Svatobor (Doupovské Hradiště)
Svatobor | |
---|---|
(c) Gampe, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |
Lokalita | |
Charakter | osada |
Obec | Doupovské Hradiště |
Okres | Karlovy Vary |
Kraj | Karlovarský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°14′40″ s. š., 13°1′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 20 (2021)[1] |
Katastrální území | Doupovské Hradiště (20,88 km²) |
Nadmořská výška | 510 m n. m. |
PSČ | 362 72 |
Počet domů | 6 (2021)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Svatobor | |
Další údaje | |
Kód části obce | 390275 |
Zaniklé obce.cz | 138 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatobor (německy Zwetbau) je téměř zaniklá vesnice ležící asi deset kilometrů východně od Karlových Varů a asi 1,5 kilometru severovýchodně od Lučin. V letech 1953 až 2015 byla osada součástí vojenského újezdu Hradiště. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.[3] Osada se nachází v katastrálním území Doupovské Hradiště, které bylo k 1. lednu 2016 z vojenského újezdu vyčleněno a stalo se stejnojmennou samostatnou obcí.
Název
Původem slovanský název vesnice odkazuje na borový les ve významu svatý les a v němčině byl značně zkomolen. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Zwetibor (1264), Zwetivor (1272), Swetbor (1641), Czwetbor (1369), Qwetbor/Swatbor (1384), Swatwor (1399–1405), Swatbor/Cztwebor (1406), Czetwor (1465), Swertwa (1567), Czwetwa (1570) a Zwetbau (1785 a 1847).[4]
Historie
Svatobor je stará osada, která původně patřila do správního obvodu sedleckého hradu a později k loketskému kraji. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1239, kdy král Václav I. potvrdil listinu, kterou Bohuslav z Rýzmburka daroval tzv. šemnický újezd oseckému klášteru. Ze soudní pravomoci loketského hradu vesnici osvobodil král Přemysl Otakar II. v roce 1279. Klášter ze Svatoboru učinil správní centrum šemnického újezdu, kterého se během husitských válek zmocnil Jakoubek z Vřesovic. Klášter se svých práv k vesnicím formálně zřekl v roce 1465 a král Jiří z Poděbrad potom újezd připojil k hradu Andělská Hora.[5]
Při pobělohorských konfiskacích Svatobor získal Heřman Černín z Chudenic a připojil jej k panství Stružná.[6] Po třicetileté válce vesnice podle berní ruly z roku 1654 patřila ke Stružné a žilo v ní sedm sedláků, jeden chalupník, jeden zahradník a pět domkářů. Hospodáři celkem měli osmnáct potahů a chovali třináct krav, 32 jalovic, jedno prase a patnáct koz. Na polích se pěstovalo žito, ale hlavními zdroji obživy byly chov dobytka, prodej dřeva a obchod s přízí. Jeden ze sedláků provozoval hospodu.[5]
V roce 1949 měla vesnice sbor dobrovolných hasičů společný s Horní Lomnicí, Lipoltovem, Mlýnskou, Pastvinami a Starou Vsí.[7]
Přírodní poměry
Svatobor stojí v katastrálním území Doupovské Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi dva kilometry jihozápadně od Kyselky. Nachází se v nadmořské výšce okolo 520 metrů v jihozápadní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[8] Půdní pokryv v okolí tvoří kambizem eutrofní.[9]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Svatobor nachází v mírně teplé oblasti MT7,[8] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[10]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 338 obyvatel (z toho 165 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 336 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 346 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[12]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 281 | 409 | 431 | 449 | 423 | 338 | 346 | 28 | 0 | 0 | 0 | 0 | 17 | 20 | 20 |
Počet domů | 44 | 58 | 62 | 66 | 69 | 69 | 69 | 51 | 0 | 0 | 0 | 0 | 4 | 5 | 6 |
Ke svatoborské farnosti v devatenáctém století patřilo osm vesnic, mimo jiné Lučiny, Mlýnská, Dolní Lomnice a Stará Ves.[15]
Obecní správa
Po zrušení patrimoniální správy se Svatobor v roce 1850 stal obcí v okrese Karlovy Vary.[15] Při sčítání lidu v letech 1869–1880 k obci patřila osada Dolní Lomnice. V letech 1946–1947 vesnici spravovala hornolomnická místní správní komise.[7] V letech 1953–2015 byl Svatobor součástí vojenského újezdu Hradiště a od 1. ledna 2016 je částí obce Doupovské Hradiště.[16]
Pamětihodnosti
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen před rokem 1358 oseckým klášterem.[17] V roce 1384 byl filiálním kostelem loketské farnosti.[18] V letech 1729–1732 byl kostel Nanebevzetí Panny Marie nákladem Černínů barokně přestavěn podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky[18] a roku 1733 byla zahájena stavba fary.[19] Přízemní místnosti fary byly klenuté a v patře se nacházel velký sál s plochým stropem.[18] U budovy stávala socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1767,[18] přestěhovaná do Andělské Hory.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 272.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Svatobor, Zwetbau, s. 242.
- ↑ a b Binterová 2004, s. 65.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Svatobor – Zwetbau, s. 68–70.
- ↑ a b Místní správní komise Horní Lomnice 1945–1949. Inventář [PDF online]. inventare.cz [cit. 2017-04-13]. S. 110, 111. Dostupné online.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 257.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 393.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Binterová 2004, s. 67.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 95, 106, 552.
- ↑ JAROSLAV, Vyčichlo. Svatobor – kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Binterová 2004, s. 66.
- ↑ JAROSLAV, Vyčichlo. Svatobor – fara [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena, 2004. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalých okresech Karlovy Vary a Žlutice. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov. 75 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Svatobor, s. 65–67.
- KRČMÁŘ, Luděk; PROCHÁZKA, Zdeněk; SOUKUP, Jan. Zničené kostely. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2004. 186 s. (Průvodce historií západních Čech; sv. 14). ISBN 80-86125-46-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatobor na Wikimedia Commons
- Svatobor na webu Zaniklé obce
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Svatobor – domy čp. 4 a 6
Autor: Zdeňka Bušková, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Svatobor u Hradiště - dříve Zwetbau, Císařské povinné otisky mapy stabilního katastru 1 : 2 880 - Čechy, Rok: 1842, detail mapových listů III, IV, VI, VII