Svobodné Frísko

Svobodné Frísko Fryske Frijheid ←  ←  cca 800–1523  →  →  → vlajka znak
Motto: Eala Frya Fresena
geografie Frísko v roce 1300
hlavní město:	žádné (shromáždění konaná v Aurichu, později Groningenu)
rozloha:	13 482 km²
obyvatelstvo
národnostní složení:	Frísové
jazyky:	starofrísština, později středofrísština, západní dolnoněmčina
náboženství:	římskokatolické, protestantské
státní útvar
státní zřízení:	autonomní konfederace
mateřská země:	Svatá říše římská Svatá říše římská Burgundské Nizozemí Burgundské Nizozemí Habsburské Nizozemí Habsburské Nizozemí
státní útvary a území
předcházející: Fríské království Fríské hrabství pod nadvládou Holandska následující: Fríské panství Východofríské hrabství Ommelanden

Svobodné Frísko, doslova Fríská svoboda (západofrísky Fryske Frijheid, nizozemsky Friese Vrijheid, německy Friesische Freiheit) byla středověká konfederace v období od 9. století do roku 1523. Státní útvar se rozkládal se na pobřeží historického území Fríska o velikosti dnešních nizozemských provincií Friesland (Frísko), Groningen, Západní Frísko a německého Východního Fríska. Svobodné Frísko náleželo ke Svaté říši římské. Země byla obývána germánským národem Frísů a na svou dobu se vyznačovala nezvyklou absencí feudalismu. Země zůstala nejen bez panovníka, ale i bez vládnoucí šlechty a nerozvinulo se v něm ani nevolnictví. Důvodem byl zakořeněný společenský systém Frísů, v němž politicky vlivnou nejvyšší společenskou vrstvu zastávali náčelníci (häuptling) se svými rodinami. Vládu představovala rada volených úředníků (redjeven, latinsky consules, konzulové), jehož členové zpravidla pocházeli z řad majetných vlastníků půdy. Hlavou státu byl zvolený guvernér zvaný potestaat. Oproti evropských feudálním státům tak Frísko fungovalo jako konfederace fríských měst a rodů, v mnohém blízké republice. Historie svobodného Fríska je protkána sporem o fríská práva a svobody. Spor bránil tomu, aby se Frísko vyvinulo v běžnou feudální monarchii a bylo silným podnětem pro řadu povstání. Celek zanikl po nezdařilém selském povstání Frísů, které potlačil římský císař Karel V. Habsburský.

Historie

Počátek vzniku fríského státu sahá do 9. století, někdy kolem roku 800, kdy se ozbrojeným Frísům, náležejícími tehdy k Franské říši, podařilo odrazit nájezd severských vikingů, ale k faktickému zformování fríské konfederace došlo až později po událostech let 993 a 1101, kdy holandská hrabata, ve snaze přinutit Frísy k poslušnosti a poddanství k hrabství, zaplatila vlastními životy při jejich opakovaném povstání. Za to, že Frísové pomáhali římskému vzdorokráli Vilému II. v jeho obléhání Cách, získali posléze od něj uznání práv na svobodu. Ty sice později zrušil císař Ludvík IV. Bavor a Frísko přiřkl Holandskému hrabství, ale roku 1417 byla práva Frísů znovu stvrzena císařem Zikmundem Lucemburským. Frísko muselo čelit snahám o podmanění ze strany svých sousedů jako bylo Holandsko či Henegavsko, v letech 1256–1422 probíhala frísko-holandská válka. Ve 14. století se tito oponenti octli pod nadvládou vévodů burgundských, také Frísko se stalo součástí svazku Burgundského Nizozemí.

Existence fríských práv a svobod i samotného svobodného Fríska byla ukončena až po nezdařilém selském povstání Frísů proti místním autoritám. Po několika vítězstvích povstalců, dobytí dvou holandských hradů a města Medemblik, byli do konfliktu zataženi samotní Habsburkové, kteří tehdy ovládali Říši, resp. konflikt se týkal Habsburského Nizozemí. Válka mezi povstalci a císařem Karlem V. trvala osm let (1515–1523). Povstalecká armáda zvaná Arumer Zwarte Hoop (Černá armáda z Arumu) byla složena asi ze 4 000 selských vzbouřenců a žoldnéřů z Fríska a Geldernu. Poslední odpor byl definitivně poražen roku 1523, zbylí povstalci včetně jejich vůdce, který se jmenoval Wijerd Jelckama, byli popraveni stětím. Po potlačení povstání bylo Frísko rozděleno na několik menších feudálních panství.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frisian freedom na anglické Wikipedii.