Swingfire

Swingfire je britská protitanková řízená střela první generace s povelovým systémem dálkového navedení řízená prostřednictvím vodiče. Vyvinuta byla v 60. letech a vyráběna mezi lety 1966 až 1993; bylo vyrobeno 46 650 ks střel.^[1] Modernější verze využívají poloautomatickou naváděcí soustavu.

V roce 1969 byla přijata do výzbroje roku, ale objevily se problémy s její spolehlivostí. Pozdější modely mají vylepšený naváděcí a sledovací systém. Je určena pro mobilní obrněné jednotky a používána hlavně v mobilní verzi, kdy je namontovaná na vozidlech. V britské a belgické armádě tvoří výzbroj obrněných vozidel FV102 Striker. V Egyptě se licenčně vyrábí verze umistitelná na libovolné vozidlo, případně automobil Land Rover.

Pokud je ve výzbroji pěších jednotek, tvoří její obsluhu tři členové. Palbu lze vést i ze stanoviště vzdáleného až 100 m od odpalovacího zařízení, které je pak ovládáno dálkově pomocí přenosného řídícího pultu.

• Délka střely: 1060 mm
• Průměr těla střely: 150 mm
• Hmotnost střely: ? kg
• Délka odpalovacího zařízení: 1100 mm
• Hmotnost odpalovacího zařízení: 27 kg
• Účinný dostřel: minimální 150 m, maximální 4000 m
• Typ bojové hlavice: HEAT
• Průbojnost pancéřování: cca 1000 mm

• BISHOP, Chris. Příruční encyklopedie pěchotních střelných zbraní. Brno: Books, s. r. o., 1998. ISBN 80-7217-064-3. S. 109. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Swingfire na Wikimedia Commons