Svinia

Svinia
(c) I, Doko, CC BY-SA 3.0 Kostel Narození Panny Marie
Poloha
Souřadnice	49°0′30″ s. š., 21°7′20″ v. d.
Nadmořská výška	361 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Prešov
Tradiční region	Šariš
Svinia
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,7 km²
Počet obyvatel	2 384 (2021)[1]
Hustota zalidnění	161,8 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Vladimír Bendík
Vznik	1249 (první písemná zmínka)
Oficiální web	obecsvinia.sk
Telefonní předvolba	051
PSČ	082 32
Označení vozidel (do r. 2022)	PO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svinia je obec na Slovensku v okrese Prešov. Žije zde přibližně 2 400^[1] obyvatel.

Obec leží v pohoří Šarišské vrchovině na břehu řeky Malé Svinky na hlavní silnici I/18 mezi Prešovem (8 km východně) a Širokým u tunelu Branisko (16 km západně).

Nadmořská výška obce se pohybuje v rozmezí 335–564 m, střed obce leží ve výšce 365 m n. m. Území je tvořeno středokarpatským flyšem, Vyšší pahorkatina a nižší členěná vrchovina je převážně odlesněná. Lesy mají převládající bukovo-dubový porost. Půda je převážně ilimerizovaná hnědozem a hnědé lesní půdy.^[2] Obcí protéká řeka Malá Svinka.

Prvním majitelem osady Svinia byl kolem roku 1210 slavonský ban Bánk Bár-Kalán z rodu Bórů. Byl slavonským bánem v prvních desetiletích 13. století. Vlastnil pozemky v povodí dnešní Velké a Malé Svinky. Byl ve službách krále Ondřeje II. když bán Bánk Bár-Kalán zemřel, celý jeho majetek včetně osady Svinia připadl novému uherskému králi Bélovi IV. To dokazuje, že obec existovala již na počátku 13. století, i když první písemná zmínka pochází až z roku 1262, kde je uváděna jako posessio Sanefalva, statek Sanefalva. V tomto roce daroval uherský panovník Béla IV. rozsáhlé pozemky, které dříve patřily bánovi, generálu Meršemu jako odměnu za vojenské úspěchy v boji proti Bulharům. Tento dar zahrnoval území zahrnující údolí potoků Velké a Malé Svinky, osady Svinia (Sanefalva), Chminianska Nová Ves (Vyfolu) a Jarovnice (Jarne), které ležely v blízkosti hradu Šariš. Tuto donaci potvrdili i následující panovníci Štěpán V. a Ladislav IV.^[3]

V roce 1427 obec platila daň z 50 port. Od 17. století vlastnil obec rod Szinyei-Merše. V roce 1493 obdržela trhové právo a koncem 17. století byla v obci škola. V roce 1787 v obci žilo 544 obyvatel v 63 domech a v roce 1828 v 82 domech žilo 645 obyvatel. Hlavní obživou bylo zemědělství, tkalcovství a práce v lesích. V meziválečném období pracovali jako rolníci a zemědělští dělníci na zdejším velkostatku, ženy se zabývaly tkalcovstvím.^[4]

V obci se nachází římskokatolický kostel ze 13. století a kaštel z 18. století.

V 14. století nechal generál Merše postavit v obci kúrii, která byla v 15. století přestavěna na opevněný kaštel. V roce 1492 byl kaštel vypálen vracejícími se vojsky polského králevice Jana Olbrachta.^[3] Gotický římskokatolický kostel Narození Panny Marie byl postaven v roce 1274 v blízkosti kaštele. Po zániku kaštele byl kostel v roce 1514 rekonstruován. V roce 1628 byla přistavěna renesanční věž s atikou a zdobena sgrafiti. Kostel je jednolodní stavba s polygonálním závěrem (kněžištěm), přistavěnou sakristií na severní straně, jižní přístavbou a přistavěnou věží v západním průčelí. Pozdně gotickou přestavbou v roce 1514 bylo polygonální kněžiště zaklenuto hvězdovou klenbou. Loď má tři pole křížové klenby. Fasáda je členěna opěráky a gotickými okny s původní kružbou.^[5][6][7][8] Kostel náleží pod římskokatolickou farnost Svinia děkanát Prešov-Západ, arcidiecéze košické.^[9] Kostel je chráněnou kulturní památkou Slovenska.^[10]

V roce 2012 byl v obci postaven římskokatolický farní kostel Božského milosrdenství, který náleží pod římskokatolickou farnost Svinia děkanát Prešov-Západ, arcidiecéze košické.^[11][12]

Kaštel byl postavený v polovině 18. století a jeho barokní podoba byla v první polovině 19. století přestavěna v klasicistním stylu. Kastel je přízemní budova postavena na půdorysu obdélníku s dvojtraktovou dispozicí. Průčelí je členěné jedenácti osami a středním rizalitem v podobě portika a lizénovými rámy. Představené sloupy a pilíře portika jsu ukončeny římsovými hlavicemi, na kterých spočívá římsa a trojúhelníkový štít. Kaštel má mansardovou střechu. V interiéru jsou místnosti zaklenuty pruskými plackami s meziklenbovými pasy.^[13] Kaštel je chráněnou kulturní památkou Slovenska.^[14]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svinia na anglické Wikipedii.

•    KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1978. 532 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svinia na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky