Svojšice (tvrz, okres Klatovy)

Svojšice
Pohled z jihovýchodu
Základní informace
Sloh	gotický, barokní
Stavebník	Jan Cíl
Další majitelé	Cílové ze Svojšic Běšinové z Běšin Pöttingové z Persingu
Poloha
Adresa	Svojšice, Petrovice u Sušice, Česko Česko
Souřadnice	49°14′36,08″ s. š., 13°27′6,96″ v. d.
Svojšice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	47128/4-3412 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svojšice jsou tvrz ve stejnojmenné vesnice nedaleko od Petrovic u Sušice v okrese Klatovy. Areál panského sídla tvoří gotická budova tvrze, ke které byl na konci osmnáctého století přistavěn malý zámek. Od roku 1964 je tvrz chráněna jako kulturní památka.^[1]

Historie

Svojšická tvrz byla pravděpodobně postavena v letech 1401–1417, kdy byl majitelem vesnice Jan Cíl, který se stal zakladatelem rytířského rodu Cílů ze Svojšic. Jeho potomkům, kteří panství výrazně rozšířili, patřila až do osmnáctého století.^[2] V roce 1615 byla vesnice rozdělena mezi Zikmunda Vojtěcha a Petra Cíle ze Svojšic a Jana Jindřicha z Běšin, z nichž každému patřilo po pěti usedlostech. Zikmund Vojtěch svůj díl tvrze roku 1647 prodal zeťovi Adamu Bartoloměji Kocovi z Dobrše, kterému patřil až do roku 1684, kdy ho v listopadu přenechal zeťovi Ladislavovi Zikmundovi z Běšin. Druhý díl tvrze dále patřil Cílům. V roce 1700 patřil bratrům Petrovi, Zikmundu Albrechtovi, Jindřichu Karlovi a Hendrychovi, který po smrti Petra v roce 1708 odkoupil od ostatních jeho podíl.^[3]

V té době byla tvrz nejspíše pustá, protože Lidmila Františka Běšinová prodávala Anně Františce z Lanau pouze dvůr s pivovarem a vsí. Dalšími majiteli se stali Ferdinand Bohuslav Serins z Eichenau, Petr Eusebius Radecký z Radče (od roku 1738), v roce 1739 hrabě Václav Maria Pötting, v roce 1769 hrabě Mikuláš Taafe, v roce 1839 Václav Feit a od roku 1850 manželé Appletauerovi. Ve druhé polovině dvacátého století sloužila tvrz jako skladiště místnímu jednotnému zemědělskému družstvu.^[2]

Stavební podoba

Z tvrze se dochovala obytná třípodlažní budova.^[4] Je postavena z lomového kamene v nárožích armovaného většími kameny. Na fasádě se dochovaly stopy hrubé omítky a v blízkosti vchodu zlomky sgrafitových psaníček.^[5] Druhé patro bývalo lemované dřevěným podsebitím, po kterém se zachovaly otvory po příporách podél horního okraje budovy.^[6] Dovnitř se vstupuje gotickým portálem s rovným nadpražím podepřeným dvěma krakorci^[7] a usazeným ve vpadlině pro padací můstek.^[8] Nad portálem jsou patrné zbytky biblického textu a nečitelného polychromovaného erbu Cílů ze Svojšic.^[2]

Přízemí rozděluje příčka průchozí lomeným portálkem. Interiér osvětlují úzká střílnovitá okénka s kamenným ostěním.^[7] Strop místnosti je trámový, přičemž příčné trámy jsou uložené v kapsách trámů gotického stropu. Na nich je položená podlaha z hrubě otesaných hranolů v prvním patře. Také první patro je rozděleno příčkou s hrotitým portálem v jižní části, přičemž západní místnost je rozdělena vloženým trámovým stropem. Každou místnost osvětluje dvojice okének ve výklencích, které byly s výjimkou východního vybaveny sedátky. Okna se zajišťovala zasouvací závorou. Konstrukce stropu je podobně jako v přízemí trámová, ale podlaha druhého patra je prkenná. Manipulační otvor v západní stěně je novodobého původu.^[8]

V období baroka byl objekt upraven na sýpku.^[7] Interiér druhého patra byl rozdělen dodatečně vloženým trámovým stropem, čímž vzniklo třetí sýpkové patro větrané trojicí otvorů zřízených pod korunou zdiva.^[5] Interiér původního patra tvoří jediná místnost, ale v jižní zdi se dochovaly stopy po zaniklé příčce,^[8] která měla dřevěnou nebo hrázděnou konstrukci. V části omítky byl ve druhé polovině dvacátého století patrný malovaný ozdobný provazec a fragmenty malované lidské postavy ve výklenku západního okna.^[5]

Na základě hypotetické rekonstrukce lze předpokládat, že budova byla jedinou stavbou na tvrzišti původně obehnaném vodním příkopem a na vnější straně pravděpodobně i valem. Příkop vedl těsně podél západního průčelí a jeho přechod umožňoval most, jehož poslední část byla zvedací.^[9]

V roce 1792 byla dokončena stavba sousedního jednopatrového zámečku se šesti okenními osami. Průčelí zdobí pilastry, patrová a korunní římsa. Přízemní okna jsou obdélná, zatímco v prvním patře je zakončuje segmentový záklenek. Sklepy pod budovou mají valeně klenuté stropy. V přízemí byly použity plackové klenby a místnosti v patře jsou plochostropé. K severní části průčelí je přiložen přístavek, jehož střecha vytváří balkon přístupný z prvního patra.^[7]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svojšice na Wikimedia Commons
• Svojšická tvrz na webu Hrady.cz