Svatopluk Havelka
| Prof. Svatopluk Havelka | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 2. května 1925 Vrbice, Slezsko  Československo |
| Úmrtí | 24. února 2009 (ve věku 83 let) Praha Česko |
| Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel, pedagog, skladatel filmové hudby a učitel |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1987) Státní cena Klementa Gottwalda (1989) Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby (2006) |
| Manžel(ka) | Libuše Havelková |
| Děti | Ondřej Havelka |
| Příbuzní | Vojtěch Havelka a Rozálie Havelková (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| manželka | Libuše Havelková |
|---|---|
| syn | Ondřej Havelka |
| vnuk | Jiří Havelka |
| vnuk | Vojtěch Havelka |
| vnučka | Rozálie Havelková |
Svatopluk Havelka (2. května 1925 Vrbice – 24. února 2009 Praha) byl český hudební skladatel a hudební pedagog.
Život
Svatopluk Havelka studoval hudbu nejprve soukromě, poté studoval muzikologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Tři roky sloužil během své základní vojenské služby v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Poté působil jako umělec na ve svobodném povolání. Jedná se o otce herce, zpěváka a režiséra Ondřeje Havelky.
Ve svých skladbách vtiskl do svého kompozičního stylu i náměty z tzv. Nové hudby jako jsou aleatorika, témbrové plochy a prvky moderní harmonie.
V roce 1987 byl jmenován zasloužilým umělcem, v roce 1989 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda. V roce 1990 byl jmenován profesorem skladby na pražské AMU. Zemřel 24. února 2009 v pražské nemocnici.
Dílo
Vážná hudba
programní a symfonické skladby
- 1955 1. symfonie
- 1961 Chvála světla, kantáta – Státní cena
- 1964 Heptameron pro zpěvní hlasy, recitátora a orchestr
- 1965 Pěna, symfonická báseň
- 1970 Pyrrhos, symfonie–balet
- 1974 Hommage ? Hieronymus Bosch, symfonická fantazie
- 1997 Znamení časů
komorní díla
- 1976 Nonet
- 1970 Percussionata pro bicí nástroje
duchovní skladby
- 1985 Tichá radost pro violu
- 1986 Disegno pro flétnu
- 1987 Pocta Fra Angelicovi pro kytaru
- 1988 Profeteia pro dětský sbor, orchestr a varhany na biblické texty
- 1991 Rozhovory duše s Bohem pro klarinet a klavír
- 1987 Jeroným Pražský (Epistola de Magistri Hieronymi de Praga), oratorium, Státní cena
- 1993 Parenéze pro soprán, klavír a bicí
- 1992 Skrytá mana a bílý kamének pro dva hráče na bicí nástroje
- 1998 Agapé je láska pro soprán, housle, violu, violoncello a klavír na řecký text 13. kapitoly 1. listu apoštola Pavla Korintským
Filmová a scénická hudba
Jedná se o autora hudby k 70 celovečerním hraným a 150 krátkým filmům a k řadě divadelních inscenací
Filmografie, výběr
- 1956 Honzíkova cesta
- 1960 Zpívající pudřenka
- 1962 Biele oblaky
- 1963 Až přijde kocour
- 1964 Táto, sežeň štěně!
- 1966 Kdo chce zabít Jessii?
- 1967 Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky
- 1968 Všichni dobří rodáci
- 1968 Na Žižkově válečném voze
- 1970 Jeden z nich je vrah
- 1970 Pane, vy jste vdova!
- 1970 Ucho
- 1973 Zatykač na královnu
- 1976 Marečku, podejte mi pero!
- 1979 Božská Emma
- 1979 Princ a Večernice
- 1988 Nebojsa
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Svatopluk Havelka
(anglicky)
(česky)
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“