Svatoslav (okres Třebíč)

Svatoslav
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce SvatoslavVlajka obce Svatoslav
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°19′9″ s. š., 15°50′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel268 (2023)[1]
Rozloha19,29 km²[2]
Katastrální územíSvatoslav u Třebíče
Nadmořská výška544 m n. m.
PSČ675 07
Počet domů89 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSvatoslav 29
675 07 Čechtín
obec.svatoslav@quick.cz
StarostaMiroslav Dočekal
Oficiální web: www.obecsvatoslav.cz
Svatoslav
Další údaje
Kód obce591793
Kód části obce160113
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Svatoslav (německy Swatoslau[4], starší názvy villa Swatoslaw, Swatoslawie, Swatoslaw[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde celkem 268[1] obyvatel. Svatoslav je nejseverněji položenou obcí okresu Třebíč.

Sousedními obcemi sídla jsou Kamenice, Kouty, Horní Radslavice, Pavlínov, Čechtín, Benetice, Bochovice a Radošov.

Historie

Obec byla pojmenována zřejmě podle jména Svatoslav nebo Svataslava. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1290, kdy obec byla přikoupena za doby opata Martina II. do majetku kláštera v Třebíči. Později, v roce 1465, byla obec zastavena opatem Matějem manovi Vidlákovi, vyplacena byla až na konci 15. století, kdy ji vyplatil Vilém z Pernštejna. Tak opět spadla do majetku třebíčského panství.[5]

Roku 1589 se Smil Osovský z Doubravice oženil s Kateřinou z Valdštejna, ale celé panství získali Valdštejnové až po roce 1613. Těm pak panství patřilo až do reforem v roce 1848.[6] V roce 1889 byla založena škola, roku 1905 byla rozšířena na dvojtřídní. Kolem poloviny 19. století byl nedaleko vesnice postaven letohrádek Valdštejnovo zátiší.[7] Po roce 1920 odkoupili velkostatek Svatoslav i s letohrádkem opět Valdštejnové, kterým pak majetek byl zabaven a následně vrácen po sametové revoluci.[6]

V roce 2020 bylo oznámeno, že obec chce postavit novou mateřskou školu, ta posléze byla dokončena v roce 2022.[8]

Do roku 1849 patřila Svatoslav do třebíčského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 až 1990 k obci patřily Benetice, následně se osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Svatoslavi[10]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel445468456450440418404311333313268263265

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Svatoslav
2006[11]2010[12]2013[13]2017[14]2021[15]
1.ČSSD (35.37 %)ČSSD (21.71 %)ČSSD (20.43 %)ANO (39.02 %)SPOLU (30.66 %)
2.ODS (25.17 %)ODS (17.76 %)KDU-ČSL (17.51 %)ODS (11.38 %)ANO (28.66 %)
3.KDU-ČSL (23.12 %)TOP 09 (15.78 %)KSČM (13.86 %)Piráti (11.38 %)Piráti+STAN (16.0 %)
účast75.77 % (147 z 194)73.79 % (152 z 206)66.35 % (138 z 208)60.49 % (124 z 205)74.26 % (150 z 202)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Svatoslav
2008[16]2012[17]2016[18]2020[19]
1.ČSSD (34.73 %)ČSSD (22.5 %)ANO 2011 (32.43 %)ANO (29.41 %)
2.ODS (17.89 %)KSČM (17.5 %)KDU-ČSL (21.62 %)STAN+SNK ED (22.05 %)
3.KDU-ČSL (16.84 %)Pro Vysočinu (15.0 %)STAN+SNK ED (12.16 %)ČSSD (13.23 %)
účast48.00 % (96 z 200)38.76 % (81 z 209)35.24 % (74 z 210)33.82 % (69 z 204)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (30 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (20 hlasů). Volební účast byla 73.43 %, tj. 152 ze 207 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (97 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (55 hlasů). Volební účast byla 74.15 %, tj. 152 ze 205 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 70.10 %, tj. 143 ze 204 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (83 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (66 hlasů). Volební účast byla 74.50 %, tj. 149 ze 200 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (46 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (32 hlasů). Volební účast byla 76.50 %, tj. 153 ze 200 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (96 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (61 hlasů). Volební účast byla 79.29 %, tj. 157 ze 198 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti

Kaple sv. Benedikta
  • Valdštejnovo Zátiší – zámeček v lesích na západ od obce, přestavěný z tvrze ze 14. století
  • Kaple svatého Benedikta se zvonicí
  • pomník obětem světových válek

Osobnosti

  • Oldřich Hnízdil (1934–2017), spisovatel a pedagog
  • Stanislav Tvarůžek (1913–1982), dramatik

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 83. 
  5. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 32–33. Dostupné online.
  6. ↑ a b VIDLÁK, Karel. Historický exkurz Valdštejnové na Třebíčsku a Svatoslav [online]. Svatoslav: Lesní hospodářství Zátiší [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. S. 411–413. 
  8. ↑ ČTK. Na Vysočině vznikají nové školky za desítky milionů korun. Jihlavská Drbna [online]. 2020-05-31 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 299. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Svatoslav TR flag.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .
Center of Svatoslav, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Svatoslavi, okr. Třebíč.
Chapel of Saint Benedictus in Svatoslav, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple sv. Benedikta ve Svatoslavi, okr. Třebíč.