Svatý Venancius

Svatý Venancius
Biskup solinský
Osobní údaje
Datum narození	3. století
Místo narození	Římská říše
Datum úmrtí	259
Místo úmrtí	Delminium
Místo pohřbení	Lateránská bazilika
Povolání	řeholník
Svatořečení
Svátek	1. dubna
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Venancius nebo Venantius (latinsky Venantius Martyr, ? – 259 Dalmácie) byl salonský biskup, křesťanský mučedník a světec římskokatolické církve. Podle některých pramenů byl biskupem v Delmini (dnešní Tomislavgrad). ^[1]

Svatý Venancius je oblíbeným světcem v Římě, Toledu a v Dalmácii.

Venancius přišel z Říma do Dalmácie, aby zde šířil křesťanskou víru. Během římského pronásledování křesťanů zemřel mučednickou smrtí kdesi v Dalmácii.

Jeho relikvie byly na příkaz papeže Jana IV. (640–642) převezeny do Říma a uloženy v kapli sv. Venancia v Lateránské bazilice, kde také byla vytvořena světcova mozaika. Spolu s Venanciem jsou na velké mozaice vlevo od Matky Boží jsou vyobrazeni sv. Pavel, sv. Jan Evangelista a papež Theodor. ^[2]

Venanciův svátek připadá na 1. duben. V 17. století byl uctěn v rámci lateránské liturgie a kolem roku 1786 též ve splitské liturgii.

Kromě velké úcty v Římě, Toledu a v Dalmácii je oslavován také jako ochránce italského univerzitního města Camerino v regionu Marche. Podle místní legendy byl umučen jako patnáctiletý chlapec během Deciova pronásledování křesťanů.

Bývá vyobrazován jako římský šlechtic s vlajkou a mečem. ^[3]

Jako svatý Venancius se též k různým datům svátku uvádějí:

• 13. října – sv. Venancius (Venantius abbas Turonen)^[4]
• 14. října – sv. Venancius (Venantius ep. Lunen)^[5]
• 14. prosince – sv. Venancius Fortunatus (Venantius Fortunatus)^[6]

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sveti Venancije na chorvatské Wikipedii.

• Svatý Venancius, první solinský biskup a duvanjský mučedník