Svatohavelský kodex 359

Svatohavelský kodex 359 Codex Sangallensis
Začátek církevního roku o 1. adventu s introitem Ad te levavi a graduálem Universi qui te expectant
Autor	anonym
Původní název	Codex Sangallensis 359
Země	Švýcarsko Švýcarsko
Jazyk	latina
Námět	Hudební notace (neumy)
Žánr	Středověká hudba (gregoriánský chorál)
Vydavatel	Opatství svatého Havla
Datum vydání	10. století
Typ média	hudební kodex
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatohavelský kodex 359 (německy, resp. latinsky Codex Sangallensis 359) je středověký hudební rukopis, vzniklý v letech 922 až 926 v St. Gallenu. Je uchován v místní klášterní knihovně. Jedná se o nejstarší plně zachovalé rukopisy gregoriánských zpěvů mešního propria zapsané současně v neumové a písmenné notaci, čímž sehrálo klíčovou roli při obnově gregoriánského chorálu.

Obsah

Dřevěná truhlička o rozměrech 28 cm x 12,5 cm zdobená slonovinovou tabulkou z pozůstalosti Karla Velikého obsahuje na 166 stran v podstatě středověkého mešního propria církevního roku a svátku svatých. Dále byly v 10. až 13. století připojeny některé hymny a chvalozpěvy. Kodex je od 24. května 2007 k nahlédnutí online ve virtuální knihovně freiburské knihovny.

Dějiny

Svatohavelský kodex 359 byl znám již středověkým muzikologům, neboť se jedná o nejstarší známý rukopis úplného cantatoria. Sloužil kantorovi sólových zpěvů. Svatohavelský písař, učenec Ekhard IV., v klášterní kronice Casus Sancti Galli, kterou dočasně vedl, zmiňuje, že toto cantatorium má být uchováváno v klášterní bazilice na pultíku. Dendrochronologický výzkum prokázal, že velmi pravděpodobně pochází z doby opata Hartmanna po roce 922.

Benediktinští mniši z francouzského opatství svatého Petra v Solesmes, zejména pak zásluhou Doma Andrého Mocquereaua, porovnávali neumy Svatohavelského kodexu 359 s jinými rukopisy a podrobně je analyzovali. Díky tomu je dnes možné učinit správné a spolehlivé přepisy repertoáru k pěvecké interpretaci.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Codex Sangallensis 359 na německé Wikipedii.

Literatura

• André Mocquereau, Cantatorium de Saint-Gall (Paléographie musicale. Tome II, 2), Tournai 1924
• Godehard Joppich, Die Handschrift St. Gallen Stiftsbibliothek 359. Cantatorium (Monumenta Palaeographica Gregoriana), Essen/Münsterschwarzach 1988

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatohavelský kodex 359 na Wikimedia Commons
• Codices Electronici Sangallenses Archivováno 1. 5. 2008 na Wayback Machine.
• Codex Sangallensis ve Svatohavelské klášterní knihovně
• Das St.Galler Cantatorium Archivováno 17. 3. 2012 na Wayback Machine.