Sydney International 2019 – ženská čtyřhra

Sydney International 2019
VítězkySrbsko Aleksandra Krunićová
Česko Kateřina Siniaková
FinalistkyJaponsko Eri Hozumiová
Polsko Alicja Rosolská
Výsledek6–1, 7–6(7–3)
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2018 •Sydney International• 2022 >

Ženská čtyřhra Sydney International 2019 probíhala v první polovině ledna 2019. Do deblové soutěže sydneyského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájcem titulu byl nejvýše nasazený pár Gabriela Dabrowská a Sü I-fan, který skončil ve čtvrtfinále na raketách Krunićové se Siniakovou.

Vítězem se stal nenasazený srbsko-český pár Aleksandra Krunićová a Kateřina Siniaková, který ve finále zdolal japonsko-polskou dvojici Eri Hozumiová a Alicja Rosolská po dvousetovém průběhu 6–1 a 7–6. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 470 bodů a získaly druhou společnou trofej po výhře na Tashkent Open 2014. Siniaková vybojovala pátý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Krunićovou to bylo třetí takové turnajové vítězství. Deblová světová jednička se po turnaji osamostatnila na čele žebříčku WTA, když její stabilní spoluhráčka Barbora Krejčíková zvolila start v kvalifikaci Australian Open. Ta po skončení ztrácela na 2. příčce 350 bodů.[1]

Nasazení párů

  1. Kanada Gabriela Dabrowská / Čína Sü I-fan (čtvrtfinále)
  2. USA Nicole Melicharová / Česko Květa Peschkeová (1. kolo)
  3. Slovinsko Andreja Klepačová / Španělsko María José Martínezová Sánchezová (semifinále)
  4. Ukrajina Nadija Kičenoková / Česko Barbora Strýcová (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda
První kolo Čtvrtfinále Semifinále Finále
1 Kanada G Dabrowski
 Čína I-f Sü
64[11] 
 USA R Atawo
 Slovinsko K Srebotnik
46[9]  1 Kanada G Dabrowski
 Čína I-f Sü
24 
 Švýcarsko T Bacsinszky
 Chorvatsko P Martić
23   Srbsko A Krunić
 Česko K Siniaková
66 
 Srbsko A Krunić
 Česko K Siniaková
66    Srbsko A Krunić
 Česko K Siniaková
76 
4 Ukrajina N Kičenok
 Česko B Strýcová
26[10]    Japonsko M Kato
 Japonsko M Ninomija
52 
 Lotyšsko J Ostapenko
 USA S Stephens
62[6]  4 Ukrajina N Kičenok
 Česko B Strýcová
63[8]
 Japonsko M Kato
 Japonsko M Ninomija
66   Japonsko M Kato
 Japonsko M Ninomija
16[10] 
 Japonsko Š Aojama
 Bělorusko L Marozava
34    Srbsko A Krunić
 Česko K Siniaková
677
 USA B Mattek-Sands
 Nizozemsko D Schuurs
65[10]    Japonsko E Hozumi
 Polsko A Rosolska
163
 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 USA A Spears
27[7]   USA B Mattek-Sands
 Nizozemsko D Schuurs
61[8] 
WC Austrálie P Hon
 Austrálie A Tomljanović
56[8]  3 Slovinsko A Klepač
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
26[10] 
3 Slovinsko A Klepač
Španělsko MJ Martínez Sánchez
73[10]   3 Slovinsko A Klepač
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
62[8]
 Gruzie O Kalašnikova
 Německo T Maria
53    Japonsko E Hozumi
 Polsko A Rosolska
46[10] 
 Japonsko E Hozumi
 Polsko A Rosolska
76   Japonsko E Hozumi
 Polsko A Rosolska
62[10]
 Německo A-L Grönefeld
 USA V King
636[10]   Německo A-L Grönefeld
 USA V King
36[8] 
2 USA N Melichar
 Česko K Peschke
773[7] 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Sydney International – Women's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Siniaková vyhrála po boku Kruničové čtyřhru v Sydney [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-12 [cit. 2019-01-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Sydney International 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.