Svratka
| Svratka | |
|---|---|
 Svratka na Starém Brně | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 173,9 km |
| Plocha povodí | 7112,79 km² |
| Průměrný průtok | 27,24 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-15-01-001 |
| Pramen | |
| úbočí Křivého javoru a Žákovy hory 49°38′37,51″ s. š., 15°59′57,33″ v. d. 771,93 m n. m. | |
| Ústí | |
| Věstonická nádrž 48°54′16″ s. š., 16°36′44″ v. d. 162,94 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj - Tišnov, Brno) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svratka (německy Schwarza(ch) nebo Schwarzawa) je řeka na Moravě, největší přítok Dyje a hlavní tok procházející městem Brnem. Protéká postupně okresy Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina a Brno-venkov, Brno-město, opět Brno-venkov a Břeclav v Jihomoravském kraji. Je dlouhá 173,9 km, plocha povodí činí 7112,79 km².[1] Na Vysočině mezi Cikhájí a Jimramovem tvoří řeka nebo její břehy části historické zemské hranice Čech a Moravy, i když na řadě míst se zde zemská hranice od říčního koryta drobně odchyluje.
Název
O názvu Svratky je několik teorií. První vychází ze staročeského slova „svorti“ – vinout se; pak by Swortka znamenala „vinoucí se řeka“. Možný je i germánský původ „Swarta“ – černá či tmavá řeka. Z toho mohlo vzniknout české Svratka i německé Schwarza, Schwarzach či Schwarzawa. Dnes se považuje Švarcava za lidové pojmenování Svratky.[2]
Průběh toku
Svratka pramení na úbočí Křivého javoru a Žákovy hory ve Žďárských vrších, druhý významný pramen vzniká u hájovny Blatky (někdy značen jako Břimovka). Teče pak zhruba jihojihovýchodním směrem, skrze Hornosvrateckou vrchovinu, kde je na ní vybudována soustava přehrad Vír I a Vir II. Nad Tišnovem přijímá Loučku a u Veverské Bítýšky přetíná Boskovickou brázdu. Následuje Brněnská přehrada a kotlina města Brna. Zde Svratka mění směr na jižní a u Přízřenic přijímá svůj největší levý přítok Svitavu. Pokračuje napřímeným korytem rovinou Dyjsko-svrateckého úvalu a v Židlochovicích se do ní vlévá Litava. Těsně před deltovým vyústěním do střední nádrže vodního díla Nové Mlýny na Dyji se Svratka stéká s Jihlavou, která je technicky vzato jejím největším přítokem, ale často se bere za rovnocenný přítok Dyje.[3]
Významné přítoky
| přítok | strana | říční km | délka (km) | povodí (km²) | průtok (m³/s) |
|---|---|---|---|---|---|
| Fryšávka | zprava | 133,0 | 22,0 | 66,8 | 0,68 |
| Bystřice | zprava | 113,5 | 24,7 | 62,0 | 0,33 |
| Hodonínka | zleva | 102,7 | 24,0 | 67,9 | 0,29 |
| Nedvědička | zprava | 95,5 | 28,5 | 84,3 | 0,35 |
| Loučka | zprava | 78,9 | 60,0 | 389,7 | 2,12 |
| Besének | zleva | 78,9 | 20,0 | 51,0 | 0,43 |
| Lubě | zleva | 73,8 | 22,0 | 65,0 | 0,17 |
| Bílý potok | zprava | 67,0 | 33,9 | 113,7 | 0,29 |
| Svitava | zleva | 40,7 | 98,4 | 1149,4 | 5,22 |
| Bobrava | zprava | 36,8 | 35,2 | 187,2 | 0,43 |
| Litava | zleva | 29,0 | 58,3 | 789,8 | 1,53 |
| Jihlava | zprava | 0,0 | 184,5 | 3117,0 | 12,00 |
Vodní režim
Průměrný průtok v ústí (spolu s Jihlavou) činí 27,24 m³/s.
Hlásné profily
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok | stoletá voda |
|---|---|---|---|---|
| Borovnice | 141,20 | 127,95 km² | 1,53 m³/s | 90 m³/s |
| Dalečín | 125,70 | 367,06 km² | 3,34 m³/s | 145 m³/s |
| pod VD Vír II. | 109,60 | 486,86 km² | 3,92 m³/s | 105 m³/s |
| Veverská Bítýška | 66,70 | 1480,55 km² | 7,96 m³/s | 280 m³/s |
| Brno - Poříčí | 46,80 | 1637,20 km² | 7,68 m³/s | 281 m³/s |
| Židlochovice | 28,40 | 3940,16 km² | 15,4 m³/s | 400 m³/s |
Využití
Vodní díla na Svratce
Tok Svratky je na třech místech uměle přehrazen:
- vodní nádrž Vír I, říční km 114,9
- vodní nádrž Vír II, říční km 111,6
- vodní nádrž Brno, říční km 56,2
Významné obce a města na řece Svratce
Vodáctví
Jedná se o řeku vodácky využitelnou. Vodácky využívaný je úsek řeky mezi vodní nádrží Vír II. a Doubravníkem, pod kterým pak řeka protéká pěkným údolím se skalami. Za vyššího stavu vody je možné řeku sjet už z Milov, kde je řeka rychle tekoucí a úzká. Mezi vodními nádržemi Vír I. a II. je vybudován krátký slalomový kanál, sjízdný pouze při chodu vodní elektrárny.
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
- Fixův mlýn – Moravská Cikánka, okres Žďár nad Sázavou
- Kupcův mlýn a pila – České Křižánky, okres Žďár nad Sázavou, kulturní památka
- Jimramovské mlýny – Jimramov, okres Žďár nad Sázavou
- Doubravnický mlýn – Doubravník, okres Brno-venkov, kulturní památka
- Zámecký mlýn – Velké Němčice, okres Břeclav, kulturní památka
V kultuře
Básník a spisovatel Vítězslav Nezval napsal báseň „Na břehu řeky Svratky“, která vyšla v jedné z jeho posledních sbírek Chrpy a města.
Odkazy
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
- ↑ Nosislav v proměnách času. 1. vyd. Brno: F.R.Z. agency, 2016. 216 s. ISBN 978-80-88131-06-9. S. 18.
- ↑ Významné řeky - Povodí Moravy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svratka na Wikimedia Commons - Svratka na OpenStreetMap
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Phoenix CZE, Licence: CC BY-SA 4.0
Jez na řece Svratce ve čtvrti Komín.
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Soutok Svratky a Svitavy za obvyklých podmínek
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Svratka v Židlochovicích, pohled po proudu.
Zimní Svratka u hotelu Voroněž v Brně.
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Nosislavská zátočina – jediný zachovalý meandr na dolním toku Svratky.