Svinov (Ostrava)
| Svinov | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Před nádražím Ostrava-Svinov | |
_CoA_CZ.jpg)  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′58″ s. š., 18°11′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 257 (2021)[1] |
| Rozloha | 11,62 km² |
| Katastrální území | Svinov |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| PSČ | 721 00 |
| Počet domů | 1 025 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Bílovecká 69/48 721 00 Ostrava posta@svinov.ostrava.cz |
| Starosta | Ing. Radim Smetana (ČSSD) |
| Oficiální web: svinov | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Svinov | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554685 |
| Kód části obce | 414212 |
| Kód k. ú. | 715506 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svinov (německy Schönbrunn)[2] je bývalé město, katastrální území, od 20. května 1957 městská čtvrť města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy. Rozkládá se na levém břehu řeky Odry, přičemž zástavba se nachází celá ve slezské části Ostravy, zatímco východní okraje katastru zasahují na Moravu, přičemž průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný. Asi nejsložitější úsek zemské hranice se zde nachází v okolí silnice I/11.[3]
Historie
První hospodářská stavení byla založena v údolí potoka Porubka, levostranném přítoku řeky Odry. Osada se s léty dále rozrůstala všemi směry. Vznikaly také samoty, z nichž jedna (Dubí) leží až u řeky Odry.
Slezská obec Svinov se poprvé objevuje v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1265, v níž je připomínána jako klášterní ves cisterciáckého kláštera ve Velehradě. Ve Svinově byla také vodní tvrz Svinov připomínaná v roce 1553.
V roce 1936 byl Svinov povýšen na město, od roku 1957 je jedním z městských obvodů Ostravy. Většinově německý Svinov byl roku 1938 připojen k nacistické Třetí říši v rámci župy Sudety. Město bylo během druhé světové války osvobozeno Rudou armádou dne 30. dubna 1945.
Železniční stanice s dnešním názvem Ostrava-Svinov, vybudovaná roku 1847 na důležité mezinárodní trati Vídeň–Krakov Severní dráhy Ferdinandovy, je také významným dopravním uzlem. Výstavba železniční tratě Svinov–Opava započala v roce 1855 a stavba Vítkovické závodní dráhy do Svinova v roce 1887. Na ní navázala v roce 1907 ještě tramvajová trať z Moravské Ostravy a následně místní dráha z Klimkovic (1911), která byla elektrizována v letech 1947–1948. Dnes je nádraží Ostrava-Svinov z hlediska osobní dopravy nejvýznamnější železniční stanicí na území města Ostravy.[zdroj?] Slouží mimo jiné sousednímu městskému obvodu Poruba.
Do Svinova se po dostavbě Severní dráhy Ferdinandovy začal stěhovat železniční personál, začali se vzmáhat místní živnostníci, zakládaly se průmyslové podniky.
Významnou událostí byla také těžba uhlí a stavba dálnice D1.
Těžba uhlí
Ve Svinově byla ukončena těžba uhlí v r. 1991.
Symboly
Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/90 ze 04.10.1994.
- Znak
Zeleno-zlatě kosmo dělený štít; nahoře zlatý obilný snop podložený kosmo položeným zlatým cepem, dole kosmo položené černé okřídlené železniční kolo.
- Prapor
Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, červený a zelený.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 809 | 1 010 | 1 362 | 2 397 | 3 275 | 3 867 | 5 368 | 4 722 | 5 088 | 3 904 | 3 572 | 3 379 | 4 536 | 4 301 | 4 257 |
Pamětihodnosti
- Jasan u Bártova statku
- Ježovka - bronzová socha
- Kostel Krista Krále
- Levitace - ocelová socha v nadživotní velikosti
- Lípa u Pokorných
- Přírodní rezervace Polanský les, Přemyšov a Rezavka
- Ptačí pozorovatelna Rezavka
- Restaurace U Slunce – tradiční hostinec
- Svinovské mosty
- Vodní tvrz Svinov
- Výpravní budova železniční stanice – kulturní a technická památka
Známí rodáci
- Karl Scheit – kytarista, loutnista a hudební pedagog
- Jan Foltys – mezinárodní šachový mistr
- Aleš Uhlíř – právník, publicista a fotograf
Galerie
Železniční stanice Ostrava-Svinov – výpravní budova
Železniční stanice Ostrava-Svinov – výpravní budova
Kostel Krista krále
Nádraží Ostrava - Svinov
Jasan ztepilý u Bártova statku
Ježovka, Čestmír Suška
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 760.
- ↑ Zemská hranice Moravy a Slezska v okolí silnice I/11. www.bomosil.eu [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-15.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Ostrava-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Ostrava [online] [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svinov na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Ladin, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Krista Krále ve Svinově, Ostrava.
Historický znak města Svinov
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Socha Levitace 2010 před budovou nádraží v Ostravě Svinově
_(4).jpg)
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Kloubový styčník v budově nádraží Ostrava - Svinov
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
ocelová socha Ježovka, Čestmír Suška, Ostrava-Svinov
_(3).jpg)
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 3.0
Ptačí pozorovatelna, Rezavka, Ostrava-Svinov, okres Ostrava-město
Flag of Svinov.
Pozice městského obvodu Svinov na mapě Ostravy.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Ostrava-Svinov. Prostor u nádraží Ostrava-Svinov, pohled z provizorního schodiště na Svinovské mosty.
.JPG)
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Jasan ztepilý u Bártova statku, památný strom v Ostravě-Porubě. Okres Ostrava-město, Moravskoslezský kraj
Autor: Mgr. Jana Vlčková, Licence: CC BY-SA 3.0
Fotografie z přírodní rezervace Rezavka.