Svidník
Svidník | |
---|---|
Pohled na město ze skanzenu | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°18′20″ s. š., 21°34′4″ v. d. |
Nadmořská výška | 230 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Prešovský |
Okres | Svidník |
Tradiční region | Šariš |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 20,2 km² |
Počet obyvatel | 10 168 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 503,4 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Marcela Ivančová |
Vznik | 1355 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
mesto | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad ul. Sov. hrdinov 089 01 Svidník |
Telefonní předvolba | 054 |
PSČ | 089 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | SK |
NUTS | 527106 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svidník (maďarsky Felsővízköz, německy Oberswidnik, rusínsky Свідник, Svidnyk) je okresní město ležící v severní části Nízkých Beskyd asi 20 km východně od Bardejova, v Prešovském kraji.
Historie
Město vzniklo v roce 1944 sloučením dvou obcí na protilehlých březích řeky Ladomirky, na levém břehu to byl Nižný a na pravém Vyšný Svidník. S městem se historicky pojí obě světové války, jejichž zásah měl velký vliv na vývoj území. Severovýchodní Slovensko se díky své geografické poloze v centru Evropy a v důsledku složitých historických podmínek vývoje stalo křižovatkou kultur, které se tady potkávaly, vzájemně ovlivňovaly a dále šířily v různých směrech. Na tomto území v průběhu dlouhých století vznikaly cenné stavební památky, dnes nesporně patří mezi poklady světové kultury. Jejich významnou součástí jsou dřevěné kultové stavby, které se svojí originálností, technicko-uměleckým ztvárněním a společenským významem zařadily mezi nejcennější kulturní skvosty Slovenské republiky a jsou chráněné jako národní kulturní památky.
Pamětihodnosti
- Zámeček – jednopodlažní dvoutraktová původně renesanční stavba na půdorysu obdélníku s manzardovou střechou, původně ze 17. století. Na konci 18. století byl pozdně barokně upraven. Klasicistními úpravami prošel v 19. století.
- Řeckokatolická kaple sv. Paraskevy, jednolodní klasicistní stavba s bočními kaplemi, půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z období let 1785-1800.[5] Úpravami prošel v letech 1937 a 1999-2005, kdy byl původní chrám zásadně přestavěn a rozšířen o novostavbu Chrámu Boží moudrosti, historická budova se tak stala boční kaplí. Presbyterium chrámu je pravděpodobně starší stavbou. Nachází se zde rokokový ikonostas z 18. století, hlavní ikony jsou z první poloviny 19. století. Fasády kaple jsou hladké s půlkruhově ukončenými okny. Věž je členěna lizénovými rámy a ukončena korunní římsou s terčíkem a barokní helmicí s laternou. Nad presbytářem je umístěna věžice s barokní helmicí s laternou.[2] U chrámu se nachází původní ohradní zeď s bránou se štítem s prolamovanou římsou a nikou.
- Řeckokatolický chrám Narození přesvaté Bohorodičky, jednolodní klasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z první poloviny 19. století.[7] Úpravami prošel v 90. letech 20. století. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Nachází se zde barokně-klasicistní oltář z konce 18. století. Fasády jsou členěny půlkruhově ukončenými okny se šambránami. Věž je členěna lizénovými rámy a ukončena korunní římsou s terčíkem s malovanými hodinami a barokní helmicí s laternou.[3]
Sochy a památníky
- Na území města je monumentální Památník Sovětské armády
- Na Námestí slobody je 4,2 m vysoká bronzová socha armádního generála Ludvíka Svobody, dílo Jána Kulicha; socha byla odhalená dne 4. 10. 1989[4]
- Památník národního buditele Alexandra Pavloviče s bronzovým sousoším od Františka Gibaly[4]
- Travertinový památník s výjevy ze života Alexandra Pavloviče (autor: Štefan Hapák)[4]
- Památníky na připomenutí úmrtí odminovačů[4]
- Menší památník v Parku Ludvíka Svobody za sochou Svobody, věnovaný obětem prvního náletu na Svidník dne 12. 9. 1944[4]
Muzea a galerie
- Expozice Vojenského historického muzea[5]
- Muzeum ukrajinské kultury[6]
- Galerie Dezidera Millyho, je umístěna ve svidnickém zámečku[7]
- Národopisná expozice v přírodě (skanzen)[8]
Osobnosti
Významní rodáci
- Jurko Lažo (1867–1929), československý politik
- Ivan Mikloš (* 1960), ekonom a politik
- Kristína Peláková (1987),zpěvačka
Čestné občanství
- Armádní generál Ludvík Svoboda, československý prezident, uděleno 6. října 1967
- Generálmajor Oldřich Kvapil, uděleno 19. ledna 1985
- Alexandr Pavlovič, rusínský národní buditel, básník a řeckokatolický kněz, uděleno 29. září 2011
Partnerská města
- Chrudim, Česko
- Kriva Palanka, Severní Makedonie
- Jaroslaw, Polsko
- Powiat Sanocki, Polsko
- Rachov, Ukrajina
- Świdnik, Polsko
- Strzyżów, Polsko
- Vrbas, Srbsko
Galerie
- Svidník, Chrám Svaté Trojice
- Svidník, chrám svaté Paraskevy ( z Nové Polianky)
- Svidník, socha generála Ludvíka Svobody
- Svidník, vojenský hřbitov
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svidník na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Svidník - Chrám Božej Múdrosti a Kaplnka sv. Paraskevy. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Svidník - Chrám Narodenia Presvätej Bohorodičky. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e Oficiální webové stránky města Svidník [online]. [cit. 2020-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-05.
- ↑ Múzejné oddelenie VHU Svidník [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum ukrajinské kultury SNM [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Galerie Dezidera Millyho [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Národopisná expozice v přírodě [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svidník na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Henryk Bielamowicz, Licence: CC BY 3.0
miasto Svidník
Overview of the city of Svidnik, Slovakia, from the skansen hill.
Autor: Ing.Mgr.Jozef Kotulič, Licence: CC BY-SA 4.0
Vojnový cintorín s pamätníkom vojakom Sovietskej armády, padlým v Druhej svetovej vojne na území Slovenska. . Mesto Svidník, Slovensko.
Autor: Peter Zelizňák, Licence: CC BY-SA 3.0
Bronzová plastika armádneho generála Ludvíka Svobodu na Námesti slobody vo Svidníku
Vlajka obce Svidník
Autor: Peter Zelizňák, Licence: CC BY-SA 3.0
Pravoslávny kríž pred vstupom do cerkvi
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Svidník, skanzen, chrám svätej Paraskevy z Novej Polianky.