Svahová

Svahová
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Boleboř
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°33′17″ s. š., 13°24′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	23 (2021)[1]
Katastrální území	Svahová (11,75 km²)
Nadmořská výška	795 m n. m.
PSČ	431 21
Počet domů	11 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Svahová
Další údaje
Kód části obce	7030
Kód k. ú.	607037
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svahová (německy Neuhaus^[3]) je malá vesnice v Krušných horách v obci Boleboř v okrese Chomutov. Stojí deset kilometrů severně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 800 metrů. Byla založena nejspíše na počátku druhé poloviny šestnáctého století Kryštofem z Karlovic jako dřevařská osada. Hlavní zdroj obživy pro její obyvatele představovala práce v lese a chov dobytka. Vesnice po většinu své existence patřila k červenohrádeckému panství. Samostatnou obcí se stala po zrušení poddanství v roce 1850, ale brzy poté byla připojena k Jirkovu. Od roku 1961 je součástí obce Boleboř.

Název

Původní název vesnice zněl Neuhaus (nový dům). V historických pramenech se jméno vyskytuje jen jako Neuhaus (1787, 1854).^[4]

Historie

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1563.^[5] Založil ji nejspíše Kryštof z Karlovic, kterému od roku 1554 patřilo panství Červený hrádek. V Jirkově měl kamenečný důl Svatý Kryštof s hutí a Svahová vznikla jako sídlo lesních dělníků, kteří pro ni dodávali dřevo.^[6] V roce 1577 Kryštof většinu panství prodal, ale ponechal si huť, důl a některé pozemky včetně Svahové. Panství Svatý Kryštof přešlo po Kryštofově smrti na Georga Meinla, od něhož je v roce 1610 koupilo město Jirkov přibližně za částku 30 419 zlatých, a tím se dostalo zpět k červenohrádeckému panství.^[5]

Další zpráva o Svahové pochází až z roku 1787, takže je možné, že osada zanikla za třicetileté války. V letech 1817–1819 provozoval hrabě Jiří Buquoy na okraji vesnice sklárnu Georghütte, ve které se vyrábělo tabulové, draselno-vápenaté a zelené sklo. Její součástí byla stoupa a dřevěný parní stroj postavený podle návrhu hraběte. Jako palivo se používala rašelina z blízkého rašeliniště.^[7] Po strojem způsobeném požáru sklárna zanikla. V okolí vesnice se také těžila drobná žilná ložiska železné rudy.^[8]

Na konci devatenáctého století ke Svahové patřilo 1285 hektarů půdy. Převážnou většinu tvořily lesy a výměra zemědělské půdy dosahovala pouze 29 hektarů. Na neúrodných polích se ve velké nadmořské výšce pěstovalo jen malé množství ovsa a brambor. Působil zde jeden výrobce hraček, ale většina obyvatel pracovala v lese. Do kostela a do školy chodili lidé do Boleboře.^[9]

Přírodní poměry

Svahová stojí u středu jižní hranice stejnojmenného katastrálního území o rozloze 11,75 km²^[10] v Ústeckém kraji asi dva kilometry severně od Boleboře a deset kilometrů severně od Chomutova.^[11]

Geologické podloží tvoří předvariské intruzivní horniny a horniny neznámého stáří, které jsou často deformované a metamorfované. Zastupují je různé druhy metagranitů až metagranodioritů a ortoruly. Do jihozápadního a jihovýchodního cípu území zasahují prekambrické horniny zastoupené dvojslídnými a biotitickými rulami a u východní hranice severně od hotelu na Lesné se vyskytují také biotické jemně až středně zrnité žuly.^[12]

V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Rudolická hornatina. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou okolo 900 metrů se nachází v severovýchodním cípu území v okolí Eduardovy skály, zatímco nejnižší bod je v údolí potoka Lužce u Nivského mlýna ve výšce asi 545 metrů. Zástavba samotné vesnice je rozptýlená ve výškách od 765 do 810 metrů.^[12]

Z půdních typů se vyskytuje podzol kambický, ale ve třech lokalitách povrch pokrývají rašeliny. Vytvořily se v oblasti jihozápadně od Kachního rybníka, v okolí Nového rybníka po obou stranách silnice do Malého Háje a na severovýchodě v místech s pomístním jménem Na Močále.^[12]

Většinu oblasti odvodňuje Lužec (též Nivský potok), na kterém se nachází Helenčin vodopád, a jeho drobné bezejmenné přítoky. Voda z jihozápadní části území odtéká do Bíliny a ze severu do Telčského potoka.^[12] V katastrálním území se nachází tři rybníky: Kachní, Nový a Telčský (též V Díře). Propojovaly je strouhy Anwedlgraben a Töltschgraben. Celá soustava umožňovala díky zdvojeným výpustem Kachního a Telčského rybníka převádění vody z povodí Telčského potoka do povodí Lužce.^[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 107 obyvatel (z toho 56 mužů) německé národnosti, kteří byli s výjimkou jednoho evangelíka římskými katolíky.^[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 110 obyvatel německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.^[14]

Obecní správa

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Roku 1850 se Svahová stala samostatnou obcí,^[9] ale již v roce 1869 je uváděna jako osada Jirkova, ke kterému patřila až do roku 1960. Následující rok se stala částí obce Boleboř.^[18] K vesnici patřila osada V Díře (německy Im Loch), ale později byla většina tamních domů začleněna do okresu Most. V roce 1930 v osadě žilo 28 lidí v šesti domech.^[9]

Doprava

Svahovou vede silnice třetí třídy č. 25220 z Jirkova do Brandova.^[19] Autobusová linková doprava do vesnice nezajíždí a nejbližší zastávka se nachází v Boleboři. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov–Jirkov a Jirkov zastávka na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Vesnice je křižovatkou tří turistických tras. Vede přes ní úsek červeně značené krušnohorské trasy mezi Horou Svatého Šebestiána a Novou Vsí v Horách, žlutě značená trasa z Jirkova do Kalku a zeleně značená trasa z Bezručova údolí do Hory Svaté Kateřiny. Po silnici je vedena cyklotrasa č. 3079 z Bezručova údolí do Rudolic v Horách.^[11]

Společnost

Ve vesnici stojí Horský hotel Svahová, jehož základy byly podle letopočtu 1777 vyrytého do trámu postaveny již v osmnáctém století. Budova byla několikrát rozšířena. Fungovala jako Sokolská chata a později v ní bylo rekreační středisko chomutovských železáren. V zimě funguje sjezdovka a lyžařský vlek.^[20] Na východním okraji katastrálního území stojí Horský hotel Lesná, který je jedním z výchozích bodů lyžařského běžeckého areálu.^[21]

Odkazy

Reference

Literatura

• BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Svahová, s. 42–47. 
• BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Svahová, s. 35–36. 

Související články

• Římskokatolická farnost Boleboř
• Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svahová na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Svahová na webu ČÚZK