Sylva Hamplová

prof. PhDr. Sylva Hamplová, CSc.
Rodné jménoSylva Pavlíková
Narození14. května 1935 (88 let)
Praha
Povolánívysokoškolská profesorka, jazykovědkyně
StátČeskoČesko Česko
Alma materBenešovo státní reálné gymnázium Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témataromanistika
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sylva Hamplová (rodné jméno Sylva Pavlíková; * 14. května 1935 Praha) je česká vysokoškolská učitelka a romanistka, vyučující na Univerzitě Karlově v Praze.

Životopis

Sylva Hamplová složila maturitní zkoušku na pražském Benešově státním reálném gymnáziu. V letech 19531958 studovala španělštinu a italštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1961 započala svoje působení na Ústavu jazyka a literatur, posléze působila na Ústavu románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 19621963 strávila na pozvání chilského romanisty Ambrosia Rabanalese Ortize (1917–2010) jeden studijní semestr na univerzitě v Chile (Universidad de Chile).

Výběr z publikační činnosti

  • Italské lingvistické texty (vyd. 1973, 1984)
  • Italské texty pro jazykové kursy (vyd. 1975)
  • L’aspetto del processo verbale in italiano. 1. vyd. Praha: SPN, 1982. 166 S.
  • Cvičení z italského pravopisu a morfosyntaxe (vyd. 1983, 1987)
  • K problematice vidovosti v italštině (vyd. 1994)
  • Nástin vývoje italského jazyka. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 227 S.
  • Mluvnice italštiny (Grammatica italiana). 1. vyd. Praha: Leda, 2004. 445 S.
  • (s Josefem Dubským). Španělština pro vědecké a odborné pracovníky: základní kurs. 1. vyd. Praha: Academia, 1966. 388 S.
  • Stručná mluvnice italštiny (1. vyd. 1974, 2. vyd. 1987, 3. vyd. 1995)
  • Stručná mluvnice španělštiny (1. vyd. 1967, 2. vyd. 1976, 3. vyd. 1985, 4. vyd. 1996/1998)
  • (s Jaroslavou Jindrovou). Česko-portugalský slovník (Dicionário checo português). 1. vyd. Praha: Leda, 1997. 677 S.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sylva Hamplová na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“