Svatopluk II.

Svatopluk II.
Svatopluk I.jpg
Narození884
Úmrtí906 (ve věku 21–22 let)
OtecSvatopluk I.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatopluk II. (9.–10. století nebo poslední třetina 9. století[1]) byl velkomoravský údělný kníže, pravděpodobně Nitranska. Byl členem dynastie Mojmírovců, synem knížete Svatopluka I., bratrem Mojmíra II.

Kníže Svatopluk zemřel roku 894. Na smrtelné posteli vyzýval své syny k odporu vůči Frankům a rozhodnému úsilí za zachování politické moci Velkomoravské říše. Přestože legenda o třech prutech Svatoplukových hovoří o třech jeho synech a následnících, z historických zdrojů jsou známí pouze dva. První, Mojmír II., se po otcově smrti stal velkomoravským knížetem. Druhý syn, Svatopluk II., získal v léno Nitranské knížectví.

Svatopluk II. se orientoval na bavorské feudály a východofranského krále Arnulfa, kteří ho využívali jako svůj nástroj pro zasahování do vnitřních záležitostí Velké Moravy. Podle staré a nespolehlivé tradice byla jeho matka Gizela, sestra Arnulfa. Vysvětlovalo by to ovšem, proč se ve sporech s bratrem obracel na strýce[2].

Mezi bratry došlo už roku 895 k vážné rozepři, která začala ochromovat politické dění v zemi. Mojmír II. nadto musel řešit velmi špatné vztahy s východofranskou říší, která se snažila skrze krále Arnulfa na Velké Moravě trvale prosazovat svůj vliv. Svatopluk II., který byl již předtím v kontaktu s Bavory, navštívil roku 897 Arnulfa a zavázal se být jeho spojencem. Nato Mojmír II. vyslal proti Svatoplukovi II. vojsko, nicméně Mojmír II. sám utrpěl porážku od Arnulfa.

Na přelomu let 898 a 899 Velkou Moravu napadli Bavoři, kteří se snažili Mojmírovu moc zlomit. Následně Mojmír II. zajal svého bratra Svatopluka, který byl ale brzy osvobozen svými bavorskými spojenci[3]. Pravděpodobně začátkem roku 901 ho Mojmír II. vyměnil za knížete Isanricha.[4] Poté už o něm nejsou žádné zprávy.[1]

Reference

  1. ↑ a b LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2001. 431 s. ISBN 80-7277-054-3. S. 318. 
  2. ↑ MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1. S. 22. 
  3. ↑ Dejiny Slovenska. Příprava vydání Samuel Cambel. Svazek I. Do roku 1526. Bratislava: Veda, 1986. 534 s. S. 120. (slovensky) Dále jen Cambel (1986). 
  4. ↑ Cambel (1986), s. 121.

Literatura

  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. 
  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1. 
  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Svatopluk I.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Kníže Svatopluk I. podle legendy se třemi svázanými pruty a jeho tři synové Mojmír II., Svatopluk II. a Predstav. Sgrafito je z let 1900-1901 na prostějovském zámku.