Svitavská pahorkatina
Svitavská pahorkatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 693 m n. m. (Baldský vrch) |
Délka | 97 km |
Šířka | 31 km |
Rozloha | 1712,8 km² |
Střední výška | 412 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Východočeská tabule |
Sousední jednotky | Východolabská tabule Orlická tabule Podorlická pahorkatina Boskovická brázda Hornosvratecká vrchovina Železné hory |
Podřazené jednotky | Českotřebovská vrchovina Loučenská tabule Chrudimská tabule |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Svitavská pahorkatina na mapě Česka | |
Horniny | slínovec, prachovec, spongilit, pískovec, sedimenty |
Povodí | Chrudimka, Loučná, Svitava, Labe |
Souřadnice | 49°52′54″ s. š., 16°18′52″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIC-3 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svitavská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Pardubickém kraji (okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy, Pardubice, Chrudim), v Královéhradeckém kraji (okres Rychnov nad Kněžnou) a v Jihomoravském kraji (okres Blansko).
Poloha a sídla
Území celku má zhruba tvar skloněného trojúhelníku, jehož vrcholy se rozprostírají mezi sídly Chvaletice na severozápadě, Kostelec nad Orlicí na severu a Letovice na jihu. Z větších sídel uvnitř celku lze zmínit Chrudim, Vysoké Mýto, Litomyšl, Českou Třebovou, Ústí nad Orlicí a Svitavy.
Charakter území
Je to členitá pahorkatina s výraznějším vrchovinným územím na východě. Nachází se převážně v povodí Orlice, Loučné, Chrudimky a Svitavy, a na severozápadě i Labe. Leží převážně na slínovcích, prachovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s lokalitami neogenních mořských a říčních a pleistocenních říčních (proluviálních) a navátých (eolických) sedimentů. Je zde rozčleněný erozně denudační, místy erozně akumulační povrch v oblasti křídových antiklinál, synklinál a okrajových sedimentárních stupňovin, charakterizovaný zejména plochými kuestami, strukturně denudačními plošinami a pleistocenními říčními terasami Tiché Orlice, Loučné, Chrudimky, Svitavy a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi.[1]
Celkem prochází hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Severního moře (povodí Labe, resp. Orlice) a Černého moře (povodí Dunaje, resp. Moravy). Do Černého moře míří řeka Svitava a její přítoky v jižním cípu pahorkatiny. Severní část s řekami Chrudimka, Loučná, Novohradka, Třebovka či Tichá Orlice je odvodňována Labem.
Geomorfologické členění
Celek Svitavská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka VIC–3) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Českotřebovská vrchovina (VIC–3A) na východě, Loučenská tabule (VIC–3B) uprostřed a Chrudimská tabule (VIC–3C) na severozápadě.
Pahorkatina sousedí s celky Východolabská tabule na severozápadě, Orlická tabule na severu, Podorlická pahorkatina na východě, Boskovická brázda na jihovýchodě, Hornosvratecká vrchovina na jihu a Železné hory na jihozápadě.[1]
Kompletní geomorfologické členění celé Svitavské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
Nejvyšší vrcholy
Nejvyšším bodem Svitavské pahorkatiny je Baldský vrch (693 m n. m.).
V tabulce jsou uvedeny jen některé z mnoha vrcholů s výškou nad 600 m n. m. v Českotřebovské vrchovině.
název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
---|---|---|
Baldský vrch | 693 | Českotřebovská vrchovina |
Drašarov | 687 | Českotřebovská vrchovina |
Roh | 661 | Českotřebovská vrchovina |
Modřecký vrch | 657 | Loučenská tabule |
Mladějovský vrch | 648 | Českotřebovská vrchovina |
Mirand | 640 | Českotřebovská vrchovina |
Kozlovský kopec | 604 | Českotřebovská vrchovina |
Andrlův chlum | 560 | Českotřebovská vrchovina |
Heráně | 454 | Chrudimská tabule |
Košumberk | 374 | Loučenská tabule |
Vinice | 318 | Loučenská tabule |
Bučkův kopec | 315 | Loučenská tabule |
Pumberky | 300 | Chrudimská tabule |
Chrást | 284 | Chrudimská tabule |
Čertova skála | 214 | Chrudimská tabule |
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svitavská pahorkatina na Wikimedia Commons
- Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Nadkachna, Licence: CC BY 3.0
Obec Řetůvka u Ústí nad Orlicí při pohledu z rozhledny Andrlův chlum.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek, uvedených níže, jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Další mé obrázky naleznete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0Výhled z Poklony, Střemošická stráň
Autor: Gutzerova, Licence: CC BY-SA 3.0
Ptačí ostrovy je přírodní památka ve městě Chrudim v okrese Chrudim, Česko
Poloha geomorfologického celku Svitavská pahorkatina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I6 (VI)
-
I6C (VIC)
- I6C-3 (VIC-3)
-
I6C (VIC)
-
I6 (VI)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek, uvedených níže, jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Další mé obrázky naleznete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0Řeka Loučná protékající Litomyšlí nedaleko Smetanova domu