Sval trapézový

Trapezoid

Sval trapézový (z řeckého τραπεζοειδές „lichoběžník“) či kápový (podle svého tvaru), leží v horní části zad a spojuje hlavu (úpon na linea nuchae) s krční páteří, lopatkou (spina scapulae) a s hrudní páteří (všechny trny Th páteře). Na rameni se upíná na acromion.

Jedná se o široký plenovitý sval, který leží ze zádových svalů nejpovrchněji. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku a jeho jednotlivé části mají tvar trojúhelníku. Podle průběhu svalových snopců se dělí na 3 části: horní sestupnou, prostřední vodorovnou a dolní vzestupnou. Tyto části jsou do jisté míry samostatné, tzn. že jsou schopny izolované činnosti, bez ohledu na aktivaci ostatních. Např. horní trapéz je aktivován při nešení předmětu v ruce, zatímco spodní trapéz může zůstat neaktivován. [1] Tento fakt vede k častým svalovým dysbalancím a tenzím. Trapéz spolu s m. levator scapulae bývá svalem nejvíce zatěžovaným, proto bývá nejvíce bolestivý, s typickými 'trigger pointy' u mediálního rohu lopatky. Je třeba jej relaxovat a celostně posilovat, zejm. po celodenní práci v sedě. [2]

Jeho oponens je vpředu na hrudi velký a malý sval prsní.

Funkce

  • Stažení ramen dozadu, zvedání ramen
  • Horizontální snopce přitahují lopatku ke střední čáře
  • Snopce sestupné a vzestupné umožňují vzpažení
  • Při fixované horní končetině zvedají vzestupné snopce trup spolu s velkým svalem prsním a širokým svalem zádovým
  • Při fixovaném pletenci horní končetiny oboustranný stah sestupné části hlavu zaklání, jednostranná ji uklání

Reference

  1. VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi (1997)
  2. JANDA, Vladimír, Přetěžování horních končetin opakovanými pohyby (1988)

Literatura

  • Prof. MUDr. Jaroslava Fleichman, doc. MUDr Rudolf Linc: Anatomie člověka I., 2. vydání Praha 1972, Státní pedagogické nakladatelství

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Trapezius.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0