Svatých Pět bratří

Svatí bratři Benedikt, Jan, Matouš, Izák a Kristin jsou mučedníci z území dnešního Polska, pokračovatelé v díle sv. Vojtěcha.

Svatých
Pět Bratří
(Benedikt, Jan, Matouš, Izák a Kristin)
misionáři a mučedníci
NarozeníItálie, Polsko
Úmrtí11. listopad 1003
Polsko
Svátek12. listopadu
(v Čechách a na Moravě 25. srpna)
Místo pohřbeníStará Boleslav Bazilika sv. Václava ztraceno, Olomouc katedrála
Svatořečen(a)1009
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyřeholní oděv, kříž
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benedikt a Jan byli kněží italského původu, žáci sv. Romualda z jeho mnišské komunity u Ravenny. Na přání krále Boleslava Chrabrého a císaře Oty III. přišli v roce 1001 do Polska, aby tam pokračovali v díle sv. Vojtěcha. Usadili se v poustevně západně od Poznaně a čekali až dostanou z Říma pověření k misionářskému působení. Brzy se k nim připojili učedníci domácího původu – Matouš a Izák. Jejich komunitu ovšem přepadli lupiči a všechny, včetně kuchaře Kristina, zabili. Mělo se tak stát 11. listopadu 1003. Brzy po roce 1009 dal jejich těla Boleslav Chrabrý přenést do katedrály v Hnězdně. Jejich přítel svatý Bruno Querfurtský o nich napsal legendu (1008).

Jejich ostatky přenesl roku 1039 spolu s tělem druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha kníže Břetislav I. do Prahy. Odtamtud byla většina jejich ostatků přenesena do nově založeného kapitulního staroboleslavského kostela sv. Václava. Roku 1128 bylo pak tělo sv. Kristina přeneseno do olomoucké katedrály. V roce 1352 byly ostatky dvou z nich uloženy do nových olověných schrán arcibiskupem Arnoštem z Pardubic za přítomnosti císaře Karla IV. Od husitských válek je ovšem jejich hrob nezvěstný. Jen kaple v závěru jižní boční lodi nese podle tradice jejich zasvěcení. V pokladu Metropolitní kapituly u sv. Víta jsou chovány dva plenáře s ostatky, raně gotická dřevěná deska, upravená v době barokní, a stříbrný stojací relikviář darovaný rodinou Lobkowiczů roku 1617. V kapitulním pokladu ve Staré Boleslavi je uchována menší gotická plenářová deska z 1. poloviny 14. století s ostatky 4 z 5 bratří. Ostatky sv. Kristina v barokní relikviářové tumbě jsou uloženy v presbytáři katedrály v Olomouci.

Po přenesení ostatků do Čech tu začali být uctíváni jako zemští patroni. Jejich svátek se slavil 12. listopadu (dies natalis) a 25. srpna (výročí přenesení ostatků Pěti bratří a sv. Vojtěcha do Prahy). Po Druhém vatikánském koncilu byl v liturgickém kalendáři ponechán jen jeden svátek, a to srpnové výročí přenesení, protože dies natalis a dny v jeho bezprostředním okolí byly obsazeny oslavami jiných světců.

Odkazy

Literatura

  • KADLEC, Jaroslav, ed. Bohemia sancta: životopisy českých světců a přátel Božích. Vyd. 2. Praha: Česká katolická charita, 1989 [i.e. 1990]. 293 s. ISBN 80-7113-032-X. [Kapitola „Pět svatých bratří" je na str. 121–125; autor Bohumil Zlámal.]
  • KRÁLÍK, Oldřich. Slavníkovské interludium: k česko-polským kulturním vztahům kolem roku 1000. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1966, 261 s. [Kapitola „Legenda o Pěti bratřích".]
  • KRÁLÍK, Oldřich. Šest legend hledá autora. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1966, 352 s. [Kapitola „Kdo napsal legendu o Pěti bratřích?"]
  • TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 2., Bascath – církevní rok (sešity 22–41). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1913-1916. 951 s. cnb000308871. S. 89–90. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rokitno, Pustelnia Świętych Braci Męczenników Międzyrzeckich.JPG
Autor: Aw58, Licence: CC BY-SA 3.0
Rokitno, Pustelnia Świętych Braci Męczenników Międzyrzeckich, obraz świętych: Benedykta, Jana, Mateusza, Izaaka, Krystyna