Svatá Barbora (Mistr Vyšebrodské madony)

Svatá Barbora (Mistr Vyšebrodské madony) je český obraz z období pozdního krásného slohu kolem roku 1410. Jedná se o patrně nejkvalitnější středověké samostatné zobrazení sv. Barbory v českých zemích.[1] Obraz je vystaven v obrazárně Strahovského kláštera.[2]

Mistr Vyšebrodské madony: Svatá Barbora, kolem r. 1410, Královská kanonie premonstrátů na Strahově

Popis a zařazení

Tempera na dřevěné desce 67 x 44 cm, s původním rámem 76 x 53,5 cm. Deska je vyrobena ze dvou nestejně širokých borových prken a potažena hrubým lněným plátnem.[3] Pozadí malby zdobeno zlatou fólií s rytou rozvilinovou kresbou a puncováním. Zadní strana obrazu, který stál volně na oltářní menze nebo mohl být určen k nošení v procesích, je pokryta stříbrnou fólií s rytým ornamentem a lakem napodobujícím zlato. Taková imitace drahých materiálů připomínala relikviářové schránky.[4]

Malba na křídovém podkladě s rytou i černou štětcovou podkresbou je provedena pigmenty s olejovým pojidlem. V místech inkarnátu je malba podložena souvislou poloprůhlednou okrovou barvou a tenkou vrstvou běloby, na níž jsou světla modelována olovnatou bělobou a překryta dalšími lazurními vrstvami s obsahem rumělkově červeného, ultramarínového a karmínového pigmentu. Hluboké stíny jsou omezeny na drobné dotyky tmavohnědou barvou a vzniká tak dojem jisté plochosti modelace. Drapérie je podložena barevnou vrstvou v základním tónu a modelována další barevnou vrstvou do mokrého s příměsí běloby ve světlech a kryta vrchní lazurní vrstvou.[5]

Sv. Barbora v zeleném plášti s červeným rubem a zeleném spodním šatě drží v pravé ruce svůj atribut - bílou věž. Obraz představuje syntézu kultivovaného a jemného malířského provedení inkarnátu a vlasů a citlivě modelované drapérie s grafickým principem, jímž je podáno puncované a ryté zlaté pozadí, agrafa pláště a zlatý pásek.[6] Je dílem malíře, který těsně navazuje na klasickou fázi krásného slohu Mistra Třeboňského oltáře a vyznačuje se zvláštním typem štíhlých postav s kultivovaným výrazem, spojujícím duchovní i smyslovou stránku života.[7]

Tvář sv. Barbory typově navazuje na sv. Kateřinu z Třeboňského oltáře a Madonu roudnickou[6], ale objem je více rozložen do plochy, provedení je zběžnější a typ tváře má "kočkovitou" podobu.[8]. Jde o vědomé odživotnění výrazu a abstrakci, která vytváří přísný kompoziční a tvarový řád a zintenzivňuje smyslovost.[9] Uvolnění kompozice roucha a motivické zjednodušení a oproštění od dekorativnosti odlišuje obraz od starší fáze krásného slohu.[10]

Mistr Vyšebrodské madony[11] patrně působil v Praze a byl současníkem Mistra Rajhradského oltáře.[9]

Restaurování obrazu

Současná podoba obrazu je výsledkem restaurování, které provedl Mojmír Hamsík roku 1958 v Národní galerii. Obraz byl v 19. století silně přemalován a koruna světice doplněna skleněnými napodobeninami drahokamů, ale jeho původní podoba se zachovala ve velmi dobrém stavu.[12] Podle Pešiny[8] i Hamsíka[5] je strahovská sv. Barbora technologií shodná s Madonou vyšebrodskou[13] a patrně vznikla v téže dílně.[14]

Příbuzná díla

Reference

  1. ↑ Zháňalová N, 2013, s. 38
  2. ↑ Strahovský klášter: Svatá Barbora (Mistr Vyšebrodské madony, mezi 1400–1410)
  3. ↑ Hamsík M, 1959, s. 149
  4. ↑ Dvořáková V, 2011, s. 31-32, 43
  5. ↑ a b Hamsík M, 1959, s. 151
  6. ↑ a b Kyzourová I, 1993, s. 26-27
  7. ↑ Šturc L, 2016, č. 2
  8. ↑ a b Pešina J, 1960, s. 122
  9. ↑ a b Jaromír Homolka, Madona ze Svojšína, Umění 10, 1962, s. 437
  10. ↑ Matějček A, 1950, s. 145
  11. ↑ Matějček A, 1950, s. 146-148, obr. 203
  12. ↑ Hamsík M, 1959, s. 147
  13. ↑ Encyklopedie Český Krumlov: Madona vyšebrodská, kolem roku 1420
  14. ↑ Klípa J, 2008, s. 802
  15. ↑ Matějček A, 1950, s. 146-148
  16. ↑ Matějček A, 1950, s. 150-152

Literatura

  • Libor Šturc, Mistrovská díla Strahovské obrazárny, Královská kanonie premonstrátů na Strahově 2016, ISBN 978-80-88009-08-5
  • Bc. Nina Zháňalová, Sv. Barbora, její zobrazení a ikonografie v českých zemích v období středověku, magisterská diplomová práce, FF UP v Olomouci 2013
  • Valerie Dvořáková, Středověký obraz jako objekt, bakalářská práce, FF UK Praha 2011
  • Klípa Jan, Madona vyšebrodská a Madona vratislavská. Příspěvek k poznání vzájemných vztahů a historického kontextu. In: Slezsko - země Koruny české. Historie a kultura 1300–1740. Díl B / Praha : Národní galerie, 2008 s. 799-817.
  • Milena Bartlová, Poctivé obrazy. České deskové malířství 1400 –1460, Praha 2001
  • Ivana Kyzourová, Strahovská obrazárna, 1993
  • Jaroslav Pešina, Nový pokus o revizi dějin českého malířství 15. století, Umění 8, 1960, s. 109-134
  • Mojmír Hamsík, Strahovská sv. Barbora. Restaurace a průzkum techniky malby, Umění 7, 1959, s. 147-151
  • Antonín Matějček, Česká malba gotická, str. 145, Melantrich Praha 1950

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Svatá Barbora (Mistr Vyšebrodské madony), Královská kanonie premonstrátů na Strahově.jpg
Svatá Barbora (Mistr Vyšebrodské madony), kolem r. 1410, Královská kanonie premonstrátů na Strahově