Svatopluk Čech

Svatopluk Čech
Portrét Svatopluka Čecha
Portrét Svatopluka Čecha
Narození21. února 1846
Rakouské císařství Ostředek
Úmrtí23. února 1908 (ve věku 62 let)
Rakousko-Uhersko Praha
Příčina úmrtírakovina tlustého střeva
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
PseudonymNevolný, Volný
Povolánínovinář, spisovatel, básník, advokát
Národnostčeská
StátČeské království
Tématačeská literatura
Literární hnutíRuchovci
RodičeFrantišek Jaroslav Čech, Klára rozená Raková
PříbuzníMiloš Čech, Růžena Čechová, Vladimír Čech[1] a Božena Čechová (sourozenci)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrét Svatopluka Čecha
Čechův pohřební průvod na Václavském náměstí v Praze
Ukládání ostatků Svatopluka Čecha na Vyšehradském hřbitově
Náhrobek Svatopluka Čecha na Vyšehradě

Svatopluk Čech (21. února 1846, Ostředek[2]23. února 1908, Praha-Holešovice[3]) byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka.[4]

Životopis

Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc – 1877 Slupka, Bukovina) byl panský hospodářský správce a český vlastenec, matka Klára, rozená Raková.[2] Otec působil v letech 1848–1849 v době konání Kroměřížského sněmu v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí.[5] Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích[6] a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 18731876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895.[7]

Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě (podle návrhu architekta Antonína Wiehla)[8] byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského.[9]

Příčina smrti Svatopluka Čecha. Při balsamování mrtvoly Svatopluka Čecha zjistil profesor Hlava rakovinu dolního oddílu střeva tlustého s proděravěním stěny střevní. Proděravění toto mělo za následek náhlou smrt a po smrti rychle se vyvinující plynatost podkožní na horních končetinách a na hrudníku. Střevo nad nádorem bylo značně rozšířeno. V jiných orgánech nenalezeno žádných změn, zejména zvláště budiž podotknuto, že plíce byly úplně beze změn, srdce normální velikosti, chlopně srdeční a veškeré cévy velké i malé zúplna jemné.

Národní listy, 26. února 1908[10]

Dílo

Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým hodnotám, které si v sobě nesl celý život (např. láska k vlasti, touha po sociální spravedlnosti atp.).[11][12]

  • Husita na Baltu (1868 v almanachu Ruch), historický epos, který srovnává dobu husitských válek s bouří v lidských vztazích.
  • Oběti pověry (1871), o čarodějství a pronásledování jeho v zemích křesťanských, příspěvek k dějinám lidského bludu.
  • Adamité (1873 v časopise Lumír), epos s námětem zničení radikální husitské sekty adamitů Janem Žižkou.
  • Básně (1874), básnická sbírka, ve které autor shrnul všechny své významnější rané práce (mimo jiné obsahuje i první knižní vydání Adamitů).
  • Čerkes (1875 v časopise Lumír), epos s námětem z Kavkazu.
  • Upomínky z východu (Národní listy 18751876, knižně 1885), povídky.
  • Jestřáb kontra Hrdlička (1876 v časopise Lumír), povídka o právnickém sporu mezi peněz chtivým lichvářem Jestřábem a mírným a starostlivým Hrdličkou, který není schopen splácet svůj dluh.
  • Evropa (1878 v časopise Lumír), alegorický epos o lodi Evropa, která veze politické vězně do vyhnanství, přičemž jejich vzájemné neshody způsobí katastrofu.
  • Povídky, arabesky a humoresky (1878), zde mimo jiné i první knižní vydání povídky Jestřáb kontra Hrdlička.
  • Povídky, arabesky a humoresky II. (1879).
  • Žižka (1879), rapsodie, ve které autor představuje Žižku jako vojevůdce, který byl odhodlán postavit se proti Pražanům.
  • Kandidát nesmrtelnosti (1879 v časopise Květy, knižně 1884), humoristický román.
  • Ve stínu lípy (1879 v časopise Květy), idylický epos založený na vzpomínkách autora na dětství prožité v Litni, vlastně cyklus malých povídek veršem, které si vyprávějí sousedé při společném posezení.[13]
  • Povídky, arabesky a humoresky III. (1880).
  • Nová sbírka veršovaných prací (1880), zde mimo jiné první knižní vydání eposů Čerkes, Evropa a Ve stínu lípy.
  • Václav z Michalovic (1882), epos z pobělohorské doby inspirovaný Mickiewiczovým Konrádem Wallenrodem.[14]
  • Petrklíče (1883), veršovaná báchorka.[15]
  • Povídky, arabesky a humoresky IV. (1883).
  • Lešetínský kovář (1883 zkonfiskováno, podruhé vydáno roku 1892 v USA), epos, ve kterém vede český kovář spor s německým podnikatelem, který usiluje o jeho kovárnu.
  • Několik drobných povídek (1884).
  • Kresby z cest (1884).
  • Slávie (1884), alegorický epos napsaný v duchu utopického panslavismu, ve kterém zástupci slovanských národů společně úspěšně odolávají vzpouře lodníků na lodi Slávie.
  • Hanuman (1884), satirický epos zesměšňující soudobý český život i politický režim v Rakouska-Uherska (opičí král se marně snaží poevropštit svou říši).[16]
  • Dagmar (1885), epos inspirovaný básníkovým pobytem v Dánsku, jehož hrdinkou je dcera Přemysla Otakara I. Markéta provdaná za dánského krále Valdemara II., kterou autor líčí jako ideál ženy.[17]
  • Ikaros (1885 v časopise Květy, knižně 1908), sociální román.
  • Pravda a drobné básně (1886).
  • Humoresky, satiry a drobné črty (1887).
  • Různé črty žertovné i vážné (1887).
  • Jitřní písně (1887), sbírka básní, politická lyrika, ve které autor vyjadřuje svou naději v lepší budoucnost českého národa, které bude podle něho dosaženo duchovními zbraněmi a pilnou prací.
  • Nové písně (1888), sbírka básní, politická lyrika, ve které autor mimo jiné překládá své úvahy o vlastním životě a básnické tvorbě a svou víru v budoucnost slovanských národů.
  • Několik povídek a různých črt (1888).
  • Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888), satirická povídka s fantastickým námětem, jejímž hrdinou je pan domácí Brouček, který se (patrně ale ve snu) dostane na Měsíc, kde se setká s éterickými Měsíčňany. Je zde však zesměšňováno nejen měšťáctví pana Broučka, ale také prázdné intelektuálství a neplodné estétství reprezentované Měsíčňany, kteří nejsou schopni pochopit reálný život.
  • Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1888), druhá satirická fantastická povídka s hlavním hrdinou měšťákem panem Broučkem, který se tentokrát dostane (opět zřejmě ve snu) do Prahy den před bitvou na Vítkově. Zajímá jej však jen vlastní prospěch, a podle toho, jak se mu to hodí, se vydává tu za husitu, tu za katolíka. V závěru příběhu Jan Žižka soudí, že není možné, abychom měli takové potomky.
  • Kratochvílná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči (1888), satirická báseň parodující soudobý spor o Rukopisy.
  • Václav Živsa (18891891 v časopise Květy, knižně 1901), báseň.
  • Pestré cesty po Čechách: společnou prací Matěje Broučka a společníků (1891), volná řada novelisticko-časopiseckých obrazů s memoárovými básněmi a epizodami.
  • Matěj Brouček na výstavě (1892), druhá část Pestrých cest po Čechách, povídka zesměšňující podlézavost měšťáků vůči šlechtě a jejich přezíravý postoj k lidu před cizinci.
  • Druhý květ (1893 v časopise Květy, knižně 1899), autobiografická próza, ve kterém autor líčí své mládí a studium na gymnáziu.
  • Sníh (1894) v časopise Květy, knižně (1900), báseň.[18]
  • Zpěvník Jana Buriana (1894), báseň řešící poměr českého sedláka k odrodilé šlechtě.
  • Rozličná próza (1895).
  • Písně otroka (1895), alegorická lyrika pomocí které chtěl autor povzbudit národ v boji za jeho práva, protože měl pocit, že se národ cítí ponížený.[19]
  • Modlitby k Neznámému (1896), básně obsahující filozofické a náboženské úvahy.
  • O čarovném pavouku (1897), veršovaná pohádka pro mládež.[20]
  • Šotek (1899), veršovaná báchorka.
  • Sekáči (1904), báseň.
  • Roháč na Sioně a jiné zlomky (1909), posmrtné vydání autorových nedokončených prací.
  • Poslední verše (1910), vydáno posmrtně, obsahuje mimo jiné básně Do světa širého a Step.
  • Cestovní poznámky (1910), vydáno posmrtně.
  • Poslední kniha povídek a črt (1918), vydáno posmrtně.
  • Kniha novel Svatopluka Čecha (1925), vydáno posmrtně.[21]

Prvotinu – báseň Štědrý den – zveřejnil v píseckém periodiku Zlaté klasy ještě jako gymnasista, pod pseudonymem Stanislav Rak (matčino příjmení za svobodna).[22]

Jménem, srdcem stejně Čech – básníkova památka a tradice

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Čechova busta z roku 1912 v městském parku v Kyjově

Svatopluk Čech byl pro svou tvorbu od 80. let 19. století velice oblíbenou a respektovanou osobností české společnosti. Vlastenecké zaměření a patos Čechovy tvorby korespondovalo s jeho heslem, které se stalo i jeho symbolickým označením na veřejnosti Jménem, srdcem stejně Čech.[23] Mezi vlastenecky naladěnými Čechy měly obrovský ohlas jeho Písně otroka. Velice populární a čtená byla jeho báseň Ve stínu lípy.[24] Úcta k němu se projevovala již za jeho života a zejména po smrti v množství pomníků, soch a označování ulic, náměstí a škol jeho jménem.

Praha

Již 3 měsíce po jeho smrti 6. června 1908 byl pojmenován Čechův most v Praze.[25] Ještě za Čechova života (1903) nesly jeho jméno Sady Svatopluka Čecha na pražských Vinohradech, kde byl v roce 1924 odhalen pomník, jehož autorem je Jan Štursa. V Praze byly v dalších čtvrtích pojmenovány Náměstí Svatopluka Čecha ve Vršovicích, Čechova ulice na Letné, Čechova čtvrť v Modřanech a Čechova škola v Tróji.

Česká města a obce

Jeho jméno nesou názvy mnoha ulic, náměstí a škol. Památku Svatopluka Čecha si i po více než sto letech od jeho smrti připomínají zejména obce, kde od dětství bydlel: Ostředek,[26] Bezděkov,[27] Peruc,[28] Postupice, ale i místa, kde působil již jako uznávaný básník a spisovatel: Slaný,[29] Vraný, Praha a Obříství. V městysu Liteň na Berounsku sice prožil pouze 4 roky dětství, ale situoval do Litně své dílo Ve stínu lípy. Proto je v Litni jeho osobnost připomínána zvlášť intenzívně. Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené k ní obce vydané v roce 1896 (tedy za Čechova života) uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství: Roku 1852–1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka.[30] V Litni připomíná od roku 1925 Čechův pobyt pamětní deska na domě správce panství vedle zámku zvaném po něm Čechovna,[31] od 5. 6. 1938 pomník Svatopluka Čecha v Litni[32] u kostela sv. Petra a Pavla na místě, kde stála Lípa Svatopluka Čecha. Podobně jako v Litni byly jako ohlas jeho básně Ve stínu lípy na různých místech Čech označovány lípy symbolicky jako Lípa Svatopluka Čecha. V Litni je významu Svatopluka Čecha věnována část expozice Muzea Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.[33] V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň, jejíž čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo.[34][35][36][37] V Obříství na Mělnicku je památník Svatopluka Čecha umístěn v jeho domku a dřevěném přístavku, který Čech zakoupil na národopisné výstavě v Praze v roce 1895 a ve kterém v letech 1895–1903 žil.[38] V parčíku na návsi je pomník s bustou Svatopluka Čecha, odhalený 19. 6. 1921.[39] Jeho pražský pobyt připomínají pamětní desky v Holešovicích a na Letné v Praze 7. Na domě čp. 557/44 v Letohradské ulici deska uvádí jeho pobyt v letech 1890–95 (podle soupisu pražských domovských příslušníků)[40] a na domě čp. 908/17 v Šimáčkově ulici, který pamětní deska připomíná jako místo jeho smrti. Tato adresa je uvedena i v matričním záznamu o básníkově smrti: Praha čís. pop. 908-VII. Šimáčkova ul.[3] V téže době žil též ve vile Pod Havránkou čp. 134/15 v Tróji, na které byla rovněž umístěna pamětní deska.[41][42]

Galerie míst spojených s životem Svatopluka Čecha

Sochy a pomníky Svatopluka Čecha

Ulice, náměstí, muzea a školy Svatopluka Čecha

Odkazy

Reference

  1. Jaroslav Kunc: Kunc Jaroslav. Dostupné online.
  2. a b Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  3. a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  4. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čech Svatopluk, s. 47. 
  5. STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
  6. REGIONÁLNÍ AUTOŘI A REGIONÁLNÍ LITERATURA VLAŠIMSKA A PODBLANICKA [online]. Vlašim: Městská knihovna Vlašim [cit. 2014-12-05]. Kapitola Autoři minulých staletí A - J. Dostupné online. 
  7. ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 55. 
  8. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 7–11. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  9. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Svatopluk Čech, s. 2. 
  10. Příčina smrti Svatopluka Čecha. Národní listy. 26. 2. 11908, roč. 48, čís. 56, s. 2. Dostupné online. 
  11. NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-08-15]. S. 1–237, xv s. Dostupné online. 
  12. NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. S. 1–238, ix s.. Dostupné online. 
  13. ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy [online]. Praha: Topičova edice, 1940 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  14. ČECH, Svatopluk. Václav z Michalovic [online]. Praha: Topičova edice, 1938 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  15. ČECH, Svatopluk. Petrklíče [online]. Praha: Topičova edice, 1946 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  16. ČECH, Svatopluk. Hanuman [online]. Praha: Topičova edice, 1946 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  17. ČECH, Svatopluk. Dagmar [online]. Praha: F. Topič, 1916 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  18. ČECH, Svatopluk. Sníh [online]. Praha: F. Topič, 1900 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  19. ČECH, Svatopluk. Písně otroka [online]. Praha: Ministerstvo informací a osvěty, 1950 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  20. ČECH, Svatopluk. O čarovném pavouku [online]. Praha: F. Topič, 1897 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  21. ČECH, Svatopluk. Kniha novel Svatopluka Čecha [online]. Praha: F. Topič, 1925 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  22. ČECH, Svatopluk. Vzpomínky z cest a života I.. Praha: F. Topič, 1908. Dostupné online. Kapitola Z mých literárních začátků, s. 283–284. 
  23. STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. 
  24. NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 165–186. 
  25. FISCHER, Jan; FISCHER, Ondřej. Pražské mosty. Praha: Academia, 1985. S. 78–86. 
  26. POKORNÁ, Magdalena. \rodinné kořeny Svatopluka Čecha. S. 3–6. Matiční listy – literární příloha Zpravodaje Matice české [online]. Duben 2009 [cit. 2014-12-05]. Roč. 2009, čís. 7, s. 3–6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08. 
  27. Spiessova naučná stezka.Zastavení 1 Bozděkov [online]. Bozděkov: Bozděkov [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. 
  28. LANC, Antonín. Historie obce Peruc [online]. Peruc: Městys Peruc, 23.5.2006, rev. 23.5.2013 [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. 
  29. CVRČEK, Jaroslav. 6./I. Kulturně historické putování Slánskem – historický střed města [online]. Slaný: Město Slaný [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. 
  30. KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň: nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64. 
  31. Odhalení desky Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 30. červen 1925, roč. 1925, čís. 176, s. 2. ISSN 1805-2444. 
  32. Útulné podbrdské městečko Liteň oslaví 30. výročí úmrtí velikého národního básníka Svatopluka Čecha. Národní politika. 29. květen, roč. 1938, čís. 147, s. 6. ISSN 1805-2444. 
  33. IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  34. A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  35. A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  36. A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  37. C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  38. SVATOPLUK ČECH (*21.2. 1846 Ostředek u Benešova – †23. 2. 1908 Praha) [online]. Obříství: Obec Obříství [cit. 2014-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-06. 
  39. Pomník s bustou Svatopluka Čecha [online]. Obříství: Obec Obříství [cit. 2014-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-06. 
  40. Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920). Svatopluk Čech. [online]. Praha: Bach systems, s.r.o. [cit. 2015-08-15]. Dostupné online. 
  41. Svatopluk Čech a Troja [online]. Praha: NADACE QUIDO SCHWANKA – TROJA, MĚSTO V ZELENI [cit. 2014-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-08. 
  42. Přispějte na pomník pěvce "Písní otroka". Zdar. Politický týdeník pro okresy Rokycanský, Zbirožský, Hořovický, Blovický a Královecký.. 25. únor 1938, roč. XXXVII, čís. 8. ISSN 1801-3287. 

Literatura

  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41.  Dostupné online
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 277–293.  Dostupné online
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 408–413. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 64–65. 
  • KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79. 
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-08-15]. S. 237, xv s. Dostupné online. 
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. S. 1–238, ix s.. Dostupné online. 
  • NOVÁK, Arne. Stručné dějiny literatury české. Olomouc: R. Promberger, 1946. Dostupné online. Kapitola Sv. Čech a básníci školy národní, s. 339–350. 
  • NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha: Novina, 1940. Dostupné online. - kapitola Svatopluk Čech na cestách, s. 342–348. 
  • STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. 
  • STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
  • IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558. 
  • WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 7–11. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 

Online dostupná díla autora

  • ČECH, Svatopluk. Dagmar : Adamité. 2. vyd. Praha: F. Topič, 1907. 325 s. Dostupné online. Digitalizovaný svazek obsahuje díla Dagmar a Adamité. 
  • ČECH, Svatopluk. Báchorky veršem. 2. vyd. Praha: F. Topič, 1909. 341 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Čerkes a jiné básně. 5. vyd. Praha: F. Topič, 1896. 83 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Dagmar : báseň Svatopluka Čecha. Praha: Tiskem a nákladem Františka Šimáčka, 1885. 288 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Písně otroka. 4. vyd. Praha: F. Topič, 1895. 78 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Poslední verše. Praha: F. Topič, 1910. 216 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Povídky, arabesky a humoresky. Praha: J. Otto, 1880. 230 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Roháč na Sioně a jiné zlomky. Praha: F. Topič, 1908. 398 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Tři cykly básní a Sníh. Praha: F. Topič, 1904. 315 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Václav Živsa. Slavie. 2. vyd. Praha: F. Topič, 1910. 296 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. 9. vyd. Praha: F. Topič, 1906. 81 s. Dostupné online. 
  • ČECH, Svatopluk. Hanuman. 5. vyd. Praha: F. Topič, 1916. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Základní škola v Postupicích.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá škola v Postupicích. Pamětní deska na průčelí budovy s nápisemː V TÉTO ŠKOLE NABYL PRVNÍHO VZDĚLÁNÍ SVATOPLUK ČECH 1852-53 připomíná počátek školního vzdělání Svatopluka Čecha
English: Former school in Postupice. Memorial plaque of Svatopluk Čech
Deutsch: Ehemalige Schule in Postupice. Gedenktafel Svatopluk Čech
Pomník Svatopluka Čecha (Polička).JPG
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
1490 212 Liteň u kostela.JPG
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
3 panely zastavení Naučné stezky Liteň Fara - muzeum, A2 Svatopluk Čech a A4 kostel sv. Petra a Pavla v Sadech Svatopluka Čecha Stav po instalaci 6. 11. 2013. Pohled na západ z prostoru parku před pomníkem Svatopluka Čecha z roku 1938. Vpravo budova Základní školy Františka Josefa Řezáče a v pozadí Restaurace Ve stínu lípy.
English: Educational trail Liteň
Deutsch: Lehrpfad Liteň
Vysehrad Svatopluk Cech.jpg
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrobek Svatopluka Čecha
Čech škola Svatopluka Čecha Troja.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Škola Svatopluka Čecha, Praha-Troja
Jan Vilímek - Svatopluk Čech.jpg
Portréty předních osobností od Jana Vilímka
Svatopluk Cech signature.JPG
Podpis českého spisovatele Svatopluka Čecha. Reprodukce z časopisu Zlatá Praha č. 23/1908, str. 273.
Bubeneč, Čechova 5, Svatopluk Čech.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Bubeneč, Letná, Čechova 224/5, U lipové ratolesti, Svatopluk Čech.
Vinice, památník Svatopluka Čecha1.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek, uvedených níže, jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Další mé obrázky naleznete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Památník Svatopluka Čecha na Vinicích
Maňák Obříství Dům Svatopluka Čecha ze silnice.JPG
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Obříství na Mělnicku Dům básníka a spisovatele Svatopluka Čecha, který zde od 1.2.1895 do 1.10.1903 bydlel s přistavěným roubeným domem, který koupil na národpisné výstavě v Praze.
Maňák Obříství Dům Svatopluka Čecha detail deska ze silnice.JPG
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Obříství na Mělnicku Dům básníka a spisovatele Svatopluka Čecha, který zde od 1.2.1895 do 1.10.1903 bydlel s přistavěným roubeným domem, který koupil na národpisné výstavě v Praze.
Svatopluk Cech.JPG
Český spisovatel Svatopluk Čech na dobové fotografii z roku 1908. Reprodukce z časopisu Zlatá Praha č. 23/1908, str. 273.
Pamětní deska Základní škola v Postupicích.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá škola v Postupicích. Pamětní deska na průčelí budovy s nápisemː V TÉTO ŠKOLE NABYL PRVNÍHO VZDĚLÁNÍ SVATOPLUK ČECH 1852-53 připomíná počátek školního vzdělání Svatopluka Čecha
English: Former school in Postupice. Memorial plaque of Svatopluk Čech
Deutsch: Ehemalige Schule in Postupice. Gedenktafel Svatopluk Čech
Čech pamětní deska Letohradská ulice.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Svatopluk Čech - pamětní deska Letohradská ulice 577/4 připomíná jeho pobyt v letech 1890-95, kdy psal Písně otroka
Svatopluk Cech pohreb1.JPG
Pohřební průvod spisovatele Svatopluka Čecha na Václavském náměstí. Dobová fotografie z roku 1908. Reprodukce z časopisu Zlatá Praha č. 23/1908, str. 287.
Škola Svatopluka Čecha, Trojská 110, Praha - Troja 04.JPG
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Škola Svatopluka Čecha, Trojská 211/110, Troja. Busta Svatopluka Čecha na fasádě.
Ostředek Castle.jpg
Autor: Zdeněk Fiedler, edited by Pavel Hrdlička (Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Svatopluk Cech 1910 deska Obristvi.jpg
Svatopluk Čech, odhalení desky v Obříství 1910
Kyjov Svat Cech 03.jpg
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Pomník Svatopluka Čecha z roku 1912 v městském parku v Kyjově od kyjovského kameníka a sochaře Rudolfa Petra (1887–1956)
Svatopluk Čech dům Šimáčkova ulice s pamětní deskou.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Svatopluk Čech dům Šimáčkova ulice s pamětní deskou
Brána do zahrady u vily Pod Havránkou.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Svatopluk Čech Brána do zahrady u vily Pod Havránkou
Čech pomník v Čechových sadech.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Svatopluk Čech - pomník v Čechových sadech
Svatopluk Čech, Rovensko.jpg
Autor:
This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please credit me as: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me. More of my work can be found in my photostream on Flickr.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Busta Svatopluka Čecha, park v Rovensku pod Troskami
Svatopluk Cech pohreb.JPG
Ukládání ostatků českého spisovatele Svatopluka Čecha do hrobu na vyšehradském Slavíně. Dobová fotografie z roku 1908. Reprodukce z časopisu Zlatá Praha č. 23/1908, str. 287.
Maňák Obříství Svatopluk Čech upravený.JPG
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Obříství pomník Svatopluka Čecha