Svojanov (hrad)

Svojanov
Pohled ze zahrady
Základní informace
Sloh	gotický, renesanční
Výstavba	okolo roku 1265
Přestavba	70. léta 15. století, 16. století
Stavebník	Přemysl Otakar II.
Další majitelé	Záviš z Falkenštejna, čeští králové, Trčkové z Lípy aj.
Poloha
Adresa	severně od městečka, Svojanov, Česko Česko
Souřadnice	49°37′38,92″ s. š., 16°24′30,39″ v. d.
Svojanov
Další informace
Rejstříkové číslo památky	35230/6-3340 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svojanov (německy Fürstenberg) je zřícenina gotického hradu nacházející se ve východním hraničním cípu Čech, poblíž zemské hranice s Moravou, v bezprostřední blízkosti městyse Svojanov v okrese Svitavy. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1].

Historie

Existuje několik teorií. Předchůdcem současného hradu Svojanov mohl být dvorec založený již kolem roku 1224 královským purkrabím a komorníkem Svéslavem z Bořitova, s čímž by souvisel i raně gotický kostelík sv. Mikuláše ve Starém Svojanově a také název Svojanov (dle jména Svéslav čili Svojeslav). Roku 1250 je pak uváděn jako kastelán hradu „Zuzinou“ (Zuzinov) Kuna ze Zbraslavi. Jednoznačné určení polohy Zuzinova není známo, někteří jej ztotožňují se Svojanovem.^[2]

Roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. nedaleké královské věnné město Poličku, s jehož dějinami se historie hradu často prolínala a nejpozději v tomto období také kamenný (hrad s dochovanou břitovou bergfritovou věží) vznikl. Král mu dal i tehdy módní německé jméno Fürstenberg [fyʁstənbeʁg] (tj. Knížecí hora), ale toto pojmenování se neujalo. Hrad Svojanov tedy plnil účel strážní pevnosti a zajišťoval ochranu nad zemskou obchodní stezkou spojující Brno s Litomyšlí. Tato tepna obchodu byla později nazývána Trstenická stezka.

Po smrti Přemysla Otakara II. († 1278) hrad připadl královně vdově Kunhutě. Kunhuta majetek odkázala svému druhému manželovi Záviši z Falkenštejna a synovi Ješkovi. Falkenštejn na hradě jednu dobu pobýval se svou novou ženou Alžbětou a narodil se mu zde další syn. Po Falkenštejnově popravě (1290) hrad připadl koruně.

Karel IV. v návrhu zákoníku Majestas Carolina zahrnul Svojanov mezi jedenáct hradů, které nesmějí být vyjmuty z majetku koruny, ale už jeho syn Zikmund za husitských válek zastavil hrad pánům z Boskovic.

Hrad prošel renesanční přestavbou, poničil ho požár a Švédové v rámci bojů třicetileté války. Po rozmachu železniční dopravy v 19. století upadl význam obchodní cesty, a tím i strategická výhoda hradu a celého kraje. V první polovině 19. století však byla přímo v areálu hradu provozována manufaktura na zpracování grafitu – vyráběla se zde grafitová keramika a především grafitová kamna a to minimálně do požáru v roce 1842. Od roku 1910 patřil městu Polička do roku 1945, a opět po restituci od roku 1992.

Současnost

Hrad je přístupný od března do poloviny prosince. Mimo jiné disponuje hradní restaurací a stylovým penzionem. Hlavně v teplejším pololetí jsou zde pořádány četné kulturní akce, šermířská či divadelní vystoupení, koncerty apod. V rámci prohlídky venkovního areálu lze vystoupit na věž. V interiérech se nachází stylová instalace představující život na hradě v 2. polovině 19. století. Přístupná jsou i sklepení a unikátní goticko-renesanční dům zbrojnošů. Z let 1910-2012 pocházejí četné archeologické nálezy vrcholného středověku, zejména z odpadní jímky a ze studny objevené roku 2012.^[4]. Fragmenty stolního a kuchyňského nádobí, náčiní a kamnových kachlů jsou vystaveny.

Okolí tvoří smíšené lesy, střídající se s kulturní krajinou.

Hrad Svojanov v literatuře a filmu

Na hradě i v podhradí se odehrává děj dětské knihy Tajemný hrad Svojanov aneb Paměti Františka Povídálka od Bohuslava Březovského. Hrad a jeho okolí inspirovaly také Jaroslava Vrchlického k napsání básní Svojanovské granáty, Světlušky pod Svojanovem a Svojanovský křižáček. Na hradě se též natáčel hudební dokument Gypsy Celebration 2005 o festivalu romské hudby.^[5]

Pověst

V hradním sklepení se má zjevovat translucidní postava paní Kateřiny. Ta zešílela a zemřela v izolaci, do které jí uvrhl bratr jejího manžela.^{[pozn. 1]} Nebožčinu mrtvolu poté nechal zazdít, ovšem její přízrak se mu zjevoval každé noci. Zanedlouho sám propadl šílenství a zemřel.^[6]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Hrádek u Kněževsi

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svojanov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Hrad Svojanov na Hrady.cz