Svetlogorsk (Kaliningradská oblast)

Svetlogorsk Светлогорск
Vodárna místních mořských lázní
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	54°56′22″ s. š., 20°9′23″ v. d.
Nadmořská výška	40 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Kaliningradská
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Svetlogorsk Město na mapě Kaliningradské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	21 km²
Počet obyvatel	16 771 (2023)[1][2]
Hustota zalidnění	798,6 obyv./km²
Správa
Vznik	1258
Oficiální web	svetlogorsk39.ru
Telefonní předvolba	40153
PSČ	238563
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svetlogorsk (rusky Светлогорск, dříve německy Rauschen, polsky Ruszowice, litevsky Raušiai) je město v Kaliningradské oblasti Ruské federace. Město je jedním z nejvýznamnějších lázeňských letovisek v Rusku. V roce 2021 v něm žilo přes šestnáct tisíc obyvatel.

Svetlogorsk leží na severním okraji Sambijského poloostrova na pobřeží Baltského moře. Od Kaliningradu, správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně 35 kilometrů severozápadně.

Původně rybářskou osadu Ruse-moter založil v roce 1258 pruský kmen Sambů. Název v pruštině znamená místo vyhloubené působením vody. Ve 13. století obsadil celou oblast Řád německých rytířů a postupně došlo ke zkomolení jména přes Rawschen a Rawssche na Rauschen, znamenající v němčině šustit. Němečtí kolonisté dali místu nový impuls k rozvoji. Přehradili místní potok a postavili mlýn. Postupem času se stal místní mlýn jedním z největších v Sambii a zaměstnával velkou část místních obyvatel. Se začátkem 19. století přišel i rozvoj turismu a místo se stalo velice oblíbené nejen mezi německou šlechtou. V roce 1820 získalo oficiální status lázeňského města a v roce 1840 ho navštívil pruský král Fridrich Vilém IV.. Na železniční dráhu z Königsbergu (dnešní Kaliningrad) bylo napojeno v roce 1900, což popularitu letoviska u obyvatel Königsbergu ještě posílilo. Před první světovou válkou byla vybudována lanovka, která spojila pláž se samotným městečkem, hipodrom a dřevěná promenáda na pláži. Ve vrcholné sezóně bylo otevřeno na 20 hotelů a penzionů, které byly schopny pojmout na 3 000 rekreantů. Mezi známé osobnosti, které zde strávili čas patří např. skladatel Otto Nicolai, filozof Wilhelm von Humboldt či spisovatel Thomas Mann.

Během druhé světové války bylo město ušetřeno válečnému běsnění, a je tak jedno z mála míst v Kaliningradské oblasti, kde lze narazit na původní architekturu. Rudá armáda obsadila Rauschen 14. dubna 1945. Po válce oblast připadla SSSR, veškeré německé obyvatelstvo bylo odsunuto a jméno se v roce 1947 změnilo na Svetlogorsk. Do města se nastěhovali převážně Rusové. Do poloviny 60. let byl turismus výrazně omezen kvůli nařízení o omezení přístupu do oblasti. V roce 1972 došlo v Svetlogorsku k leteckému neštěstí, kdy se vojenské letadlo Antonov An-24 zřítilo na místní školku. Výsledkem bylo 35 mrtvých z toho 24 dětí.

Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Kaliningradské oblasti jako ruská exkláva. Došlo k opětovnému rozvoji turismu. Byla zprovozněna lanovka a otevřeno muzeum vystavující sochy německého sochaře Hermanna Bracherta. V roce 1999 přiřkla ruská vláda městu status letoviska federálního významu. Byla otevřeno vojenské sanatorium, pravidelně se tu konají dětské zdravotní tábory a vyrostlo spoustu nový hotelů a penzionů. Nové divadlo bylo otevřeno v roce 2015. Město je Rusku považováno za Soči severu a ročně ho navštíví okolo 70 000 turistů.

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:

• 
  Rauschen v roce 1900
• 
  Pohlednice z Rauschen
• 
  Místní pláž
• 
  Pobřeží Svetlogorsku
• 
  Promenáda
• 
  Sluneční hodiny
• 
  Lanovka
• 
  Vodárenská věž, symbol města
• 
  Bývalý protestantský kostel z roku 1903
• 
  Budova vojenského sanatoria
• 
  Roh budovy v Gagarinově ulici
• 
  Památník Thomase Manna

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swetlogorsk na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svetlogorsk na Wikimedia Commons