Světový pohár v biatlonu 2014/2015 – Holmenkollen
8. podnik Světového poháru v biatlonu v sezóně 2014/15 probíhal od 11. do 15. února 2015 v norském Oslu v areálu v Holmenkollenu. Na programu podniku byly mužské a ženské štafety, závody ve sprintech a vytrvalostní závody.
Program závodů
Program podle oficiálních stránek.[1]
Datum | Disciplína | Začátek (SEČ) | Počet závodníků |
---|---|---|---|
12. února | Vytrvalostní závod (ženy) | 10:30 | 88 |
Vytrvalostní závod (muži) | 14:15 | 94 | |
14. února | Sprint (ženy) | 11:15 | 92 |
Sprint (muži) | 14:15 | 97 | |
15. února | Štafeta (ženy) | 12:15 | 20 týmů |
Štafeta (muži) | 14:30 | 21 týmů |
Průběh závodů
Vytrvalostní závody
V prvním závodu dosáhla Veronika Vítková opět na medailové pozice. Vytrvalostní závod ovládla Finka Kaisa Mäkäräinenová, která k čisté střelbě přidala výborný běh a s více než minutovým náskokem zvítězila.[2] Vítková také střílela bezchybně, ale o něco pomaleji běžela. Ještě po poslední střelbě jí patřila průběžná druhá pozice, ale v cíli ji o necelé tři sekundy předstihla Běloruska Darja Domračevová, která v průběhu závodu zmenšovala ztrátu způsobenou jedním netrefeným terčem při první střelbě. Závod se nepovedl dosud celkově třetí Ukrajince Valentyně Semerenkové, která nezasáhla 6 terčů a po čtvrté střelbě vzdala. Vítková ji tím předstihla v celkovém pořadí světového poháru, díky čemuž se poprvé dostala mezi první tři závodnice.[3]
V mužské části se nejlépe dařilo lídrovy světového poháru Francouzi Martinu Fourcadovi, který z celkových 20 výstřelů ani jednou nechyboval a ačkoliv nepředvedl nejrychlejší běh, tak o necelých 14 sekund porazil druhého Jevgenije Garaničeva z Ruska. Třetí skončil Ukrajinec Serhij Semenov, který se v celkové klasifikaci disciplíny dostal na první místo. Z českých závodníků obsadil nejlepší pozici Michal Šlesingr, který i s jednou trestnou minutu obsadil konečné 8. místo.[4]
Sprinty
V sobotním sprintu se Vítkové nedařilo: i když běžela nejrychleji ze všech závodnic, se třemi špatnými zásahy skončila na 21. místě. Závod se naopak povedl Gabriele Soukalové, která dojela s jedním netrefeným terčem pátá.[5] Vyhrála Darja Domračevová, které tak v celkovém pořadí světového poháru předstihla Kaisu Mäkäräinenovou.
Ve sprintu mužů skončil propad Ondřeje Moravce, který se v předcházejících třech závodech nedostal ani jednou do první třicítky. V Holmenkollenu bezchybně střílel a skončil jako nejlepší z českých reprezentantů sedmý. Dlouho se zdálo, že závod vyhraje už posedmé v této sezóně Martin Fourcade. S vysokým startovním číslem 70 jej však nakonec předstihl Němec Arnd Peiffer.
Štafety
Ve štafetě žen opět dokázaly české závodnice, že jim v této disciplíně právem patří první průběžné místo.[6] Od začátku Eva Puskarčíková a Gabriela Soukalová rychle běžely a dobrou střelbou (každá jen s jednou opravou) se udržovaly mezi prvními. V třetím úseku přidala k dobrému běhu Jitka Landová i pro ni nečekanou čistou střelbu a předávala Veronice Vítkové s náskokem téměř 20 sekund před německou štafetou. Vítková sice musela celkem třikrát dobíjet, ale velmi dobrým během (např. na prvním mezičasu – tedy na vzdálenosti 700 m – získala oproti předávce 10 sekund) si stále udržovala odstup před ostatními štafetami a s náskokem zvítězila, potřetí z pěti dosavadních závodů v této sezoně. Štafeta se nepovedla v předcházejících závodech velmi dobře střílející Němce Lauře Dahlmeierové, která s šesti chybami na střelnici nakonec klesla až za druhé Italky a třetí Francouzky.
Ve stejném závodě mužů dosáhli čeští reprezentanti nejlepšího výsledku v tomto ročníku světového poháru, když skončili čtvrtí. Přitom na prvních úsecích Michal Krčmář a Jaroslav Soukup bezchybnou střelbou udržovali české kvarteto v boji o medailová místa. Na třetím úseku však unavený Michal Šlesingr udělal na střelnici celkem 7 chyb, musel na dvě trestná kola a propadl se na osmé místo.[7] Ondřej Moravec sice dobrým výkonem posunul naši štafetu na čtvrté místo, ale náskok na třetí Rakušany už byl příliš velký. O vítězi se rozhodovalo až v posledních metrech, kdy Anton Šipulin dokázal lépe finišovat než Simon Schempp a získal tak pro ruský tým třetí zlatou medaili v sezoně.
Pořadí zemí
Pořadí | Země | 1. místo | 2. místo | 3. místo | Celkově |
---|---|---|---|---|---|
1. | Francie | 1 | 1 | 2 | 4 |
2. | Rusko | 1 | 1 | 1 | 3 |
3. | Německo | 1 | 2 | 0 | 3 |
4. | Bělorusko | 1 | 1 | 0 | 2 |
5. | Česko | 1 | 0 | 1 | 2 |
6. | Finsko | 1 | 0 | 0 | 1 |
7. | Itálie | 0 | 1 | 0 | 1 |
8. | Ukrajina | 0 | 0 | 1 | 1 |
Rakousko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Celkem | 6 | 6 | 6 | 18 |
Umístění na stupních vítězů
Muži
Disciplína | První místo | Výkon | Druhé místo | Výkon | Třetí místo | Výkon |
Vytrvalostní závod (20 km)[8] | Martin Fourcade | 51:26,8 | Jevgenij Garaničev | 51:41,0 | Serhij Semenov | 52:15,6 |
Sprint (10 km)[9] | Arnd Peiffer | 24:57,0 | Martin Fourcade | 25:00,3 | Anton Šipulin | 25:12,4 |
Štafeta (4×7,5 km)[10] | Rusko Jevgenij Garaničev Maxim Cvetkov Dmitrij Malyško Anton Šipulin | 1:16:16,6 | Německo Erik Lesser Andreas Birnbacher Arnd Peiffer Simon Schempp | 1:16:16,8 | Rakousko Daniel Mesotitsch Simon Eder Sven Grossegger Dominik Landertinger | 1:17:07,5 |
Ženy
Disciplína | První místo | Výkon | Druhé místo | Výkon | Třetí místo | Výkon |
Vytrvalostní závod (15 km)[11] | Kaisa Mäkäräinenová | 43:54,8 | Darja Domračevová | 45:13,1 | Veronika Vítková | 45:15,7 |
Sprint (7,5 km)[12] | Darja Domračevová | 20:35,7 | Laura Dahlmeierová | 20:50,0 | Marie Dorinová Habertová | 21:05,6 |
Štafeta (4×6 km)[13] | Česko Eva Puskarčíková Gabriela Soukalová Jitka Landová Veronika Vítková | 1:11:10,6 | Itálie Dorothea Wiererová Nicole Gontierová Federica Sanfilippová Karin Oberhoferová | 1:11:38,9 | Francie Anaïs Bescondová Enora Latuillièreová Coline Varcinová Marie Dorinová Habertová | 1:11:56,5 |
Odkazy
Reference
- ↑ BMW IBU World Cup Biathlon 8 [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-10. (anglicky)
- ↑ NOVOTNÝ, Ondřej. Šesté stupně vítězů pro Vítkovou. Ve vytrvalostním závodě dojela třetí. iDNES.cz [online]. 2015-02-12. Dostupné online.
- ↑ Bezchybná Vítková dojela třetí na legendárním "Holmesu". Sport.cz [online]. 2015-02-12 [cit. 2015-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Lídr SP Fourcade ovládl vytrvalostní závod, Šlesingr uhájil top 10. Sport.cz [online]. 2015-02-12 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online.
- ↑ HERMAN, Tomáš. Gabriela Soukalová pátá ve sprintu 8. kola Světového poháru. Český biatlonový svaz [online]. 2015-02-14. Dostupné online.
- ↑ Potřetí zlaté. Biatlonová štafeta žen triumfovala na Holmenkollenu. iDNES.cz [online]. 2015-02-12. Dostupné online.
- ↑ Paráda! Oslo vidělo suverénní triumf českých biatlonistek. Šlesingra zradila střelba. Sport.cz [online]. 2015-02-15 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online.
- ↑ BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 8 - Oslo Holmenkollen (NOR); Men 20 km Individual [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 8 - Oslo Holmenkollen (NOR); Men 10 km Sprint [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 8 - Oslo Holmenkollen (NOR); Men 4x7.5 km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 8 - Oslo Holmenkollen (NOR); Women 15 km Individual [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 8 - Oslo Holmenkollen (NOR); Women 7.5 km Sprint [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 8 - Oslo Holmenkollen (NOR); Women 4x6 km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka