Světový ujgurský kongres

Světový ujgurský kongres
Vznik16. dubna 2004
SídloMnichov, Německo
LídrDolkun Isa (od 2017)
Oficiální webwww.uyghurcongress.org/en/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světový ujgurský kongres (ujgursky دۇنيا ئۇيغۇر قۇرۇلتىيى, čínsky 世界维吾尔代表大会 pchin-jin Shìjiè Wéiwúěr Dàibiǎo Dàhuì, anglicky World Uyghur Congress) je mezinárodní organizace ujgurských skupin exulantů, která se snaží reprezentovat společné zájmy Ujgurů v čínské oblasti Sin-ťiang i mimo ní.[1] Světový ujgurský kongres vystupuje jako pokojné a nenásilné hnutí, které se staví proti vládě Číny v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kterou považuje za okupaci Východního Turkestánu a odmítá totalitarismus, náboženskou netoleranci a terorismus jako politické nástroje.[2] Kongres je z části financován americkou neziskovou organizací National Endowment for Democracy.[3]

Vznik

Světový ujgurský kongres vznikl na schůzi několika exilových skupin v Mnichově 18. dubna 2004. Prvním prezidentem organizace byl Erkin Alptekin.[4] Od listopadu 2006 byla prezidentkou Rebija Kadírová, která funkci zastávala až do listopadu 2017, kdy byl zvolen současný prezident Dolkun Isa, ujgurský aktivista žijící od roku 1994 mimo Čínu.[5] Od svého vzniku na ustavovacím sněmu zasedal kongres celkem šestkrát (2006, 2009, 2012, 2016, 2017 a 2021), naposledy v Praze.[6] Kongres je členem Organizace nezastoupených států a národů.[7]

Cíle

Světový ujgurský kongres obvinil bývalého generálního tajemníka Komunistické strany Číny Mao Ce-tunga z kolonizace Sin-ťiangu a upuštění od přislíbeného sebeurčení Ujgurů.[8] Podle kongresu je jejich hlavním cílem podporovat právo Ujgurů na užití nenásilných a demokratických prostředků k určení politického směřování Východního Turkestánu.[4] Organizace vyjádřila zájem spolupracovat s vládami na vytvoření poklidné opozice vůči politice Číny v Sin-ťiangu[9] a vznesla obavy z toho, že čínské zacházení s Ujgury dělá z regionu časovanou bombu.[10] Světový ujgurský kongres dále uvádí, že čínská vláda používá zveličování hrozby z terorismu jako odůvodnění k útlaku místního obyvatelstva.[11]

Činnost

Organizace provádí širokou škálu kampaní pro zvýšení povědomí o lidskoprávní situaci Ujgurů v Číně. Svou snahu cílí především na Kongres Spojených států amerických, členské státy Evropské unie a aparáty zabývajícími se lidskými právy v rámci EU a OSN. Spolupracuje s příslušnými výbory Evropské unie, neziskovými organizacemi, výborem OSN pro lidská práva, pro který zpracovává zprávy, podobně jako pro Radu pro lidská práva a účastní se fóra pro práva menšin OSN.[4]

15. března 2018 stovky Ujgurů demonstrovaly v 15 městech ve 14 zemích (např. Německo, Nizozemsko, Turecko, Japonsko nebo Kanada) s cílem upozornit na represe v regionu Sin-ťiang ze strany čínské vlády a přimět mezinárodní komunitu k zákroku.[12] 27. dubna 2018 spolu s Organizací nezastoupených států a národů Světový ujgurský kongres pořádal protestní pochod Bruselem, kterého se podle odhadů zúčastnilo okolo 2 000 lidí. Účastníci požadovali propuštění jednoho milionu Ujgurů zadržovaných v „převýchovných táborech“ a zastavení potlačování ujgurské kultury, náboženství a jazyka.[13]

Ujgurské dny v Česku

V souvislosti s Mezinárodní konferencí a Valným shromážděním Světového ujgurského kongresu v Praze proběhly ve dnech 10.-18. listopadu 2021 Ujgurské dny[14] provázené veřejnými debatami s bývalým vězněm Omirem Bekalim[15] (Campus Hybernská, Praha) a s výkonnou ředitelkou organizace Campaign for Uyghurs (USA) Rushan Abbas[16] (Olomouc, Plzeň, Ústí nad Labem). Orientální ústav AV ČR spolu s Velvyslanectvím USA v Praze uspořádal konferenci na téma Čínská politika v Sin-ťiangu v éře Si Ťin-pchinga: Dopady a souvislosti.[17]

12. listopadu, po skončení mezinárodní konference, se členové Světového ujgurského kongresu a další hosté připojili k oficiální recepci na pozvání primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba v Rezidenci primátora.[14]

Stanovisko čínské vlády

Vláda Čínské lidové republiky obvinila organizaci z podněcování nepokojů v Sin-ťiangu. Světový ujgurský kongres tak figuruje na seznamu teroristických organizací.[18] Bývalou prezidentku Rebiju Kadírovou označila Čína za teroristku, která se spolčuje se separatisty a islámskými radikály při plánování teroristických útoků. Kadírová toto tvrzení odmítla se slovy „každý, kdo je nespokojený s tvrdou vládou Číny je ‚separatista‘“.[8] Během nepokojů v Urumči v červenci 2009 čínská vláda oznámila, že přerušila telefonickou komunikaci mezi skupinami uvnitř a vně země. Vláda též prohlásila, že Kadírová má blízký vztah s dalajlámou, kterého považuje za strůjce nepokojů v Tibetu v roce 2008 a tvrdila, že Kadírová chtěla, aby se něco podobného odehrálo i v Sin-ťiangu.[19]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Uyghur Congress na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ALINGOOD, Kris. Ethnic Clashes In China Continue As White House Calls For Restraint. www.allheadlinenews.com [online]. 2009-07-07 [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  2. ↑ Uighur Militants [online]. GlobalSecurity.org [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ XINJIANG / EAST TURKESTAN (CHINA) 2018 [online]. National Endowment for Democracy [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-12. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Introducing the World Uyghur Congress [online]. World Uyghur Congress, 2010-12-07 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Dolkun Isa [online]. World Uyghur Congress [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ZELENKA, Jakub. Ujguři budou v Praze volit exilovou vládu. Čína si stěžovala na ministerstvu. Deník N [online]. 2021-11-11. Dostupné online. 
  7. ↑ #NoRightsNoGames2022: Campaign to End Uyghur Human Rights Violations Ahead of the 2022 Olympics in China. Unrepresented Nations and Peoples Organization [online]. 2019-08-20 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b China equates pro-independence Uighurs with terrorists. uyghuramerican.org [online]. 2008-04-03 [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25. 
  9. ↑ Newly founded World Uyghur Congress calls for peaceful solution in East Turkestan. Unrepresented Nations and Peoples Organization [online]. 2019-08-20 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ China given warning on Xinjiang. BBC [online]. 2005-09-30 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ FOSTER, Peter; SPENCER, Richard. Beijing Olympics: Security stepped up after terror attack kills 16 Chinese policemen. The Telegraph [online]. 2008-08-04 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ One Voice, One Step Worldwide Demonstrations Gains International Attention. World Uyghur Congress [online]. 2018-03-20 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ 2,000 March for Freedom of the Uyghurs in Large-Scale Demonstration Organised by UNPO and WUC. Unrepresented Nations and Peoples Organization [online]. 2018-04-27 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Ujgurský kongres a Ujgurské dny v ČR, Sinopsis, 11.11.2021
  15. ↑ Xinjiang Victims Database: Omer Bekri, or Omir Bekali
  16. ↑ Forum 2000: Rushan Abbas
  17. ↑ China’s Xinjiang Policy in the Xi-Jinping Era. Impact and Implications, Goethe Institut, 11.11.2021
  18. ↑ Uyghur Exile Group Slams ‘Groundless’ Claims by China of Ties to Terrorism Ahead of UN Rights Council. Radio Free Asia [online]. 2019-08-28 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Anti-terror expert: World Uyghur Congress behind Xinjiang violence. Xinhuanet [online]. 2009-07-07 [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Externí odkazy