Svatý Vojtěch (zaniklá vesnice)

Svatý Vojtěch
Pohled na místo zaniklého kostela sv. Vojtěcha
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Teplá
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°56′52″ s. š., 12°50′7″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Bezvěrov u Teplé
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Svatý Vojtěch
Další údaje
Zaniklé obce.cz	3371
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Vojtěch (v minulosti též známý pod německým názvem Skt. Adalbert^[1]) je název zaniklého sídla na katastrálním území Bezvěrova u Teplé v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nedaleko zaniklé vsi se nachází též stejnojmenný rybník.

Podle legendy byla ves založena někdy koncem desátého století na místě, kde údajně nějaký čas pobýval biskup Vojtěch, když se vracel z Říma do Čech. Sousední obci Bezvěrov měl dokonce její jméno dát přímo Vojtěch, neboť zde nalezl obyvatele holdující pohanským zvykům, tj. z jeho pohledu bez víry. Bez ohledu na legendu je faktem, že místo bylo uctíváno od nejstarších dob a bylo cílem poutníků.^[2] Význam tohoto místa byl dokonce podle některých historiků jedním z důvodů, proč si blahoslavený Hroznata kolem roku 1193 vybral pro založení premonstrátského kláštera nedalekou osadu Teplá,^[3] a naopak založení kláštera zároveň zase opět posílilo popularitu poutního místa. Poutníci navštěvovali především studánku či pramen (kolem roku 1945 zvaný místními Němci Wojtěch-Brunnen, tj. Vojtěšský pramen^[1]), o níž věřili, že z ní svatý Vojtěch pil a že má tedy léčivou sílu.^[2]

U tohoto pramene byl nejprve postaven kříž, pak socha svatého Vojtěcha a nakonec kostel, který roku 1589 (1586^[4]) přestavěl opat tepelského kláštera Matthias Göhl (Göll^[4]). Roku 1722 byly v rozích kostelní zahrady postaveny sochy českých světců sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa a sv. Víta.^[2][5] Roku 1857 se kostel stal kostelem farním^[6] a byl při něm založen i malý hřbitov.^[2] Roku 1900 je zde uváděno 25 domů, v nichž žilo 146 obyvatel německé národnosti, a dvoutřídní škola.^[6]

Osud obce byl zpečetěn po druhé světové válce: roku 1950 byla přeměněna v minometnou střelnici a zcela zničena, včetně legendární Vojtěšské studánky.^[2] Nejdéle přežil kostel. Návrh na jeho zrušení byl podán roku 1951 z důvodu jeho nevyužívání, neboť obec byla v té době již vyklizena. Kostel, rozkládající se na 252 m², byl ještě ve velmi dobrém stavu, pouze oltář byl napaden dřevokaznou houbou. Návrhu bylo vyhověno a kostel demolovala československá armáda roku 1959 za pomoci minometů a těžké techniky. Na místě zůstaly pouze sochy čtyř světců, které zde stály několik dalších let, až jim roku 1964 opilý cukrovarský dělník urazil hlavy (za vandalský čin byl odsouzen k podmíněnému trestu 15 měsíců a náhradě škody, kterou akademičtí sochaři vyčíslili na 18 500 Kčs). Roku 1968 byly poničené sochy převezeny do tepelského kláštera a umístěny v zahradě prelatury.^[5]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 108 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.^[7]

• 
  Chata č. ev. 6 pod zaniklým kostelem
• 
  Hřbitov
• 
  Hustá vegetace v zaniklé osadě
• 
  Rybník Svatý Vojtěch

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Vojtěch na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Sv. Vojtěch v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Zaniklé obce #2 – Svatý Vojtěch, Domaslavičky a Dřevohryzy u kláštera Teplá [video online]. Historie v terénu, 2022-07-11 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online.