Swedish Open 2019
| Swedish Open 2019 | |
|---|---|
| Datum | 8.–13. července 2019 (ženy) 15.–21. července 2019 (muži) |
| Ročník | 72. (muži) / 10. (ženy) |
| Místo | Båstad, Švédsko |
| Dějiště | Båstad Tennis Stadium |
| Kategorie | ATP Tour 250 |
| Kategorie | WTA 125K |
| Dotace | 586 140 EUR (muži) 125 000 USD (ženy) |
| Prize money | 524 340 EUR (muži) 115 000 USD (ženy) |
| Ředitel | Christer Hult (muži) Sofia Arvidssonová (ženy) |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 32 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | antuka / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Nicolás Jarry | |
| ženská dvouhra | |
 Misaki Doiová | |
| mužská čtyřhra | |
 Sander Gillé / Joran Vliegen | |
| ženská čtyřhra | |
Misaki Doiová /  Natalja Vichljancevová | |
| Swedish Open | |
< 2018 2021 > | |
Swedish Open 2019 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA 125K, hraný na otevřených antukových dvorcích s centrálním kurtem Båstad Tennis Stadium pro pět tisíc diváků. Konal se mezi 8. až 21. červencem 2019 ve švédském Båstadu jako 72. ročník mužského a 10. ročník ženského turnaje.
Mužská polovina se řadila do kategorie ATP Tour 250 a její dotace činila 586 140 eur.[1] Obnovená ženská část disponivala rozpočtem 125 000 dolarů a byla součástí série WTA 125K.[2]
Nejvýše nasazenými hráči v soutěžích dvouher se stali třicátý čtvrtý hráč žebříčku Cristian Garín z Chile a světová sedmasedmdesátka Sorana Cîrsteaová z Rumunska. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 113. tenista pořadí Rakušan Dennis Novak a 389. žena klasifikace Alison Baiová z Austrálie.[2][1]
Premiérový singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval Chilan Nicolás Jarry.[3] Druhou trofej ze série WTA 125K si odvezla 28letá Japonka Misaki Doiová, figurující v první polovině druhé světové stovky.[4]
Mužskou čtyřhru ovládl belgický pár Sander Gillé a Joran Vliegen, jehož členové získali první turnajová vítězství na túře ATP.[5] Ženskou deblovou soutěž vyhrál japonsko-ruský pár Misaki Doiová a Natalja Vichljancevová.[4]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[1] | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
| čtyřhra mužů[6] | 0 | — | — | — | — | ||||
| dvouhra žen[2] | 160 | 95 | 57 | 29 | 15 | 1 | — | — | — |
| čtyřhra žen[7] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[1][8] | 90 390 € | 48 870 € | 26 990 € | 15 335 € | 8 815 € | 5 285 € | 2 555 € | 1 280 € |
| dvouhra žen[2] | 20 000 $ | 11 000 $ | 6 500 $ | 4 000 $ | 2 325 $ | 1 175 $ | — | — |
| čtyřhra mužů[6] | 29 650 € | 15 200 € | 8 240 € | 4 710 € | 2 760 € | — | — | — |
| čtyřhra žen[7] | 5 500 $ | 2 700 $ | 1 400 $ | 750 $ | 450 $ | — | — | — |
| částka ve čtyřhrách je uvedena na pár | ||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Chile | Cristian Garín | 34. | 1. |
 Španělsko | Fernando Verdasco | 37. | 2. |
 Uruguay | Pablo Cuevas | 45. | 3. |
 Francie | Richard Gasquet | 47. | 4. |
| Chile | Nicolás Jarry | 53. | 5. |
 Argentina | Juan Ignacio Londero | 60. | 6. |
 Norsko | Casper Ruud | 62. | 7. |
 Portugalsko | João Sousa | 69. | 8. |
| Žebříček ATP k 1. červenci 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráči nastoupili do hlavní soutěže pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráči postoupili z kvalifikace[8]:
Facundo Argüello
Pablo Carreño Busta
Constant Lestienne- Bernabé Zapata Miralles
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Matteo Berrettini → nahradil jej 
Thiago Monteiro- Lorenzo Sonego → nahradil jej
Dennis Novak
Skrečování
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[6] | Stát | Hráč[6] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Česko | Roman Jebavý |  Nizozemsko | Matwé Middelkoop | 96. | 1. |
 Brazílie | Marcelo Demoliner | Chile | Nicolás Jarry | 111. | 2. |
| Argentina | Federico Delbonis | Argentina | Horacio Zeballos | 132. | 3. |
 Čínská Tchaj-pej | Sie Čeng-pcheng |  Indonésie | Christopher Rungkat | 132. | 4. |
| Žebříček ATP k 1. červenci 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Markus Eriksson / André Göransson- Elias Ymer / Mikael Ymer
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[2] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Rumunsko | Sorana Cîrsteaová | 77. | 1. |
 Švýcarsko | Jil Teichmannová | 89. | 2. |
| Španělsko | Aliona Bolsovová | 92. | 3. |
 Německo | Mona Barthelová | 96. | 4. |
| Francie | Fiona Ferrová | 100. | 5. |
| Rusko | Natalja Vichljancevová | 105. | 6. |
 Kazachstán | Jelena Rybakinová | 109. | 7. |
 Srbsko | Aleksandra Krunićová | 113. | 8. |
| Žebříček WTA k 1. červenci 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Mirjam Björklundová
- Susanne Celiková
- Caijsa Hennemannová
- Cornelia Listerová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Paula Badosová → nahradila ji
Kimberley Zimmermannová 
Ana Bogdanová → nahradila ji 
Katarzyna Kawaová
Marie Bouzková → nahradila ji Johanna Larssonová- Beatriz Haddad Maiová → nahradila ji
Jekatěrine Gorgodzeová 
Polona Hercogová → nahradila ji 
Tereza Mrdežová
Ivana Jorovićová → nahradila ji 
Danka Kovinićová- Kaja Juvanová → nahradila ji
Jana Čepelová - Barbora Krejčíková → nahradila ji
Dalma Gálfiová - Kristýna Plíšková → nahradila ji
Andrea Gámizová 
Anastasija Potapovová → nahradila ji 
Başak Eraydınová- Anna Karolína Schmiedlová → nahradila ji
Anhelina Kalininová 
Laura Siegemundová → nahradila ji Anna Zajová
Čang Šuaj → nahradila ji Paula Ormaecheaová- Tamara Zidanšeková → nahradila ji Sara Erraniová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[7] | Stát | Hráčka[7] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Španělsko | Lara Arruabarrenová |  Švédsko | Johanna Larssonová | 87. | 1. |
| Chile | Alexa Guarachiová |  Černá Hora | Danka Kovinićová | 163. | 2. |
| Německo | Mona Barthelová | Švýcarsko | Xenia Knollová | 171. | 3. |
| Švédsko | Cornelia Listerová | Česko | Renata Voráčová | 173. | 4. |
| Žebříček WTA k 1. červenci 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující pár obdržel divokou kartuová do hlavní soutěže:
- Caijsa Hennemannová / Fanny Östlundová
Přehled finále
Mužská dvouhra
Podrobnější informace naleznete v článku Swedish Open 2019 – mužská dvouhra.
Nicolás Jarry vs. Juan Ignacio Londero, 7–6(9–7), 6–4
Ženská dvouhra
Podrobnější informace naleznete v článku Swedish Open 2019 – ženská dvouhra.
Misaki Doiová vs. Danka Kovinićová, 6–4, 6–4
Mužská čtyřhra
Podrobnější informace naleznete v článku Swedish Open 2019 – mužská čtyřhra.
- Sander Gillé / Joran Vliegen vs. Federico Delbonis / Horacio Zeballos, 6–7(5–7), 7–5, [10–5]
Ženská čtyřhra
Podrobnější informace naleznete v článku Swedish Open 2019 – ženská čtyřhra.
- Misaki Doiová / Natalja Vichljancevová vs. Alexa Guarachiová / Danka Kovinićová, 7–5, 6–7(4–7), [10–7]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Swedish Open 2019 na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Swedish Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Swedish Open 2019 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Swedish Open 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jarry Chases Down First Title In Båstad [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Doi doubles up, wins singles and doubles in Bastad [online]. WTA Tennis, 2019-07-13 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Vliegen/Gille Lift Maiden ATP Tour Trophy In Båstad [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Swedish Open 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Swedish Open 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Swedish Open 2019 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
.svg)
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
bendera Indonesia
.svg)
.svg)
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
