Svatý Jeroným ve studovně (Albrecht Dürer)

Svatý Jeroným ve studovně (1514) patří do trojice mistrovských a technicky nejdokonalejších mědirytů, které Albrecht Dürer vytvořil v letech 1513–1514.[1] Sbírka grafiky a kresby Národní galerie v Praze vlastní jeden z prvních otisků z původní desky.

Svatý Jeroným ve své studovně
Rytíř, Smrt a Ďábel (1513)
Rytíř, Smrt a Ďábel (1513)

Popis a zařazení

Mědiryt, otisk "a", s grátkem, velikost 240 × 184 mm, papír bez filigránu. Inv. č. R 29932.

Dürer vyryl monogram a datum na destičku ležící vpravo na podlaze. List pocházející ze sbírky F. A. Borovského byl zakoupen od jeho syna Jiřího[2] roku 1950. Dürer vytvořil několik grafických listů se sv. Jeronýmem – první jako dřevořez roku 1492 na své cestě v Basileji. Této mědirytové desce předcházela kresba (1511) a stranově převrácený dřevořez (1511, Pinacoteca Ambrosiana).[3] Roku 1521 namaloval Dürer deskový obraz se sv. Jeronýmem, k němuž jako předlohu použil svou kresbu hlavy starce.[4]

Během druhé cesty do Benátek a Bologne (1505–1507) se Dürer seznámil se zásadami perspektivní stavby prostoru[5] a vytvořil zde svou první štětcovou malbu v italském duchu – Růžencovou slavnost. Roku 1512 se stal dvorním malířem císaře Maxmiliána I., kterého si idealizoval jako křesťanského rytíře, který ovládne svět a nastolí spravedlnost.[6] Krátce nato vytvořil svou slavnou trojici grafických listů se světskými a mravně filosofickými náměty, které definitivně překonávaly odkaz středověku.

První z nich, Rytíř, Smrt a Ďábel (1513) shrnuje smysl knihy Erasma Rotterdamského Příručka křesťanského bojovníka (Enchiridion militis Christiani) a zosobňuje stoicko-osvícenský ideál neochvějného muže, který míří za ideálem Lidskosti a Humanity a nedbá svodů ďábla ani nebezpečí smrti.[7] K překonání středověku slouží i další cesty – jednou je Jeroným jako předobraz učence filosofujícího o věcech lidských v tiché pracovně, druhou je výzkum a dobývání tajemství přírody. Rytina s názvem Melancholie I (1514) tvoří protějšek k Jeronýmovi. Je mnohovýznamovou alegorií a oslavou geometrie, která pozdvihuje renesančního umělce ze stavu nesvobodných řemesel na úroveň svobodných filosofujících a myslitelských umění.[8]

Druhý list v pořadí, Svatý Jeroným ve studovně (1514), zosobňuje raně křesťanský demokratismus a smysl pro právo a mravní svědomí. Překladatel bible Svatý Jeroným byl oblíbeným světcem v humanistických kruzích (E. Rotterdamský), mezi Dürerovými přáteli (Willibald Pirckheimer) i reformátory z okruhu Martina Luthera. Imponovala jim jeho vzdělanost i schopnost askeze. Dürer ho zobrazil jako učence se svatozáří a obvyklými atributy – kardinálským kloboukem na stěně, lebkou a přesýpacími hodinami jako symboly pomíjivosti lidského života, krucifixem a lvem. V jeho podání je Jeroným předobrazem niterného hloubání, které o několik let později vyvolalo reformační hnutí. Ležící pes je alegorickým zobrazením věrnosti, ale je přítomen i na grafickém listu Melancholie I, který tvoří protějšek k Jeronýmovi.

Díky dokonalé perspektivě zobrazeného interiéru chybí pozorovateli odstup a má pocit, že přímo vstupuje do pracovny. Iluze světla pronikajícího oknem a vytvářejícího odraz na stěně a různé drobnopisné detaily řadí tento mědiryt k technicky nejdokonalejším Dürerovým dílům.[9] Roku 2012 byl list Svatý Jeroným ve své studovně vydražen na aukci Sotheby’s za 181 250 britských liber.[10]

Reference

  1. Hana Aulická, Michaela Brixová, in: A. Volrábová (ed)., 2008, s. 48-49
  2. My heritage, František Jakub (později Adolf) Borovský (1852–1933)
  3. Kuno Mittelstädt, 1986, s.30–31
  4. Luboš Hlaváček, 1982, č. kat. 63
  5. Luboš Hlaváček, 1982, s. 26
  6. Chadraba R, 1963, s. 52
  7. Chadraba R, 1963, s. 82–86
  8. Chadraba R, 1963, s. 86–87
  9. Hana Aulická, Michaela Brixová, in: A. Volrábová (ed)., 2008, s. 48
  10. Grapheion news: Sotheby’s Londýn, 19. září 2012. www.grapheion.cz [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-02. 

Externí odkazy


Literatura

  • Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1
  • Giulia Bartrum, Albrecht Dürer and his Legacy. The Graphic Work of a Renaissance Artist, London 2002, p. 189
  • Kuno Mittelstädt, Albrecht Dürer, Henschelverlag, Kunst und Gesellschaft, Berlin 1986
  • Luboš Hlaváček, Albrecht Dürer, kresby, Odeon Praha 1982
  • Rudolf Chadraba, Albrecht Dürer, Orbis Praha 1963
  • Erwin Panofsky, Albrecht Dürer, Princeton 1955
  • Friedrich Winkler, Die Zeichnungen Albrecht Dürers, 4 Bde, Deutscher Verein für Kunstwissenschaft, Berlin 1936-1939

Média použitá na této stránce