi nechali zbořit.
Nový Světlov
Po uherských válkách koupili panství Landštejnové, kteří v roce 1480 vybudovali u Bojkovic na andezitové vyvýšenině nad soutokem Olšavy a Koménky hrad Nový Světlov.
Majitelé
Přehled majitelů světlovského panství, respektive zámku Nový Světlov.
Majitel | Od | Do | Období (let) | Popis |
---|---|---|---|---|
Šternberkové | 1360 | 1420 | 60 | |
Zikmund, český král | 1423 | 1437 | 14 | |
Pankrác ze sv. Mikuláše | 1440 | 1449 | 9 | |
Moravští stavové | 1449 | 1450 | 1 | |
Burian z Vlčnova | 1450 | 1460 | 10 | |
Matouš ze Šternberka | 1460 | 1470 | 10 | |
Landštejnové | 1470 | 1515 | 45 | 1480 - vystavěn Nový Světlov |
Biberštejnové | 1515 | 1516 | 1 | |
Burian z Vlčnova | 1516 | 1549 | 33 | |
Bilík z Kornic | 1549 | 1551 | 2 | |
Kateřina z Vlčnova | 1552 | 1561 | 9 | |
Tetaurové z Tetova a Malenovic | 1562 | 1592 | 30 | |
Jan Jetřich z Kunovic | 1592 | 1595 | 3 | |
Zdeněk Žampach z Potštýna | 1595 | 1600 | 5 | |
Jan Jetřich z Kunovic | 1600 | 1609 | 9 | 1605 - obléhání zámku Bočkajovci |
Hanuš Petřvaldský | 1609 | 1613 | 4 | |
Serenyiové z Malého Serenu | 1613 | 1746 | 133 | |
Guiardové ze St. Julien | 1746 | 1803 | 57 | |
Žofie Haugwitzová | 1803 | 1835 | 32 | |
Larisch Mönnichové | 1835 | 1884 | 49 | 1846 - 1856: přestavba na zámek v slohu anglické tudorské gotiky |
Bellegardové | 1884 | 1906 | 22 | |
Aladar Karatsonyi | 1906 | 1907 | 1 | |
Jiří Lubomierski z Rozwadova | 1907 | 1914 | 7 | |
Pozemková banka v Praze | 1914 | 1926 | 12 | |
Ladislav Zbořil s chotí Jarmilou | 1926 | 1946 | 20 | |
Československý stát | 1948 | 1992 | 44 | |
Ing. Arnošt Rolný | 1992 | 1998 | 6 | |
konkurzní řízení | 2000 | 2002 | 2 | |
Ing. Josef Novotný | 2003 | dosud | 17 | 2011 - znovuotevření zámku po rekonstrukci |
Galerie
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: