Svobodné hanzovní město Brémy

Svobodné hanzovní město Brémy Freie Hansestadt Bremen
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Brémy
Souřadnice	53°8′ s. š., 8°44′ v. d.
Rozloha	419,38 km²
Časové pásmo	+1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	671 489
Hustota zalidnění	1 601,1 obyv./km²
Jazyk	němčina, dolnoněmecká nářečí
Náboženství	Protestantství (44 %), římskokatolická církev (12 %), islám
Správa regionu
Stát	Německo Německo
Nadřazený celek	Německo
Druh celku	spolková země
Podřízené celky	2 města, 7 městských okresů
Vznik	1646
Předseda vlády	Carsten Sieling (SPD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	DE-HB
Označení vozidel	HB
Oficiální web	landesportal.bremen.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svobodné hanzovní město Brémy (německy Freie Hansestadt Bremen) je spolková země na severu Německa. Do této spolkové země patří dvě města, a to Brémy a od roku 1827 také nově založené přístavní město Bremerhaven. Tato města spolu nehraničí a jsou od sebe 53 km vzdálena. Obě města jsou obklopena územím spolkové země Dolní Sasko a leží na splavné řece Vezeře (německy Weser).

Spolková země Svobodné hanzovní město Brémy měla k 31. prosinci 2015 celkem 671 489 obyvatel.^[1] Z tohoto počtu připadalo na město Brémy 557 464 obyvatel a na město Bremerhaven 114 025 obyvatel.

V roce 1186 obdrželo město Brémy od císaře Fridricha I. Barbarossy tzv. Gelnhausenské privilegium (Gelnhauser Privileg), kterým dostalo status říšského města, nikoliv však svobodného říšského města. Od roku 1260 byly Brémy členem obchodního sdružení Hanza, avšak byly pro ostatní členy sdružení často nespolehlivým partnerem, například v boji proti pirátům. Přesto ovlivnilo členství v Hanze významně celou historii města i jeho vývoj. Město bylo prvním sídlem biskupa, který měl rozšiřovat křesťanství po celé Skandinávii. Spojení obou funkcí přineslo velký rozvoj, který byl hospodářsky založen na dovozu obilí z Polska, kůží a dřeva z Ruska a Pobaltí a vývozu řemeslných výrobků ze severního Německa. Bohatnutí přinášelo i lepší možnost městské správy a bezpečnosti obyvatel.

Od 16. století se Brémy se staly centrem protestantství a později i liberalismu. Z brémského okolí pochází světoznámá pohádka „Zvířátka a Petrovští“.

Protože řeka Vezera byla čím dál tím více zanesena pískem, vybudovali v letech 1619 až 1623 nizozemští konstruktéři na vhodném místě první umělý přístav v Německu. Protože však zanášení pískem nadále ohrožovalo lodní přepravu zboží, koupil v roce 1827 tehdejší starosta Brém Johann Smidt pro město od Hannoveru území a násypy na místě vyústění řeky Geeste do tzv. Vnější Vezery (Außenweser). Zde bylo založeno dne 1. května 1827 město pod názvem Bremerhaven. Postupně byly stavěny přístavy, tzv. starý přístav (Alter Hafen) byl dokončen v roce 1830. V současnosti je Bremerhaven jedním z nejdůležitějších přístavů v Německu, mj. pro lodní přepravu kontejnerů.

Po vybudování přístavu Bremerhaven, připojeném mocensky i administrativně k brémskému státu, se hospodářský rozvoj obou měst dále prohloubil. Z Bremerhavenu vyplouvaly a do přístavu se vracely zámořské lodě, naložené nejrůznějším zbožím z dalekých zemí. Bremerhaven se stal důležitým překladištěm, zásobujícím město Brémy potřebnými surovinami pro rozvoj obchodu a zpracovatelského řemesla. V 19. století umožnily radikální změny v dopravě spojené s vynálezem parníku a výstavbou železnic velký rozvoj strojového průmyslu. Důležitými surovinami pro Brémy byly mj. kakaové boby a káva. Z Bremerhavenu se také vydávali početní vystěhovalci z východu Evropy za lepším živobytím ve Spojených státech amerických a Argentině.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svobodné hanzovní město Brémy na Wikimedia Commons
• Svobodné hanzovní město Brémy na OpenStreetMap
• Oficiální internetový portál země