Svatokřížské hory
Svatokřížské hory Góry Świętokrzyskie | |
---|---|
Łysa Góra - druhá nejvyšší hora v pohoří (594,3 m) | |
Nejvyšší bod | 611,8 m n. m. (Łysica) |
Rozloha | 1684 km² |
Světadíl | Evropa |
Stát | Polsko |
Svatokřížské hory na mapě Polska | |
Souřadnice | 50°53′ s. š., 20°54′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatokřížské hory (polsky Góry Świętokrzyskie) jsou pohoří a geomorfologický celek v jihovýchodním Polsku, v Svatokřížském vojvodství.
Zkameněliny
Po staletí byly ve Svatokřížských horách objevovány zkameněliny pravěkých organismů, které místní obyvatelé po staletí považovali za pozůstatky nadpřirozených bytostí.[1] Tyto legendy se pak postupně staly nedílnou součástí regionálního folklóru.[2] Mezi nejznámější příklady patří i petroglyfy od obce Kontrewers, vyryté v blízkosti fosilních dinosauřích stop z období rané jury (stáří asi 200 milionů let). Zobrazují vzpřímené postavy pištců (či hráčů na flétnu) a jejich symbolika, stáří ani původ dosud nejsou plně objasněny. V blízkosti rytin byly objeveny fosilní otisky stop ichnotaxonu Moyenisauropus karaszevskii, představujících stopy vývojově primitivního ptakopánvého dinosaura.[3]
Početností a kvalitou dochovaných druhohorních sdtop dinosaurů patří lokality v tomto pohoří k nejvýznamnějším na světě.[4] Objeveny zde byly také vzácné koprolity (zkamenělý trus) raně jurských dinosaurů.[5]
Fotogalerie
Jedlový prales
Kamenné pole (polsky Gołoborze) na svahu Łysé Góry
Bukowa góra - pískovce
Miedzianka - vápence
Zřícenina hradu Chęciny v západní části pohoří
Veřejnosti přístupná Jeskyně Ráj (délka 240 m)
Odkazy
Reference
- ↑ SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 9-11)
- ↑ http://www.osel.cz/9748-temna-strana-paleontologie.html
- ↑ http://www.osel.cz/10936-dinosauri-certi-z-polska.html
- ↑ Grzegorz Pacyna, Jadwiga Ziaja, Maria Barbacka, Grzegorz Pieńkowski, Agata Jarzynka & Grzegorz Niedźwiedzki (2022). Early Jurassic dinosaur-dominated track assemblages, floristic and environmental changes in the Holy Cross Mountains region, Poland. Geological Quarterly. 66 (3): 29. doi: http://dx.doi.org/10.7306/gq.1660
- ↑ Maria Barbacka, Artur Górecki, Grzegorz Pacyna, Grzegorz Pieńkowski, Marc Philippe, Károly Bóka, Jadwiga Ziaja, Agata Jarzynka, Martin Qvarnström & Grzegorz Niedźwiedzki (2022). Early Jurassic coprolites: insights into palaeobotany and the feeding behaviour of dinosaurs. Papers in Palaeontology. 8 (2): e1425. doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1425
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatokřížské hory na Wikimedia Commons
- Mapa pohoří (východní část)
- Mapa pohoří (západní část)
Média použitá na této stránce
Autor: Qqerim, Licence: CC BY-SA 4.0
Physico-geographical regionalization of Poland
Mezoregion 342.34-5 Holy Cross Mountains
Regionalizacja fizycznogeograficzna Polski
Autor: Paweł Cieśla Staszek_Szybki_Jest, Licence: CC BY-SA 4.0
Rocks on the top of Bukowa Góra in Świętokrzyskie Mountains (Poland)
Autor: Marek Misztal from Warszawa, Poland, Licence: CC BY-SA 3.0
One of the most bizzarre places of the Holycross region, is the Miedzianka mountain (only 354 m a.s.l.), towering over the village of the same name. Its name comes from the copper mines that were active from 15th till the first half of the 20th century. The mountain hides 4 kms of shafts and 10 caves.
Autor: Yayek, Licence: CC BY-SA 3.0
Święty Krzyż z DW 751 w Starej Słupii