Svodín

Svodín
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Poloha
Souřadnice	47°54′52″ s. š., 18°30′2″ v. d.
Nadmořská výška	193 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Nové Zámky
Svodín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	53,5 km²
Počet obyvatel	2 412 (2021)[1]
Hustota zalidnění	45,1 obyv./km²
Správa
Status	obec
Vznik	1156
Oficiální web	www.svodin.sk
Telefonní předvolba	036
PSČ	943 54
Označení vozidel (do r. 2022)	NZ
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svodín (maďarsky Szőgyén) je obec v okrese Nové Zámky na Slovensku.^[2] Leží v Podunajské nížině. Většina obyvatel je maďarské národnosti.^[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1156, kdy byla zmíněna pod názvem Scheuden

Výsledky archeologických výzkumů provedené v roce 1971 dokázaly, že území obce bylo osídleno již od začátku doby kamenné. První vykopávky se uskutečnily na Busahegyi, který se stal nejvýznamnějším nalezištěm – archeologové zde našli kamenné nástroje, které jsou staré několik tisíc let. Objevily také stopy (podle objevených památek z pozdního neolitu, resp. památek lidu lengyelské kultury) osídlení ze 4. tisíciletí př. n. l. Z období 5.-4. tisíciletí př. n. l. jsou pozoruhodné antropomorfní artefakty, a to dvě vázovité nádoby, které jsou zajímavé svým keramickým tvarem a zpodobněním ženy.

Nálezy z roku 2000 př. n. l. lidu s kanelovanou keramikou se nacházejí v archeologickém muzeu v Budapešti. Z bronzové doby byly objeveny náramky a meč. Z římské doby se objevilo naleziště v prostoru katastru Farkaspuszta. V Busahegyi byl objeven avarský tábor, kde žili spolu se Slovany. Na kopci Várhely, které již dnes neexistuje, bylo objeveno známé slovanské hradiště.

Ve 4. století př. n. l. na toto území sem přišli Keltové, první známá skupina zde žijících obyvatel. V 1. storočí n.. l. se území stalo provincií Římské říše. V 5. století se zde objevili Hunové, které považují za předky dnešních Maďarů. Po nich se zde usadili Avaři a později, v 8. století, moravští Slované, kteří se začali zabývat již zemědělstvím. V 9.-10. stol. opouštěli Slované danou lokalitu a přicházeli sem, resp. se usídlili na obou březích Dunaje nomádští Maďaři. Toto území bylo začleněno do panství Arpádovců. V části osady Busahegy se usadil kmen náčelníka Tordu. Později tuto osadu do královského majetku přijal Štepán I. jako osadu na svazích „Perlivého vína“ hroznů – Szölgyön. Za vlády Gejzy II. patřily obě osady, Buzahegy a Várhely, do ostřihomského panství. V roce 1242 ji obsadili Tataři, po jejichž odchodu král Béla IV. přivolal do obce německé a slovenské osadníky. Přišlo asi 40 německých rodin, a tímto se obec vlastně rozdělila na dvě části, a to „maďarskou“ zvanou Unngarica Villa Sceudin a „německou“, kterou pojmenovali podle germánského kmene Teuton, Theutonica Villa Sceudin.

Od roku 1291 bylo území obce rozděleno na Maďarský a Německý Svodín.

V roce 1427 dostala obec výsady a trhové právo a byla uváděna jako Oppidum Sceuden Ungaricum. V době kuruckých válek (r. 1708) oba Svodíny obsadil František II. Rákóczi za pomoci zeměpána Jana Bottyána z Nové Vísky, v roce 1710 byla osada Várhely srovnána se zemí.

Do roku 1918 bylo území obce součástí Uherska. V roce 1925 byly obě obce, tj. Maďarský Svodín (maďarsky Magyarszőgyén) a Německý Svodín (maďarsky Németszőgyén) sloučeny do obce Seldín. V důsledku první vídeňské arbitráže bylo území obce v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska. V roce 1948 došlo k přejmenování obce ze Seldín na Svodín.^[2]

Pamětihodnosti

• Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jednolodní stavba z let 1792-1799 ve stylu luiséz s polygonálním ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, Autorem kostela s netradičním půdorysem dvou protínajících se oválů je pravděpodobně stavitel J. Thalherr. Během bojů v roce 1944 byl poškozen a prošel obnovou v letech 1957-1958.^[4]
• Ruiny kostela sv. Michala – v části Maďarský Svodín stál do roku 1945 románský dvouvěžový kostel ze 13. století, přestavěný později na protitureckou pevnost. Ustupující německá vojska ho vyhodila do vzduchu. Dnes je na jeho místě rekonstruován původní půdorys. Archeologický výzkum objevil další románský kostel ze stejného období také v části Německý Svodín.
• Památník obětem I. světové války – sochu hrdinů, postavili v roce 1924 na počest padlých v I. světové válce.
• Socha Pála Pathóa – byll zástupcem soudce v Ostřihomi a referentem obce Svodín. V roce 1848 byl organizátorem místní národní gardy. Zemřel 28. dubna 1855 na zápal plic v maďarském Svodíně. Jeho hrob je na místním hřbitově.

Turismus

• Umělecká Galerie ve Svodíně – v roce 1999 byl v obci poprvé zorganizován Mezinárodní tábor výtvarného umění. Od té doby se každoročně setkávají umělci několika států (Slovensko, Maďarsko, Česko, Polsko, Rumunsko, Kanada), kteří zastupují různé umělecké styly a směry. Jelikož výtvarní umělci část zde vytvořených díl darují obci, samospráva se rozhodla, že v budově oproti kostela zřídí z těchto děl galerii.

• Dům lidových tradic a archeologické muzeum – byl zřízen v bývalém statku, který se svým obrovským hospodářským dvorem a vedlejšími stavbami zdál být nejvhodnější pro tento účel. Archeologové SNM v letech 1995-2001 odkryli zbytky zničeného kostela sv. Michala a původně stojícího staršího kostela. Jelikož byly objeveny zajímavé a poučné nálezy, samospráva obce rozhodla, že výsledky výzkumu představí veřejnosti ve formě stálé výstavy.
• Naučná stezka Strekov–Svodín – výchozím a cílovým místem naučné stezky, o celkové délce 9,3 km, jsou římsko-katolické kostely v obcích Strekov a Svodín. Na trase je osazeno 6 vývěsních tabulí. Obsahové náplně tabulí jsou zaměřeny na vzácné druhy fauny a flóry, poutní místo Cigléd, lidové tradice a kulturněhistorické památky obcí Strekov a Svodín a popis mariánské cesty.

Družební obce

• Bystřice, Česko
• Pińczów, Polsko
• Tata, Maďarsko^[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svodín na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svodín na Wikimedia Commons