Svatý Emerich

Svatý Imrich
kníže
Narození	kolem 1000–1007 Székesfehérvár, Uhry
Úmrtí	2. září 1031 Transylvánie, Uhry
Příčina úmrtí	lovecká nehoda
Svátek	5. listopadu
Rodiče	Štěpán I. Uherský a Gisela Bavorská
Místo pohřbení	Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Státní občanství	Maďarsko
Svatořečen	1083
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	meč, lilie, knížecí koruna
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Emerich (Imrich, maď. Imre, lat. Emeric, Emericus, Hemmericus, Emmerich, 1000/1007^? – 2. září 1031) byl uherský kníže z dynastie Arpádovců, prvorozený syn prvního uherského krále sv. Štěpána I. a jeho manželky, královny Gisely Bavorské. Jeho dědečkem po matce byl římský císař Jindřich II. z dynastie Otonů.

Jméno Emmerich je spojením dvou germánských (původně visigótských) obsahových částí: Emme (Alme) s významem obecnosti a Rich vládce, vlastník. Celkem by odpovídal slovanský tvar *Vesvlad resp. Vladimír. Jméno má v různých jazycích různé podoby - Emeric, Emery, Emory, Emrik, Americus, Amerigo.

Úcta ke svatému Emerichovi vedla k tomu, že se jméno ve formách Emery, Emory, Emrik, Americus, Amerigo, Americo rozšířilo po celé Evropě souběžně se jménem Heinrich jeho dědečka, císaře Jindřicha II. Jménem v italské variantě byl pokřtěn florentský mořeplavec Amerigo Vespucci, po kterém nazval jeho kartograf nově objevený a Vespucim identifikovaný světadíl America.

Výchovu a vzdělání svého syna a nástupce na trůn svěřil sv. Štěpán I. benediktinskému podle legendy mnichovi sv. Gerardovi (Gellértovi z Čánadu), pozdějšímu čanádskému biskupovi a klášteru benediktinů v Pannonhalmě.

Imrich byl údělným knížetem v Nitře. Štěpán I. měl v úmyslu předat mu vládu v Uhersku ještě za svého života. Na následky zranění způsobeného divočákem při lovu v Bakoňském lese u kláštera Bákonybél však Imrich zemřel roku 1031 . Jediným historickým pramenem k jeho životu jsou Hildesheimské anály.^[1] Další příběh byl vytvořen uherskými legendami.

Imrich byl pohřben v Mariánské bazilice v Székesfehérváru, stejně jako o sedm let později jeho otec. Byl kanonizován zásluhou krále Ladislava I. v roce 1083 papežem sv. Řehořem VII. a spolu s ním byli svatořečeni i jeho otec král sv. Štěpán I. a jeho vychovatel biskup sv. Gerard. K tomuto aktu byly jejich ostatky vyzdviženy z hrobu na oltář.

V kalendáři římskokatolické církve na Slovensku připadá jeho svátek na 5. listopad, v jiných zemích na 4. listopad.

Emerichův hrob v Mariánské bazilice v Székesfehérváru se stal předmětem úcty po roce 1083. Během 15.-16. století byl osmanskými Turky vypleněn a během 18.̠a 19. století obnoven. K nejstarším památkám patří gotická freska v Assisi, gotický oltář ve Spišské Kapitule a stříbrný gotický relikviář v pokladnici katedrály v Ostřihomi, jehož objednávka byla připisována sv. Ladislavovi.

Emerich bývá vyobrazen jako dítě či mladý rytíř, hlavním ikonografickým atributem je lilie jako symbol mravní čistoty, a knížecí koruna korunního prince. Jeho kult byl vždy spojen s jeho otcem a dalšími panovníky – patrony Uherského království. Vyobrazen bývá také jako dítě, odevzdané na výchovu benediktinům, zaslíbené Panně Marii. V legendárních scénách se objevuje při nehodě na lovu. Jeho vyobrazení se vyskytuje se v zemích bývalé Uherské koruny, zemích uherského vlivu. Jméno se za vlády císaře Jindřicha II. a za vlády uherských Anjouovců rozšířilo také v Německu, relikviář sv. Emericha je chován v dómské pokladnici v Cáchách. Emerich patřil k patronům uherských benediktinů.

• Simone Martini: gotická freska z kostela v Assisi, 14. století
• Svatí uherští panovníci Ladislav, Emerich a Štěpán, oltářní křídlo, 1478, Spišská Kapitula
• Oltářní obraz z kostela sv. Emericha v Pátech: Svatý Štěpán předává malého Emericha do výchovy sv. Gellértovi a benediktinům do kláštera v Pannonhalmě, nad scénou v oblacích žehná sv. Anastázius (Radla), zakladatel kláštera. Obraz kolem roku 1875 namaloval Károly Jakobey, z kostela v Pátech byl po roce 1956 předán do Regionálního muzea v Székesféherváru, kde je dosud.
• Svatí Vojtěch, Martin z Tour, Štěpán I. a jeho syn Emerich se štíty jako patroni proti Turkům, nad nimi v oblacích sv. Ladislav klečí před Pannou Marií a Ježíškem. Barokní oltářní obraz z jezuitského kostela sv. Ignáce v Győru, 1642
• Oltářní obraz sv. Štěpána, která zaslibuje svého syn Emericha Panně Marii; Bratislava, dóm
• Sochy uherských patronů (sv. Vojtěch, Anastázius, Štěpán a Emerich) s Pannou Marií na severním portálu katedrály v Košicích, 19. století

• Kostely sv. Emericha

• 
  Sv. Vojtěch, Martin, Štěpán a Emerich, Győr, 1642
• 
  Jan Ignác Cimbal: Sv. Emerich
• 
  Oltář sv. Štěpána a Emericha, Bratislava
• 
  Relikviář, katedrála v Ostřihomi
• 
  Emerich předán benediktinům, asi 1875
• 
  Okno z katedrály v Kluži, 19. století
• 
  Barokní socha z kostela v Kematen
• 
  Socha v Máriaremete, 19. století
• 
  Severní portál dómu, Košice

• Georg Waitz (editor): Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi 8: Annales Hildesheimenses, edice Monumenta Germaniae historica. Hannover 1878, s. 52, 68, 112 dostupné online [1]
• Ekkart Sauser: Emmerich In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Svazek 21, Bautz, Nordhausen 2003, ISBN 3-88309-110-3, s. 364–365.
• SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Emerich na Wikimedia Commons