Světový pohár ve skocích na lyžích

Světový pohár ve skocích na lyžích
Skokan na lyžích, 80. léta 20. století
Skokan na lyžích, 80. léta 20. století
Datum založení1979
PořadatelMezinárodní lyžařská federace
Webwww.fis-ski.com/ski-jumping/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světový pohár ve skocích na lyžích pořádá Mezinárodní lyžařská federace (FIS) pro muže od sezóny 1979/1980. Jeho prvním vítězem byl Rakušan Hupert Neuper. Jediným Čechem, který seriál zatím vyhrál, byl v sezóně 2005/2006 Jakub Janda. Ženský světový pohár se koná od sezóny 2011/2012, první vítězkou byla Američanka Sarah Hendricksonová.

Pravidla

Světový pohár ve skocích na lyžích upravují zvláštní pravidla vyhlašovaná FIS.

Závody jednotlivců

Závody SP smí absolvovat skokani, které nominuje jejich národní svaz a kteří již získali body v Grand Prix či SP nebo alespoň jednou bodovali v závodech Kontinentálního poháru v aktuální či loňské sezóně.

Počet startujících z jedné země je omezen (podle pravidel na sezónu 2006–2007 na šest skokanů z jedné země s bonusy za postavení v pořadí SP, SP zemí, světovém žebříčku či Kontinentálním poháru). Pořádající země může postavit navíc 6 skokanů, tak zvanou národní skupinu, což dává příležitost získávat zkušenosti mladým závodníkům.

Po první polovině Turné čtyř můstků střídají v Innsbrucku na můstku Bergisel německou národní skupinu rakouští talenti

Do závodu smí obvykle nastoupit padesát závodníků (v letech na lyžích čtyřicet). První desítka v aktuálním pořadí SP má postup do závodu zaručen, ostatní skokani musejí absolvovat jeden kvalifikační skok a z nich postupuje 35 nejlépe bodovaných skokanů. Sportovec, který při svém pokusu upadne, avšak dosáhne alespoň 95% maximální délky skoku závodníka, který musel projít kvalifikací, se také může zúčastnit závodu.

Do druhého kola závodu postupuje třicet nejlépe obodovaných skokanů z prvního kola. Opět platí, že skokan, jenž dopad neustál, ale dosáhne alespoň 95% délky letu vítěze prvního kola, postupuje v závodu dále.

Specifický průběh mají čtyři závody SP tvořící Turné čtyř můstků. O druhé kolo se bojuje K.O. systémem (1. v tabulce proti poslednímu postupujícímu z kvalifikace, 2. proti 49. atd.). Postupují pouze vítězové a pět poražených s nejlepším bodovým ohodnocením.

Bodování

Skokani dostávají body za dosažené umístění v jednotlivých závodech Světového poháru. Vítězem Světového poháru je závodník, který má na konci sezóny v součtu nejvíce bodů. Body jsou v jednotlivých závodech rozdělovány podle následující tabulky:

místobody
1.100
2.80
3.60
4.50
5.45
místobody
6.40
7.36
8.32
9.29
10.26
místobody
11.24
12.22
13.20
14.18
15.16
místobody
16.15
17.14
18.13
19.12
20.11
místobody
21.10
22.9
23.8
24.7
25.6
místobody
26.5
27.4
28.3
29.2
30.1

Pokud dosáhnou dva skokané stejného výsledku, obdrží i stejné body za příslušné umístění a následující příčka je vynechána.

Závody družstev

Každé národní mužstvo tvoří čtyři skokané. Trenéři určí pořadí, v jakém budou jejich svěřenci nastupovat. Týmy nastupují dle pořadí v aktuálním žebříčku Světového poháru národů (od země s nejhorším skóre po nejlepší). Jakmile se vystřídají první skokani ze všech soutěžících států, následují druzí atd. Body skokanů z jednoho týmu se sčítají, do druhého kola postupuje osm nejúspěšnějších zemí (od osmé příčky po vedoucí tým). V druhém kole každý skokan absolvuje ještě jeden skok.

Bodování

V týmových závodech získávají družstva body podle následující tabulky:

místobody
1.400
2.350
3.300
4.250
místobody
5.200
6.150
7.100
8.50

Závody Světového poháru

První skokanský světový pohár začal v sezóně 1979–1980 těsně před Turné čtyř můstků závodem v italské Cortině d’Ampezzo. Závod vyhrál Toni Innauer z Rakouska, celý ročník ale získal po 25 závodech jeho krajan Hubert Neuper. Finálovým podnikem seriálu byl dvojzávod na středním a velkém můstku na slovenském Štrbském Plesu.

Můstek v Sapporu je nejčastějším asijským hostitelem Světového poháru

Na české území se Světový pohár skokanů poprvé zastavil v průběhu druhého ročníku v lednu 1981, kdy se jeho pole po Turné čtyř můstků vydalo do Harrachova a Liberce. Obě střediska pak hostila závody Světového poháru střídavě se Štrbským Plesem, Harrachov také často se svým mamutím můstkem a podnikem v letech na lyžích, v čemž se střídal s nemnoha dalšími funkčními mamutími můstky (hlavně Planicí, Oberstdorfem, Vikersundem či Kulmem). I díky tomu patří Harrachov mezi sedm nejpravidelnějších pořadatelů závodů Světového poháru, do roku 2005 (včetně) zde organizovali pohárový závod šestnáctkrát, o rok později byl závod kvůli nepřízni počasí zrušen.

Ze všech pořadatelů pouze závody zařazené do Turné čtyř můstků nikdy nechyběly v kalendáři Světového poháru, dalšími tradičními hostiteli jsou hlavně můstky v Lahti, Planici, Engelbergu nebo proslulý Holmenkollen v Oslu. Ze zámořských zemí hostily Světový pohár zatím Japonsko (hlavně v Sapporu), Kanada (Thunder Bay) a Spojené státy (Lake Placid). Do Severní Ameriky se skokani obvykle vydávali na začátku nebo na konci sezóny, japonský závod býval zařazen přímo do prostředku sezóny. Zatím poslední závod v Severní Americe ale byl do Světového poháru zařazen v roce 2004.

Seriál obvykle zahrnuje od 25 do 30 závodů (často dva na jednom můstku ve dvou dnech), začíná na konci listopadu a končí v březnu následujícího roku.

Vítězové Světového poháru

Sezóna1. místo2. místo3. místoNejlepší Čech/Čechoslovák
1979/80Rakousko Hubert Neuper (AUT)Rakousko Armin Kogler (AUT)Polsko Stanislaw Bobak (POL)Ján Tánczoš (46.)
1980/81Rakousko Armin Kogler (AUT)Norsko Roger Ruud (NOR)Kanada Horst Bulau (CAN)Josef Samek (31.)
1981/82Rakousko Armin Kogler (AUT)Rakousko Hubert Neuper (AUT)Kanada Horst Bulau (CAN)Josef Samek (16.)
1982/83Finsko Matti Nykänen (FIN)Kanada Horst Bulau (CAN)Rakousko Armin Kogler (AUT)Pavel Ploc (10.)
1983/84Východní Německo Jens Weissflog (GDR)Finsko Matti Nykänen (FIN)Československo Pavel Ploc (TCH)Pavel Ploc (3.)
1984/85Finsko Matti Nykänen (FIN)Rakousko Andreas Felder (AUT)Rakousko Ernst Vettori (AUT)Jiří Parma (5.)
1985/86Finsko Matti Nykänen (FIN)Rakousko Ernst Vettori (AUT)Rakousko Andreas Felder (AUT)Jiří Parma (9.)
1986/87Norsko Vegard Opaas (NOR)Rakousko Ernst Vettori (AUT)Rakousko Andreas Felder (AUT)Jiří Parma (9.)
1987/88Finsko Matti Nykänen (FIN)Československo Pavel Ploc (TCH)Jugoslávie Primož Ulaga (YUG)Pavel Ploc (2.)
1988/89Švédsko Jan Boklöv (SWE)Východní Německo Jens Weissflog (GDR)Západní Německo Dieter Thoma (FRG)Jiří Parma (16.)
1989/90Finsko Ari-Pekka Nikkola (FIN)Rakousko Ernst Vettori (AUT)Rakousko Andreas Felder (AUT)František Jež (5.)
1990/91Rakousko Andreas Felder (AUT)Švýcarsko Stefan Zünd (SUI)Německo Dieter Thoma (GER)Pavel Ploc (20.)
1991/92Finsko Toni Nieminen (FIN)Rakousko Werner Rathmayr (AUT)Rakousko Andreas Felder (AUT)František Jež (7.)
1992/93Rakousko Andreas Goldberger (AUT)Česko Jaroslav Sakala (CZE)Japonsko Noriaki Kasai (JPN)Jaroslav Sakala (2.)
1993/94Norsko Espen Bredesen (NOR)Německo Jens Weissflog (GER)Rakousko Andreas Goldberger (AUT)Jaroslav Sakala (4.)
1994/95Rakousko Andreas Goldberger (AUT)Itálie Roberto Cecon (ITA)Finsko Janne Ahonen (FIN)Jakub Sucháček (16.)
1995/96Rakousko Andreas Goldberger (AUT)Finsko Ari-Pekka Nikkola (FIN)Finsko Janne Ahonen (FIN)Jaroslav Sakala (18.)
1996/97Slovinsko Primož Peterka (SLO)Německo Dieter Thoma (GER)Japonsko Kazujoši Funaki (JPN)Jakub Sucháček (21.)
1997/98Slovinsko Primož Peterka (SLO)Japonsko Kazujoši Funaki (JPN)Rakousko Andreas Widhölzl (AUT)Jaroslav Sakala (21.)
1998/99Německo Martin Schmitt (GER)Finsko Janne Ahonen (FIN)Japonsko Noriaki Kasai (JPN)Jakub Sucháček (18.)
1999/00Německo Martin Schmitt (GER)Rakousko Andreas Widhölzl (AUT)Finsko Janne Ahonen (FIN)Michal Doležal (27.)
2000/01Polsko Adam Małysz (POL)Německo Martin Schmitt (GER)Finsko Risto Jussilainen (FIN)Jakub Janda (35.)
2001/02Polsko Adam Małysz (POL)Německo Sven Hannawald (GER)Finsko Matti Hautamäki (FIN)Jakub Janda (32.)
2002/03Polsko Adam Małysz (POL)Německo Sven Hannawald (GER)Rakousko Andreas Widhölzl (AUT)Jakub Janda (25.)
2003/04Finsko Janne Ahonen (FIN)Norsko Roar Ljøkelsøy (NOR)Norsko Bjørn Einar Romøren (NOR)Jakub Janda (39.)
2004/05Finsko Janne Ahonen (FIN)Norsko Roar Ljøkelsøy (NOR)Finsko Matti Hautamäki (FIN)Jakub Janda (6.)
2005/06Česko Jakub Janda (CZE)Finsko Janne Ahonen (FIN)Švýcarsko Andreas Küttel (SUI)Jakub Janda (1.)
2006/07Polsko Adam Małysz (POL)Norsko Anders Jacobsen (NOR)Švýcarsko Simon Ammann (SUI)Jakub Janda (22.)
2007/08Rakousko Thomas Morgenstern (AUT)Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT)Finsko Janne Ahonen (FIN)Roman Koudelka (17.)
2008/09Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT)Švýcarsko Simon Ammann (SUI)Rakousko Wolfgang Loitzl (AUT)Roman Koudelka (16.)
2009/10Švýcarsko Simon Ammann (SUI)Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT)Rakousko Thomas Morgenstern (AUT)Jakub Janda (22.)
2010/11Rakousko Thomas Morgenstern (AUT)Švýcarsko Simon Ammann (SUI)Polsko Adam Małysz (POL)Roman Koudelka (16.)
2011/12Norsko Anders Bardal (NOR)Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT)Rakousko Andreas Kofler (AUT)Roman Koudelka (10.)
2012/13Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT)Norsko Anders Bardal (NOR)Polsko Kamil Stoch (POL)Jan Matura (10.)
2013/14Polsko Kamil Stoch (POL)Německo Severin Freund (GER)Slovinsko Peter Prevc (SLO)Jan Matura (26.)
2014/15Německo Severin Freund (GER)Slovinsko Peter Prevc (SLO)Rakousko Stefan Kraft (AUT)Roman Koudelka (7.)
2015/16Slovinsko Peter Prevc (SLO)Německo Severin Freund (GER)Rakousko Michael Hayböck (AUT)Jakub Janda (19.)
2016/17Rakousko Stefan Kraft (AUT)Polsko Kamil Stoch (POL)Norsko Daniel-André Tande (NOR)Roman Koudelka (25.)
2017/18Polsko Kamil Stoch (POL)Německo Richard Freitag (GER)Norsko Daniel-André Tande (NOR)Čestmír Kožíšek (48.)
2018/19Japonsko Rjójú Kobajaši (JPN)Rakousko Stefan Kraft (AUT)Polsko Kamil Stoch (POL)Roman Koudelka (14.)
2019/20Rakousko Stefan Kraft (AUT)Německo Karl Geiger (GER)Japonsko Rjójú Kobajaši (JPN)Roman Koudelka (26.)
2020/21Norsko Halvor Egner Granerud (NOR)Německo Markus Eisenbichler (GER)Polsko Kamil Stoch (POL)Viktor Polášek (69.)
2021/22Japonsko Rjójú Kobajaši (JPN)Německo Karl Geiger (GER)Norsko Marius Lindvik (NOR)
2022/23Norsko Halvor Egner Granerud (NOR)Rakousko Stefan Kraft (AUT)Slovinsko Anže Lanišek (SLO)

Nejvíce vyhraných ročníků SP

Nejvíce vyhraných závodů SP

(naposledy aktualizováno 28. 10. 2018)

Češi

(naposledy aktualizováno 11. 2. 2015)

Nejvíckrát na stupních vítězů

(naposledy aktualizováno 28. 10. 2007)

Češi

(naposledy aktualizováno 28. 10. 2018)

V tabulce jsou uvedeni medailisté (do roku 2008) v závodech Světového poháru. Hlavním kritériem je počet vyhraných závodů. V případě rovnosti rozhoduje počet druhých míst, poté počet třetích míst.

Nejvíce vyhraných závodů v jedné sezoně

Janne Ahonen vyhrál v sezóně 2004–2005 rekordních dvanáct závodů Světového poháru

Další statistiky a trivia

Největší bodový rozdíl mezi prvním a druhým místem v závodu SP

(naposledy aktualizováno 27. 11. 2005)

Nejmenší bodový rozdíl mezi prvním a druhým místem v závodu SP

(naposledy aktualizováno 4. 12. 2005)

Dělená vítězství v závodu SP

(naposledy aktualizováno 27. 11. 2005)

Nejvyšší známka dosažená v závodu SP

(naposledy aktualizováno 27. 11. 2005)

Nejstarší vítěz závodu SP

Jménověk (ve dnech)
Noriaki Kasai15506
Jan Matura*12034
Jens Weissflog11533
Martin Höllwarth*11226
Andreas Felder10981
Masahiko Harada*10900
Kazujoši Funaki*10877
Roar Ljøkelsøy*10828
Stefan Horngacher10710
Adam Małysz*10704
Johan Sætre10611
Ole Gunnar Fidjestoel10590
Rolf Age Berg10538
Janne Ahonen*10467
Andreas Widhölzl*10320
Sven Hannawald10318

Nejmladší vítěz závodu SP

Jménověk (ve dnech)
Steve Collins5840
Thomas Morgenstern5917
Toni Nieminen6028
Janne Ahonen6066
Gregor Schlierenzauer6174
Primož Peterka6177
Martin Höllwarth6481
Nicolas Dessum6545
Reinhard Schwarzenberger6566
Roberto Cecon6625
Stephan Hocke6631
Adam Małysz6679

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Sprungschanze Sapporo.JPG
Autor: No machine-readable author provided. Cottbus~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
Die Sprungschanze in Sapporo (Japan). Hier fanden 1972 die Olympischen Winterspiele statt.
Split-arrow.svg
Autor: Dvorapa, Licence: CC0
Arrow symbolising a part of an article being taken out under a new name
Janne Ahonen 2004.jpg
(c) Wladyslaw, CC BY-SA 3.0
Finnish skijumper Janne Ahonen during World Cup competition in Titisee-Neustadt
Bergisel-N.jpg
Autor: Veit Mueller, Licence: CC BY-SA 3.0
View of Bergisel ski jumping hill in Innsbruck (Austria) from the North
Calgary.jpg
A ski jumper in Calgary, Canada.