Svatá Helena

Svatá Helena
Mince císařovny Heleny
Mince císařovny Heleny
Církevřímskokatolická
Vykonávané úřady a funkce
Zúčastnila se
  • Nalezení Svatého kříže
Osobní údaje
Datum narození255
Místo narozeníDrepanon
Datum úmrtí18. srpna 330
Místo úmrtíNikomédie nebo Trevír
Místo pohřbeníMausoleum of Helena, Katedrála svatého Petra v Trevíru, Vatikánská muzea a Laterán
RodičeCoel Hen
ChoťConstantius I. Chlorus
PotomciKonstantin I. Veliký
Svatořečení
Svátek28. srpna (21. května)
Uctívána církvemivšechny křesťanské církve s kultem svatých
Titul svatéod 4. století
Atributycísařská koruna, Kristův kříž, hřeby
Místo úctyŘím, Trevír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavia Iulia Helena Augusta, též známá jako svatá Helena, Helena Augusta či Helena Konstantinopolská (255 v Drepanonu18. srpna 330, podle některých zdrojů v Nikomédii, podle jiných v Trevíru), byla manželkou či konkubínou pozdějšího římského císaře Constantia I. Chlora, jemuž porodila syna Konstantina, zvaného později Veliký.

Život

Konstantin a Helena, byzantská miniatura, 11. století

O Helenině původu není mnoho známo, první životopisné údaje o její dobročinnosti zapsal její současník Eusebios z Kaisareie.[1] Církevní historik Prokopios z Kaisareie uvedl, že se narodila v Drepanonu v Bithýnii, Ambrož napsal, že byla děvečkou ve stáji či v hospodě (stabularia).[2] Britové ve středověku šířili zprávu o jejím anglosaském královském původu z Trevíru.[3] Kolem roku 289 se stala manželkou či konkubínou Constantia Chlora, jemuž porodila syna Konstantina.[4] Constantius již roku 292 Helenu zapudil, aby si mohl vzít za ženu dceru císaře Maximiana Theodoru. Od roku 306 se Helena zdržovala převážně na dvoře svého syna Konstantina, kde kolem roku 312 přijala křesťanskou víru. Získala také titul nobilissima femina a roku 325 i titul Augusta. Město Drepanon bylo na její počest přejmenováno na Helenopolis.

Spolu se svým synem dala vystavět četné kostely v římské říši: Baziliku svatého Kříže (Santa Croce in Gerusalemme), baziliku Apoštolů v Konstantinopoli, baziliku na Olivové hoře, chrám Narození Páně v Betlémě). Počínaje svatým Ambrožem a císařem Thedodosiem bylo Heleně přičítáno legendární nalezení Kristova kříže a hřebů během cesty po Svaté zemi.[5] Dále jí bylo připisováno uctívání Deseti tisíc mučedníků thébské legie a založení kostelů jim zasvěcených v Kolíně nad Rýnem, Bonnu a Xantenu a přenesení relikvií apoštola Matouše do Trevíru.[6]

V dobových věroučných sporech se přikláněla spíše na stranu ariánství a nikoli ortodoxie.[zdroj?]

Hrob

Císař Konstantin dal pro ostatky své matky vytesat z červeného porfyru sarkofág s reliéfy na bočních stěnách. Znázorňují scény bojů Římanů s Germány. Pro její hrob dal v letech 326–330 zbudovat v Římě na Via Casilina pohřební kapli, nazývanou dosud mauzoleum. Po jeho poboření barbary zůstal sarkofág dlouho v rozvalinách, dochoval se díky velmi tvrdému kameni, teprve v 18. století byl získán do Vatikánských muzeí.

Relikvie a kult

Legenda sv. Heleny na triptychu ze Stavelotu, kolem 1160
  • Mauzoleum v Římě (relikvie byly rozdělovány, až hrob zůstal prázdný)
  • Kostel Santa Croce in Gerusaleme v Římě
  • Opatství benediktinů v Hautvillers (diecéze Remeš), Francie (od roku 840 do Velké francouzské revoluce)
  • Trevír – relikviář s lebkou v kryptě dómu, vystaven jen o svátku 18.8.
  • Ostrov svaté Heleny
  • patronka diecézí Trevír a Bamberg
  • patronka měst Ascoli, Pesaro, Frankfurt n. M,
  • patronka města Colchester – socha na věži radnice
  • Stratford-on-Avon, gotický cyklus legendy na nástěnných malbách kaple Nejv. Trojice
  • patronka hřebíkářů, barvířů, horníků, hledačů pokladů, institucí ztrát a nálezů[6]
  • Praha: Korunovační kříž císaře Karla IV. obsahuje podle inventářů z let 1367–1420 "Částečky ze sv. Kříže, který sv. Helena přinesla"' a uprostřed je vsazena antická portrétní kamej ženy s korunou, jejíž rytá řecká popiska bývá čtena "Elene"[7]
  • časté dvojice protějškových obrazů nebo soch: Konstantin a Helena

Galerie

Odkazy

Reference

  1. _Eusebius Caesariensis, Vita Constantini. www.documentacatholicaomnia.eu [online]. [Schaff,_EN.pdf/ Dostupné online]. (anglicky) 
  2. NAZIANZEN, Saint Gregory; AMBROSE, Saint. Funeral Orations - De obitu Theodosii (The Fathers of the Church, Volume 22). [s.l.]: CUA Press Dostupné online. ISBN 978-0-8132-1122-0. S. 42. (anglicky) 
  3. BRAUNFELS, Wolfgang. Lexikon der christlichen Ikonographie 6. [s.l.]: Herder: Freiburg-Basel-Rom-Wien, 1994. S. 486. (německy) 
  4. JERONÝM. Chronicon ad annum 292.
  5. AMBROŽ. De obitu Theodosii 42.
  6. a b LCI 6,1994, s. 486
  7. Antonín Podlaha- Eduard Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta, jeho dějiny a popis. Praha 1903, s. 135, 172, 175.

Literatura

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 
  • LCI 6 = Lexikon der christlichen Ikonographie 6, ed. Wolfgang Braunfels. Herder : Freiburg-Basel-Rom-Wien 1994, s. 486–490.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Helena001 V.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Mausoleo di Sant'Elena, vista da Villa De Sanctis.JPG
Autor: Valentina.desantis, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of a monument which is part of cultural heritage of Italy. This monument participates in the contest Wiki Loves Monuments Italia 2014. See authorisations.
CaputSHelenae 0578a.jpg
© Túrelio (via Wikimedia-Commons), 2010, CC BY-SA 3.0 de
Head relic of Saint Helena in the crypt of Trier cathedral; while usually closed, the reliquary is opened on her likely day of death, August 18th.
Wolframs-Eschenbach Liebfrauenmünster Kreuzauffindungsaltar Mittelteil.jpg
Autor: Photo: Andreas Praefcke, Licence: CC BY 3.0

Liebfrauenmünster, Wolframs-Eschenbach, Landkreis Ansbach

Kreuzauffindungsaltar: Kreuzauffindung durch Kaiserin Helena, Bamberg um 1490
Triptyque-stavelot-Pierpont-Morgan.jpg
Triptyque de Stavelot Pierpont Morgan Library
Helena of Constantinople (Cima da Conegliano).jpg
Saint Helena of Constantinople: this image is of a panel now in the National Gallery of Art (Washington, DC, United States).
Lucas Cranach the Elder - Saint Helena with the Cross - Google Art Project.jpg
St Helena (c. 246/50-330), consort of Emperor Constantius
0 Sarcofago di Helena - Museo Pio-Clementino - Vatican (2a).JPG
Autor: Jean-Pol GRANDMONT, Licence: CC BY-SA 3.0
Sarcophagus of Saint Helena (mother of emperor Constaninus I, also known as Saint Constance), sculpted around 340 AD. Formerly in the Basilica of St. John Lateran in Rome. It is now on display at the Museo Pio-Clementino in the Vatican City.
Constantine elene 11c.jpg
Byzantine image of St. Constantine (Constantine the Great) and St. Helena of Constantinople, Pariser Psalter
St Helena finding the true cross.jpg
Finding of the true cross by St Helena. Illustration from MS CLXV, Biblioteca Capitolare, Vercelli, a compendium of canon law from Northern Italy, ca. 825.
Accademia - Giambattista tiepolo - Esaltazione della croce, 1740-45 ca.jpg
Autor: Giovanni Battista Tiepolo , Licence: CC BY-SA 4.0
The Fest of the Cross and St. Helena by Giambattista Tiepolo, Gallerie dell'Accademia in Venice.
Oil on canvas, (1740-45). Diameter 500 cm. Acquisition 1913 - Coll. Generoso Anes of Toledo.
Inventory number: Cat.789