Sydney Brenner
Sydney Brenner | |
---|---|
![]() Sydney Brenner (12. prosince 2008) | |
Narození | 13. ledna 1927 Germiston |
Úmrtí | 5. dubna 2019 (ve věku 92 let) Singapur |
Alma mater | Exeterská kolej King's College Univerzita Witwatersrand Oxfordská univerzita |
Pracoviště | Univerzita v Cambridgi Kalifornská univerzita v Berkeley |
Obor | biologie |
Ocenění | William Bate Hardy Prize (1969) Mendel Medal (1970) Gregor Mendel Medal (1970) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1971) Královská medaile (1974) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | May Brenner (1952–2010) |
Děti | 3 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sydney Brenner (13. ledna 1927 Germiston, Jihoafrická republika – 5. dubna 2019 Singapur[1]) byl jihoafrický biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2002 za objevy týkající se genetické regulace vývoje orgánů a naprogramované buněčné smrti, spolu s ním ocenění získali H. Robert Horvitz a John Sulston.[2]
Svoje průlomové výzkumy prováděl v polovině 70. let 20. století v Laboratoři molekulární biologie Rady pro lékařský výzkum (Medical Research Council) v anglickém Cambridge. Významně přispěl k práci na genetickém kódu a dalších oblastech molekulární biologie, ustanovil hlístice jako modelový organismus pro studium evoluční biologie.[3] Později se stal zakladatelem laboratoří Molecular Sciences Institute v kalifornském Berkeley.[4][5]
Mládí a studia
Sydney Brenner se narodil 13. ledna 1927 ve městě Germiston v tehdejší provincii Transvaal (dnešní Gauteng) v Jihoafrické republice. Jeho rodiče byli židovští přistěhovalci. Otec byl obuvník a do Jižní Afriky přišel v roce 1910 z Litvy, matka v roce 1922 z lotyšské Rigy. Otec neuměl číst ani psát, ale kromě angličtiny, jidiš a ruštiny se naučil mluvit afrikánštinou a jazykem Zulů.[6]
Malý Sydney se už ve čtyřech letech naučil číst ,[7] první tři ročníky základního vzdělání absolvoval během jednoho roku a do místní školy byl přijat v šesti letech přímo do čtvrtého ročníku, tedy asi o dva roky mladší než jeho vrstevníci. Brzy se začal zajímat o chemii a biochemii a prováděl doma základní pokusy, které našel v různých knihách. Po čtyřech letech na základní škole nastoupil na Germiston High School, kde v prosinci 1941, těsně před dovršením patnácti let, složil maturitu. Poté začal studovat fyziku, chemii, botaniku a zoologii na University of the Witwatersrand v Johannesburgu. Ve druhém ročníku zahájil studium anatomie a fyziologie na lékařské fakultě, ale protože byl příliš mladý na to, aby mohl po ukončení šestiletého lékařského studia vykonávat lékařskou praxi, univerzita mu umožnila získat v těchto oborech bakalářský titul.[6]
V té době měl možnost pozorovat špičkové vědce, jako byli Alfred Oettle, Joel Mandelstam a Harold Daitz, a jeho zájem o laboratorní výzkum se ještě prohloubil.[7] Ve studiu pokračoval až k dosažení magisterského titulu a přitom si přivydělával jako laborant. Jeho diplomová práce byla z oblasti cytogenetiky a první vědecké publikace z oboru, který Brenner později nazval buněčná fyziologie. Poté se vrátil na lékařskou fakultu a v roce 1951 získal lékařský titul.[6]
Vědecká kariéra

Následující rok odjel na postgraduální studium do Exeter College v Oxfordu, kde v roce 1954 získal doktorát a téhož roku podnikl studijní cestu do USA. První měsíce strávil v laboratoři v Cold Spring Harboru, kde navštěvoval kurzy o bakteriální genetice a bakteriofázích a zároveň pokračoval v experimentech s biosyntézou tryptofanu. Zde se seznámil s mnoha lidmi, kteří sehráli důležitou roli v rozvoji molekulární biologie, včetně Seymoura Benzera, Salvadora Lurii a Maxe Delbrücka. Během pobytu ve Spojených státech navštívil Brenner několik laboratoří, včetně delší stáže v Kalifornském technologickém institutu a Kerckhoffovy biologické laboratoře a několikatýdenního pobytu ve virologické laboratoři Kalifornské univerzity. V Kalifornii prováděl výzkum růstu bakteriofágů v bakteriálních buňkách, z nichž byly odstraněny buněčné stěny.[7]
Koncem roku 1956 začal pracovat v Anglii v Radě pro lékařský výzkum (Medical Research Council, MRC), věnoval se zkoumání genetické informace a jejího vývoje prostřednictvím experimentů s hlísticemi Caenorhabditis elegans (háďátko obecné), které byly díky své jednoduché stavbě a nervové soustavě považovány za ideální organismus pro studium vývojové biologie a neurobiologie.[7] V letech 1979–1986 vedl Laboratoř molekulární biologie MRC v Cambridge a Oddělení molekulární genetiky (1986–1991). V roce 1996 založil kalifornský Molecular Sciences Institute a v roce 2000 přijal místo zasloužilého profesora výzkumu v Salkově institutu pro biologická studia v La Jolla v Kalifornii.[8]
Kromě toho se zasazoval o rozvoj genomových projektů a C. elegans byl prvním organismem, jehož genom byl kompletně zmapován.
Osobní život
V prosinci 1952 se Brenner v Londýně oženil. Jeho manželka May se s ním přestěhovala do Oxfordu, pokračovala v postgraduálním studiu psychologie a v Londýně získala doktorát.[7] Vychovali spolu tři děti, Belindu, Carlu a Stefana, a nevlastního syna Jonathana z manželčina prvního manželství.[9] Sydney Brenner zemřel ve věku 92 let v Singapuru, kde pomáhal budovat vědecké ústavy.[7]
Ocenění
Za svůj novátorský výzkum získal Brenner během své kariéry řadu ocenění, včetně ceny Alberta Laskera za lékařský výzkum (1971), Kjótské ceny (1990) a Copleyho medaile (1991), která je nejstarším vědeckým oceněním na světě. Je nositelem čestných titulů z mnoha vysokých škol a univerzit, včetně Oxfordské, Cambridgeské, Harvardovy, Londýnské, Glasgowské a Chicagské univerzity a jeho mateřské univerzity ve Witwatersrandu.[7]
V roce 2002 mu byla byla společně s Robertem Horvitzem a Johnem Sulstonem udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství za objevy týkající se genetické regulace vývoje orgánů a naprogramované buněčné smrti.[7]
Byl držitelem řady vyznamenání:
společník Řádu společníků cti – Commonwealth, 31. prosince 1986
Řád Mapungubwe ve zlatě – Jihoafrická republika, 29. prosince 2004[10]
velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 21. května 2009[11]
Řád vycházejícího slunce I. třídy – Japonsko, 2017
Odkazy
Reference
- ↑ Nobel laureate Sydney Brenner, who helped place Singapore on biotech world stage, dies at 92. The Straits Times [online]. 2019-04-05 [cit. 2019-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Medicína zahájila nobelovskou sezónu. iDNES.cz [online]. 2002-10-07 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ BRENNER, S. The genetics of Caenorhabditis elegans. Genetics. 1974-05, roč. 77, čís. 1, s. 71–94. PMID: 4366476 PMCID: PMC1213120. Dostupné online [cit. 2025-01-17]. ISSN 0016-6731. doi:10.1093/genetics/77.1.71. PMID 4366476.
- ↑ Google Scholar. scholar.google.com [online]. [cit. 2019-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRENNER, Sydney. Interview with Sydney Brenner by Soraya de Chadarevian. Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences. 2009-03, roč. 40, čís. 1, s. 65–71. PMID: 19268875. Dostupné online [cit. 2025-01-17]. ISSN 1369-8486. doi:10.1016/j.shpsc.2008.12.008. PMID 19268875.
- ↑ a b c Sydney Brenner - Biographical. web.archive.org [online]. 2020-10-23 [cit. 2025-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-23.
- ↑ a b c d e f g h Sydney Brenner. Cold Spring Harbor Laboratory [online]. [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sydney Brenner. www.britannica.com [online]. 2025-01-09 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sydney Brenner, A life in science. Příprava vydání Sydney Brenner, Lewis Wolpert, Errol C. Friedberg. Rev. ed., [reprint.]. vyd. London: BioMed Central, 2001. 199 s. Dostupné online. ISBN 978-0-9540278-0-3.
- ↑ The Presidency | Sydney Brenner (1927 ). web.archive.org [online]. 2014-11-11 [cit. 2025-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-11.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sydney Brenner na Wikimedia Commons
Osoba Sydney Brenner ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
Autor: Image sourced from 'Medals of the World' website: medals.org.uk, Licence: CC BY-SA 3.0
Order of the Companions of Honour Ribbon
Autor: OIST from Onna Village, Japan, Licence: CC BY 2.0
Sydney Brenner speaking at the Okinawa Institute of Science and Technology, December 2008
Ribbon bar: Order of the Rising Sun (Japan), 1st Class Grand Cordon
Autor: McOleo, Licence: CC0
Ribbon bar of the Order of Mapungubwe (RSA)
Autor: Původně soubor načetl Shadow600 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 3.0
E. Lederberg, G. Stent, S. Brenner, J. Lederberg, 1965. The original photo is owned by the Esther M. Zimmer Lederberg Estate. With the permission of that Estate's Trustee, Matthew Simon, I have adapted the photo for free use.
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Grand Cross of the Order of Prince Henry (Portugal)