Sv. Karel Veliký (Mistr Theodorik)

Svatý Karel Veliký
AutorMistr Theodorik
Rok vzniku1360-1365
TechnikaOlejová tempera na bukové desce
Rozměry116 x 87,2 cm
UmístěníNárodní galerie v Praze

Sv. Karel Veliký je řazen k souboru, který pro kapli sv. Kříže na Karlštejně provedl sám Mistr Theodorik. Portrét byl umístěn na prominentním místě uprostřed řady panovníků na západní stěně lodi. Kvalita výtvarného zpracování ho řadí k nejlepším dílům evropského malířství 14. století.[1] Obraz je vystaven ve sbírce středověkého umění Národní galerie v Praze.

Popis a zařazení

Olejová tempera na bukové desce 116 x 87,2 cm. V zachovaném původním rámu je ve spodní části kruhový relikviářový otvor. Na desce je připevněn zlacený heraldický štít s císařským znakem – dvouhlavým orlem.

Centrální umístění obrazu v sestavě celé západní stěny kaple i výjimečné postavení panovníka vyžadovalo vyobrazení tváře z předního pohledu. Detailní podkresba obličeje i velkorysý rozvrh drapérie s přesahem na rám jsou patrné i ze snímků pořízených infračervenou reflektografií. Ty potvrdily, že původní návrh se během realizace malby neměnil. Rukopis je shodný s ostatními díly připisovanými Mistru Theodorikovi. Malba se vyznačuje dokonalým laděním šedých a okrově šedých tónů ve vlasech a vousech a sametově hnědou tváří se soustředěným výrazem tmavých očí. S nimi ladí i růžovočervené roucho, které však bylo částečně poškozeno smytím vrchních lazur a místy v něm prosvítá podkresba. Pozadí obrazu i rám jsou pokryty reliéfním dekorem. Hlavu Karla Velikého zdobila zlatá císařská koruna. Ta byla stržena patrně již během obléhání Karlštejna husity, kdy stejným způsobem utrpěly i ostatní obrazy. Zlato sloužilo k vyplácení žoldu obráncům hradu.

Vztah císaře Karla IV. ke Karlu Velikému

Pro císaře Karla IV., který odvozoval svůj původ v souvislé genealogické řadě od Přemyslovců i Karla Velikého, měl obnovitel Svaté říše Římské zvláštní význam. Projevoval k němu bezmeznou úctu a považoval ho za vzor dobrého a spravedlivého vladaře a svého patrona. Svou korunovaci císařem Svaté říše římské v karolínské kapli v Cáchách roku 1349 pojal jako náboženskou pouť ke svatým ostatkům a do Prahy přivezl relikvie Karla Velikého. Později nechal v Cáchách přistavět gotický chór s kaplí sv. Václava, kam věnoval vzácné zlatnické relikviáře.[2] Na Novém městě Pražském založil roku 1351 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého na nezvyklém osmibokém půdorysu, inspirován kaplí v Cáchách. Karel IV. uchovával korunovační poklad Svaté říše Římské, jehož součástí byly relikvie a rovněž císařská koruna z 11. století, spojovaná s úctou ke Karlu Velikému.[3]

Karel IV. povolal v letech 1453-1454 do Prahy italského kněze a papežského legáta Marignollu, aby sepsal kroniku Říše římské a genealogii rodu Lucemburků.[4] Obrazům Mistra Theodorika předcházela galerie postav panovníků, včetně Karla Velikého, kterou namaloval v letech 1355-1360 v hlavním sále císařského paláce na Karlštejně Mistr Lucemburského rodokmene (zničeno před r. 1597). Podobně byl podle zprávy Jana z Hazmburka vyzdoben také palác na Pražském hradě (zničeno při požáru roku 1541).[5]

Karel Veliký v dílech zlatníků, malířů a sochařů

  • relikviářová skříň Karla Velikého, Cáchy
    relikviářová skříň Karla Velikého, Cáchy
  • relikviář Karla Velikého darovaný Karlem IV., Cáchy (1350)
    relikviář Karla Velikého darovaný Karlem IV., Cáchy (1350)
  • relikviářová busta Karla Velikého, objednaná Karlem IV., Cáchy
    relikviářová busta Karla Velikého, objednaná Karlem IV., Cáchy
  • Karel Veliký a Pipin hrbatý, originál z let 829-836 (kopie z 10. stol.)
    Karel Veliký a Pipin hrbatý, originál z let 829-836 (kopie z 10. stol.)
  • Charlemagne, Halberstadt (iuminace ze 12. stol.)
    Charlemagne, Halberstadt (iuminace ze 12. stol.)
  • Charlemagne (iluminace z 15. stol.)
    Charlemagne (iluminace z 15. stol.)
  • Karel Veliký, Saluzzo, freska (1418-30)
    Karel Veliký, Saluzzo, freska (1418-30)
  • dřevoryt, Schedelova Norimberská kronika (1493)
    dřevoryt, Schedelova Norimberská kronika (1493)
  • Kaiser Karl der Große, Albrecht Dürer (1512)
    Kaiser Karl der Große, Albrecht Dürer (1512)
  • Carolus Magnus, anonym (1557)
    Carolus Magnus, anonym (1557)
  • Karel Veliký a Alcuin (1830)
    Karel Veliký a Alcuin (1830)
  • Karel Veliký, Louis-Félix Amiel (1837)
    Karel Veliký, Louis-Félix Amiel (1837)
  • Charlemagne, jezdecká socha, Louvre (9. stol.)
    Charlemagne, jezdecká socha, Louvre (9. stol.)
  • Agostino Cornacchini Vatikán (1725)
  • Carolus Magnus (Kutná Hora)
    Carolus Magnus (Kutná Hora)
  • Karlsbrunnen, Cáchy
    © Geolina / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
    Karlsbrunnen, Cáchy
  • Hamburg, Engelbert Peiffer (1889)
    Hamburg, Engelbert Peiffer (1889)
  • Frankfurt, Johann Nepomuk Zwerger (19. stol.)
    Frankfurt, Johann Nepomuk Zwerger (19. stol.)
  • Otmar Hörl, instalace 2014, Cáchy
    © art installation by Ottmar Hörl; photo by Túrelio (via Wikimedia-Commons), CC BY-SA 3.0 de
    Otmar Hörl, instalace 2014, Cáchy

Reference

  1. ↑ Fajt J, 1997, s. 416
  2. ↑ Fajt J, Chlumská Š, 2014, s.35-36
  3. ↑ Stejskal K, 1984, s. 458
  4. ↑ Kubínová K, 1999, s. 77-94
  5. ↑ Friedl A, 1956, s. 23

Literatura

  • Fajt Jiří, Chlumská Štěpánka, Čechy a střední Evropa 1200-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5
  • Kubínová, Kateřina, Marignolova kronika jako obraz představ o moci a postavení českého krále. In: Mediaevalia Historica Bohemica / Praha : Historický ústav AV ČR 6, (1999) s. 77-94.
  • Jiří Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Národní galerie v Praze 1997, ISBN 80-7035-142-X
  • Karel Stejskal, Karel jako sběratel, s. 455-467, in: Vaněček V (ed.) Karolus Quartus, Univerzita Karlova, Praha 1984
  • Antonín Friedl, Mikuláš Wurmser, mistr královských portrétů na Karlštejně, SNKLHU Praha 1956

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

GrabKarl der Große.JPG
Grab Karl der Große
Karl der Grosse - Pippin von Italien.jpg
Charlemagne (left) and Pippin of Italy (right), 10th century copy of a lost original, which was made back between 829 and 836 in Fulda for Eberhard von Friaul.
Statue of Carolus Magnus (Kutná Hora).jpg
Autor: xiquinhosilva, Licence: CC BY 2.0
Statue of Carolus Magnus, Kutná Hora
Louis-Félix Amiel - Charlemagne empereur d'Occident (742-814).jpg
This painting belongs to the Portraits of Kings of France, a series of portraits commissioned between 1837 and 1838 by Louis Philippe I and painted by various artists for the Musée historique de Versailles.
Charlemagne and Alcuin scriptor.jpg
Charlemagne at Alcuin, painted 1830, at the Louvre
Karl der Grosse Frankfurt Historisches Museum.jpg
Autor: Eva K., Licence: CC BY-SA 2.5
Statue Karls des Großen vor dem Eingang des Historischen Museums Frankfurt am Main, von Johann Nepomuk Zwerger
Die Statue wurde durch Vandalismus während der Fußball-WM 2006 beschädigt, es fehlen das Schwert, das Kreuz auf der Krone und das Kreuz auf dem Reichsapfel.
MeinKarl2014 Aachen 8349.jpg
© art installation by Ottmar Hörl; photo by Túrelio (via Wikimedia-Commons), CC BY-SA 3.0 de
Art installation "Mein Karl 2014" by Ottmar Hörl on the Katschhof place in Aachen, Germany, on occasion of the 1200th anniversary of the death of Charlemagne.
Charlemagne (Halberstadt).jpg
Charlemagne surrounded by philosophers. tapestry. Halberstadt (Saxe-Anhalt), cathedral treasury.
Charlemagne 15th century.jpg
A picture from the 15th century depicting the emperor Charlemagne.
Charlemagne Agostino Cornacchini Vatican 2.jpg
(c) Photo: Myrabella / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Equestrian statue of Charlemagne, by Agostino Cornacchini (1725) — St. Peter's Basilica, Vatican.
Mistr Theodorik, Sv. Karel Veliký, Národní galerie v Praze.jpg
Mistr Theodorik, Sv. Karel Veliký, Národní galerie v Praze
Klmichelansgar.jpg
Autor: Staro1, Licence: CC BY-SA 3.0
Die Statue Karls des Großen vor der St.-Ansgar-Kirche in der Hamburger Neustadt wurde 1889 von Engelbert Peiffer (1830-1896) geschaffen. Sie zeigt Karl mit der Reichskrone, in der Hand die dem Hamburger Wappen nachgestaltete Hammaburg, als Gründer der Stadt.

Die Statue stand zunächst am Alten Fischmarkt und steht als Kopie von 1926 (das Original wurde im Ersten Weltkrieg eingeschmolzen) seit 1977 am heutigen Standort.

Ergänzung nach Schütt "Die Chronik Hamburgs", Studt/Olsen "Geschichte Hamburgs" und eigene Anschauung: Die Bronzefigur bildete den Mittelpunkt einer Brunnenanlage am Fischmarkt in Hamburg-Altstadt (am heutigen "Domplatz" - wo auch die auf bestreben von Karl dem Großen errichtete Taufkirche und Hammaburg vermutete wurde) die von Johannes Vollmers gestaltet wurde. Der Kaiser-Karl-Brunnen wurde am 13. November 1889 eingeweiht. Die Brunnenanlage aus Backstein hatte in der Mitte eine mehrere Meter hohe Säule die mit Glasmosaikbildern von Bischof Adalbert, Graf Adolf IV (Schauenburg), Dr. Albert Krantz, Dietmar Koel und 4 Löwen (Bronze mit Wappen) geschmückt war und auf deren Spitze der Kaiser stand. Nach Studt/Olsen wurden die Figur und die Löwen des Kaiser-Karls-Brunnen 1940 abgebaut. Nach Schütt wird das Kunstwerk 1941 durch Bomben beschädigt und dann erst abgebaut. Die Figur (sie steht nun fast zu ebener Erde - offensichtlich fehlt das Schwert in der rechten Hand) und die im Halbkreis aufgestellten Löwen stehen nun vor dem "Kleinen Michel" Michaelisstraße.
This is a photograph of an architectural monument.
It is on the list of cultural monuments of Hamburg, no. 10.
Aachen Karlsbrunnen 1.jpg
© Geolina / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
Karlsbrunnen in Aachen mit dem Aachener Rathaus im Hintergrund
Nine Worthies detail of Charlemagne.jpg
The Nine Worthies detail of Charlemagne (747-814).