Svojšín (zámek)
Svojšín | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Výstavba | 1723 |
Stavebník | Judita Příchovská |
Další majitelé | Příchovští z Příchovic |
Poloha | |
Adresa | Svojšín, Česko |
Souřadnice | 49°46′1,06″ s. š., 12°54′39,64″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40608/4-1951 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svojšín je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Tachov. Dochovaný zámek pochází z konce první čtvrtiny osmnáctého století a spolu s poplužním dvorem, zahradami a parkem tvoří barokní sídlo nadregionálního významu.[1] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Předchůdcem svojšínského zámku bývala tvrz, která sice není zmiňována žádnými písemnými prameny, ale vzhledem ke stavební dispozici věže kostela svatého Petra a Pavla u něj panské sídlo stávalo už ve dvanáctém století.[3] Pozůstatky zdiva tvrze ze čtrnáctého až patnáctého století byly odkryty archeologickým výzkumem v letech 2008–2010.[4]
V roce 1554 získal Svojšín věnem Jiří Příchovský z Příchovic, který se oženil s dědičkou panství, Annou Svojšínskou z Nalžov. Jejich potomci potom Svojšín vlastnili až do roku 1795. Zámek nechala postavit v roce 1723 Judita Příchovská, matka hraběte Jana Václava Příchovského.[3] Z jejich tří dětí zámek zdědil Jan Václav Příchovský, kterému patřil až do roku 1781. Jeho syn František Příchovský byl nucen panství prodat ve veřejné dražbě.[4] Kupcem se stal chebský rytíř Josef Bigatto, který jako bezdětný svůj majetek odkázal generálporučíkovi Karlu Antonínu Junckerovi. Přitom si vymínil, že dědic ke svému jménu natrvalo připojí přídomek Bigatto. Karlovým potomkům poté zámek patřil až do roku 1935, kdy zemřela Amálie Junckerová-Bigattová a zámek zdědil Klement Podeville. Na konci druhé světové války o zámek přišel. Ve druhé polovině dvacátého století jej začal využívat místní národní výbor.[3] Budova nejprve sloužila jako rekreační zařízení Veleobce baráčníků a po roce 1965 v něm byla zřízena mateřská škola a školní jídelna.[5]
Obec Svojšín zámek získala v roce 1990 a v letech 2003–2015 jej zrekonstruovala.[6] Zámek je v návštěvních hodinách přístupný veřejnosti, nachází se v něm kavárna, výstavní sál a turistická ubytovna a v jeho areálu se konají svatby a další kulturní události.[4]
Stavební podoba
Dominantou zámeckého areálu je zámecká jednopatrová budova s patnácti okenními osami a dvoupatrovým rizalitem ve středu hlavního průčelí. Fasádu rizalitu člení pilastry[7] a okna s trojúhelníkovými římsami.[3] V ose rizalitu se nachází vstupní portál, za kterým pokračuje průjezd zaklenutý valenými klenbami. Podobný rizalit je i na nádvorní straně budovy.[3] Na východní straně byla zámecká budova na počátku devatenáctého století rozšířena o přístavbu klasicistního letohrádku.[5]
K památkově chráněnému areálu patří také spojovací chodba ke kostelu, správní budova (čp. 68), hospodářský dvůr (čp. 69), kočárovna, terasy a zámecký park.[1] Park se nachází v intravilánu vesnice, má rozlohu jeden hektar a založen byl v první polovině osmnáctého století.[5] Roste v něm památný strom Svojšínská lípa.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-14]. Identifikátor záznamu 152686 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 328.
- ↑ a b c Historie [online]. Obec Svojšín [cit. 2019-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c KNOFLÍČEK, Zdeněk; POHOŘALÁ, Jitka. Zámeký areál ve Svojšíně. Aktualizace projektu záchrany [online]. Obec Svojšín, 2010 [cit. 2019-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Svojšín. Od klinické smrti k novému životu 2003–2015 [online]. Obec Svojšín [cit. 2019-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Svojšín, s. 490–491.
- ↑ Svojšínská lípa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 2019-03-15]. Dostupné online.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Černošína, s. 136.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Svojšín na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: