Svitavská pahorkatina

Svitavská pahorkatina
Obec Řetůvka a Řetovský hřbet z rozhledny Andrlův chlum
Obec Řetůvka a Řetovský hřbet z rozhledny Andrlův chlum

Nejvyšší bod693 m n. m. (Baldský vrch)
Délka97 km
Šířka31 km
Rozloha1712,8 km²
Střední výška412 m n. m.

Nadřazená jednotkaVýchodočeská tabule
Sousední
jednotky
Východolabská tabule
Orlická tabule
Podorlická pahorkatina
Boskovická brázda
Hornosvratecká vrchovina
Železné hory
Podřazené
jednotky
Českotřebovská vrchovina
Loučenská tabule
Chrudimská tabule

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Svitavská pahorkatina na mapě Česka
Svitavská pahorkatina na mapě Česka
Horninyslínovec, prachovec, spongilit, pískovec, sedimenty
PovodíChrudimka, Loučná, Svitava, Labe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIC-3
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svitavská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Pardubickém kraji (okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy, Pardubice, Chrudim), v Královéhradeckém kraji (okres Rychnov nad Kněžnou) a v Jihomoravském kraji (okres Blansko).

Poloha a sídla

Řeka Chrudimka v Chrudimi, přírodní památka Ptačí ostrovy
Přírodní rezervace Střemošická stráň, čelo kuesty

Území celku má zhruba tvar skloněného trojúhelníku, jehož vrcholy se rozprostírají mezi sídly Chvaletice na severozápadě, Kostelec nad Orlicí na severu a Letovice na jihu. Z větších sídel uvnitř celku lze zmínit Chrudim, Vysoké Mýto, Litomyšl, Českou Třebovou, Ústí nad Orlicí a Svitavy.

Charakter území

Je to členitá pahorkatina s výraznějším vrchovinným územím na východě. Nachází se převážně v povodí Orlice, Loučné, Chrudimky a Svitavy, a na severozápadě i Labe. Leží převážně na slínovcích, prachovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s lokalitami neogenních mořských a říčních a pleistocenních říčních (proluviálních) a navátých (eolických) sedimentů. Je zde rozčleněný erozně denudační, místy erozně akumulační povrch v oblasti křídových antiklinál, synklinál a okrajových sedimentárních stupňovin, charakterizovaný zejména plochými kuestami, strukturně denudačními plošinami a pleistocenními říčními terasami Tiché Orlice, Loučné, Chrudimky, Svitavy a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi.[1]

Celkem prochází hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Severního moře (povodí Labe, resp. Orlice) a Černého moře (povodí Dunaje, resp. Moravy). Do Černého moře míří řeka Svitava a její přítoky v jižním cípu pahorkatiny. Severní část s řekami Chrudimka, Loučná, Novohradka, Třebovka či Tichá Orlice je odvodňována Labem.

Geomorfologické členění

Celek Svitavská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka VIC–3) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Českotřebovská vrchovina (VIC–3A) na východě, Loučenská tabule (VIC–3B) uprostřed a Chrudimská tabule (VIC–3C) na severozápadě.

Pahorkatina sousedí s celky Východolabská tabule na severozápadě, Orlická tabule na severu, Podorlická pahorkatina na východě, Boskovická brázda na jihovýchodě, Hornosvratecká vrchovina na jihu a Železné hory na jihozápadě.[1]

Kompletní geomorfologické členění celé Svitavské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Nejvyšší vrcholy

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů ve Svitavské pahorkatině.
Řeka Loučná protékající Litomyšlí
Skalní suk Čertova skála

Nejvyšším bodem Svitavské pahorkatiny je Baldský vrch (693 m n. m.).

V tabulce jsou uvedeny jen některé z mnoha vrcholů s výškou nad 600 m n. m. v Českotřebovské vrchovině.

název vrcholuvýška (m n. m.)podřazená jednotka
Baldský vrch693Českotřebovská vrchovina
Drašarov687Českotřebovská vrchovina
Roh661Českotřebovská vrchovina
Modřecký vrch657Loučenská tabule
Mladějovský vrch648Českotřebovská vrchovina
Mirand640Českotřebovská vrchovina
Kozlovský kopec604Českotřebovská vrchovina
Andrlův chlum560Českotřebovská vrchovina
Heráně454Chrudimská tabule
Košumberk374Loučenská tabule
Vinice318Loučenská tabule
Bučkův kopec315Loučenská tabule
Pumberky300Chrudimská tabule
Chrást284Chrudimská tabule
Čertova skála214Chrudimská tabule

Odkazy

Reference

  1. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Řetůvka.jpg
Autor: Nadkachna, Licence: CC BY 3.0
Obec Řetůvka u Ústí nad Orlicí při pohledu z rozhledny Andrlův chlum.
Výhled z poklony - 7.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek, uvedených níže, jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Další mé obrázky naleznete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Výhled z Poklony, Střemošická stráň
Ptačí ostrovy, PP přímo v Chrudimi.jpg
Autor: Gutzerova, Licence: CC BY-SA 3.0
Ptačí ostrovy je přírodní památka ve městě Chrudim v okrese Chrudim, Česko
Loučná v Litomyšli2.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek, uvedených níže, jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Další mé obrázky naleznete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Řeka Loučná protékající Litomyšlí nedaleko Smetanova domu
Čertova skála u Spytovic1.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Čertova skála u Spytovic autor Zp