Svatý Florián a svatý Václav z portálu chomutovského zámku

Franz Maidburg - sv. Florián, sv. Václav (1529-1533)

Svatý Florián a svatý Václav z portálu chomutovského zámku jsou raně renesanční opukové sochy, jejichž autorem je saský sochař Franz Maidburg. Jsou vystaveny ve stálé expozici Oblastního muzea v Chomutově, kam byly získány nejpozději roku 1926.

Původ soch

Sochy pocházejí ze zrušeného raně renesančního portálu v průjezdu severního vstupního křídla chomutovského zámku. V roce 1488 získal Chomutov do dědičného držení Beneš z Veitmile († 1496), který začal s pozdně gotickou přestavbou původní komendy řádu německých rytířů na honosné zámecké sídlo, vedenou chebským stavitelem Hansem Schafferem. V úpravách, tentokrát již v renesančním slohu, pokračoval také Benešův syn Šebestián z Veitmile († 1549). Nedokončený zámek v roce 1525 vyhořel. Během opravy po požáru nechal Šebestián z Veitmile postavit severozápadní křídlo s renesanční portálem, zdobeným sochami sv. Václava a sv. Floriana a erby Veitmilů a Glaců ze Starého Dvora. Vznik portálu je možné datovat mezi roky 1529, kdy se majitelem sídla stal Šebestián z Veitmile a 1533, kdy zemřel Franz Maidburg. Okolo roku 1540 byla dokonřena celá přestavba zámku.

Od roku 1609 sloužil zámek jako radnice. V roce 1846 byl při opravě pobořeného severního křídla celý portál snesen a jeho části uloženy v budově radnice. Zachovaly se z něj pouze sochy sv. Václava a sv. Floriana a několik fragmentů sloupů, které jsou nyní uloženy v lapidáriu chomutovského muzea. Původní podobu portálu zachytil Wilhelm Kandler na své rytině z roku 1865.[1]

Kompozičním řešením a obloukovým tympanonem se chomutovský portál blíží vstupnímu portálu pernštejnského zámku v Pardubicích (1529–1534) a společně s vchodem do olomoucké radnice (1529) patřil mezi první české renesanční portály s kandelábrovými sloupy, inspirované lombardskou architekturou.[2] Sochy i fragmenty portálu jsou ve sbírce chomutovského muzea nejpozději od roku 1928.

Popis a zařazení

Opukové sochy, sv. Florian výška 144 cm, šířka 56,5 cm, hloubka 43 cm; sv. Václav výška 149 cm, šířka 42,5 cm, hloubka 41 cm, bez polychromie. Konzervovali Michael a Štěpán Bílkovi roku 2013.[3] Světci sv. Florián a sv. Václav, zobrazení jako rytíři ve zbroji, vystupují v roli strážců zámku. Kromě toho, že sv. Florián je považován za ochránce před požárem, je jeho atributem mlýnský kámen, který je zároveň heraldickým znakem pánů z Veitmile.

Se jménem saského sochaře Franze Maidburga spojil chomutovský portál Gisold Lammel. Jako vzor uvádí starší portál sakristie kostela sv. Anny v Annabergu, jehož návrh je připisován vedoucímu stavby annaberského kostela (po roce 1515) a žáku Benedikta Rieda, Jacobu Heilmannovi.[4] Výzdobné motivy, užité na chomutovském portálu a prokazující znalost raně renesančního tvarosloví, použil Franz Maidburg také na portálu v Chemnitz.[5]

Příbuzná díla

Reference

  1. Helena Dáňová, Renáta Gubíková, 2014, s. 265-267
  2. Helena Dáňová, Renáta Gubíková, 2014, s. 270
  3. Gubíková R, 2015, s. 452
  4. Gisold Lammel, Franz Maidburg und die Emporenreliefs in der Annenkirche zu Annaberg, Sächsische Heimatblätter 8, č. 4, Dresden 1972, s. 171-179
  5. Renáta Gubíková, 2014, s. 271

Literatura

  • Renáta Gubíková, Sv. Florián, Sv. Václav a fragmenty sloupu z portálu chomutovského zámku, in: Jan Klípa, Michaela Ottová (eds.) Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, 790 s., Národní galerie v Praze 2015, ISBN 9788070355831, s. 452-453
  • Štěpánka Chlumská, Jan Klípa, Michaela Ottová (eds.) Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, průvodce výstavou, Národní galerie v Praze 2015, ISBN 978-80-7035-590-9, s. 150-151
  • Helena Dáňová, Renáta Gubíková (eds.), Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590, 351 s., Oblastní muzeum Chomutov 2014, ISBN 978-80-87898-07-9
  • Renáta Gubíková, Bývalý raně renesanční portál chomutovského zámku, in: Petr Rak (ed.), Comotovia 2009. Sborník příspěvků z konference věnované 200. výročí regionálních vojenských akcí napoleonských válek (1809-2009), Chomutov 2010, s. 73-96
  • Renáta Gubíková, Fragmentárně dochovaný raně renesanční portál bývalého zámku v Chomutově, Památky-příroda-život 41, č. 2, 2009, s. 1-19
  • Eva Šamšulová, Díla gotických mistrů. Katalog sbírky gotických plastik a deskových obrazů Okresního muzea v Chomutově, Chomutov 1999a
  • Eva Šamšulová, Sbírka gotických plastik a deskových obrazů chomutovského muzea, in: Michaela Neudertová, Petr Hrubý (eds.), Gotické sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník z kolokvia u příležitosti výstavy Josefa Opitze, s. 77-98, Ústí nad Labem 1999b
  • Hans Burkhardt, Franz Maidburg. Über Leben und Wek eines bedeutenden sächsischen Bildhauers. Versuch einer Biographie, in: Streifzüge durch die Geschichte des oberen Erzgebirges, Heft 5, 1996, 1-47
  • Eva Šamšulová, Vznik a vývoj gotické sbírky chomutovského muzea, Památky, příroda, život 19, č. 3, Chomutov 1987a
  • Eva Šamšulová, Soubor gotických plastik a deskových obrazů v Okresním muzeu Chomutov, seminární práce, PGS památková péče, Praha 1987b
  • Josef Opitz, Gotické malířství a plastika severozápadních Čech (z něm. rukopisu přeložil A. Matějček), Praha 1930

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Annaberg-Buchholz - Annenkirche 07.jpg
Autor: HaSt, Licence: CC BY-SA 4.0
St. Annenkirche (spätgotische Hallenkirche, 1499 - 1525) Portal zur "Alten Sakristei" (Franz Maidburg, Renaissance, 1518)
Franz Maidburg - Sv. Florián, Sv. Václav (1529-1533).jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Franz Maidburg - Sv. Florián, Sv. Václav (1529-1533)
Astwerkportal Chemnitz, Schlosskirche 04.jpg
Autor: Stephan Hoppe, Licence: CC BY-SA 4.0
Ehem. Nordportal der Chemnitzer Schlosskirche, Portaldurchgang, linkes Gewände, Abt (Heinrich von Schleinitz oder Hilarius von Rehburg), gefertigt 1525 von Franz Maidburg.
Astwerkportal Chemnitz, Schlosskirche 02.jpg
Autor: Stephan Hoppe, Licence: CC BY-SA 4.0
Ehem. Nordportal der Chemnitzer Schlosskirche, Richenza von Northeim mit Stiftermodell, gefertigt 1525 von Franz Maidburg.