Svatý Gothard

Svatý Gothard z Hildesheimu
Socha sv. Gotharda na Karlově náměstí v Kolíně (kopie originálu /umístěn 1764/ z let 1997–2000)
Biskup
Narození	960 Reichersdorf u Niederalteichu
Úmrtí	5. květen 1038 Hildesheim
Svátek	5. květen
Místo pohřbení	Katedrála Panny Marie v Hildesheimu
Státní občanství	Německo
Řád	Řád svatého Benedikta
Vyznání	katolická církev
Svatořečen	roku 1131 papežem Inocencem II.
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	drak, model kostela
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Gothard z Hildesheimu (někdy také psán Gothahardus, Gotardus, Godehardus, Gotthard či Godehard) (960 Reichersdorf u Niederalteichu, 5. května 1038 Hildesheim) byl bavorský benediktin, misionář, postupně opat čtyř klášterů, a dále biskup z Hildesheimu, patron řádu benediktinů a světec.

Život

Podle životopisce Wolfherra měl Gothard otce Ratmunda a kněžské svěcení přijal v 31. roce svého věku, jméno matky ani místo narození není dobovými prameny doloženo, podle pozdější tradice to měl být dvůr nedaleko vsi Niederalteichu. V devatenácti letech se spolu s arcibiskupem Frederikem Salcburským dostal do Říma a stal se tam knězem – děkanem. Roku 990 se stal mnichem benediktinského řádu v Niederalteichu, roku 996 byl zvolen tamějším opatem, úřadu se ujal roku 997. Roku 999 organizačně zajišťoval vyslání mnichů k založení Ostrovského kláštera. V letech 1001 a 1002 byl opatem kláštera v Tegernsee, v letech 1005–1012 kláštera v Hersfeldu a v letech 1007–1013 kláštera v Kremsmünsteru.

V letech 1022–1038 byl hildesheimským biskupem. Roku 1134 byl papežem svatořečen jako první bavorský biskup. Další podrobné informace viz Životopisy svatých: Světci k nám hovoří (v rubrice "výběr světce podle měsíců" je uvedený 5. května).^[1]

Patrocinium

Je patronem měst Gotha, Ferrara, knížectví Modena, benediktinského opatství v Niederaltaichu, spolupatronem města Hildesheimu, maďarského kláštera cisterciáků a města Szentgotthárd, mnoha benediktinských klášterů a jejich správních území ve střední Evropě a severní Itálii, Gotthardského masivu, jím procházejících tunelů a přilehlého kostela ve švýcarských Alpách.

V Čechách mu benediktini z kláštera na Ostrově u Davle již ve 12. století zasvětili kostel svatého Gotharda ve Slaném; v Čechách i jinde je kostelů zasvěcených svatému Gothardovi více.

Je také patronem zedníků.

Ikonografie

Bývá vyobrazen – zejména ve vrcholném a pozdním středověku – jako stojící opat či prelát v pontifikáliích s berlou a mitrou, někdy ve dvojici nebo ve skupině s dalšími biskupy nebo řádovými patrony benediktinů. U nohou může mít draka, v ruce model kostela. Sedící bývá vyobrazen u pultu, jak píše a je obklopen knihami. Ve scénách se objevuje, jak křísí mrtvého nebo zakládá kostel.

V dómském pokladu v Hildesheimu je uložena jeho berla ze slonoviny s rytou jmenovkou majitele na kovovém prstenci.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

Prameny

• Vita Godehardi episcopi Hildenesheimensis auctore Wolfheri. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 11: Historiae aevi Salici. Hannover 1854, s. 162–221 (Monumenta Germaniae Historica)
• Translatio Godehardi episcopi Hildesheimensis. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 12: Historiae aevi Salici. Hannover 1856, S. 639–652 (Monumenta Germaniae Historica)

Bibliografie

• Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels, díl 6, Freiburg-Basel-Rom-Wien 1993, s. 415

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Gothard na Wikimedia Commons
• Libellus.cz: Godehard z Hildesheimu