Sylva Kysilková

Sylva Kysilková
Narození14. října 1931
Litoměřice, Československo
Úmrtí19. února 2013 (ve věku 81 let)
Litoměřice, ČeskoČesko Česko
Povoláníhorolezkyně a sportovkyně
Oceněnímistryně sportu v horolezectví
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sylva Hnátková – Kysilková (14. října 1931, Litoměřice19. února 2013, Litoměřice) byla česká horolezkyně.

Život

Narodila se jako Sylva Smetanová. V Litoměřicích vystudovala dvouletou zdravotní školu a po jejím dokončení pracovala jako pomocná zdravotní sestra. Později vystřídala řadu dalších zaměstnání, působila např. jako figurantka na geodézii či kustodka v litoměřické galerii.

Z prvního manželství s Norbertem Hnátkem se jí v roce 1955 narodil syn Norbert Hnátek, který se také stal horolezcem. S druhým manželem Ing. Zdeňkem Kysilkou se seznámila v roce 1962 v Tatrách. Nejprve byli horolezeckými partnery, později se vzali, ale manželství dlouho nevydrželo.[1]

Horolezecká kariéra

Přelezla mnoho obtížných výstupů ve Vysokých TatráchAlpách. Roku 1958 spolu s Ladislavem VeselýmMilošem Albrechtem v Tatrách zdolala Žlutou stěnu tzv. Korosadowiczovou cestou.

Byla průkopnicí lezení v samostatném ženském družstvu a s horolezkyněmi Alenou ČudovouVěrou Juránkovou podnikla v Tatrách nejtěžší ženské výstupy své doby, často první ženské zimní výstupy, např. Stanislawského komín (Weberovku) v severní stěně Malého Kežmarského štítu a zimní přechod hlavního hřebene.[2]

V roce 1966 vylezla severní stěnou Matterhornu a v roce 1976 spolu s Jiřím Šmídem, Josefem RybičkouPetrem Placheckým vytvořila v severní stěně Eigeru novou cestu nazvanou Československá direttissima. Tímto výstupem její vrcholové lezení v Alpách skončilo, v roce 1991 se tam ještě naposledy vrátila jako účastnice setkání horolezců Climb for the World. Na vrcholu Eigeru se tehdy setkalo asi 40 nejznámějších horolezců světa, Sylva se tímto způsobem s Alpami rozloučila.[1]

Na pozvání polské horolezkyně Wandy Rutkiewiczové se zúčastnila ženské expedice do Himalájí, jejímž cílem bylo zdolat Gašerbrum III (7 952 m n. m.). Během výstupu se však vyčerpala a postihla ji horečka, proto se musela vrátit do základního tábora.

Slezla také mnoho těžkých cest v českých i německých pískovcových skalách. K jejím nejnáročnějším výstupům patří HöllenhundNěmecku, v Čechách pak výstup Smítkovou cestou na Rakev v Příhrazech.

Zajímavosti

  • Aby zdolala alpský vrchol z jiné země, než do které měla vízum, několikrát ilegálně překročila hranice (z Rakouska do Itálie nebo do Švýcarska). Někdy svůj pobyt protáhla přes stanovenou dobu, proto jí byl na nějakou dobu odebrán cestovní pas.
  • Po neúspěšném pokusu o zdolání Gašerbrumu III se v táboře setkala s italským horolezcem Reinholdem Messnerem, který měl potíže s obuví, proto mu Sylva nabídla ty své. Messner v nich pak provedl prvovýstup na Gašerbrum I a Sylvě později poslal boty úplně nové.
  • Pilot letadla, s kterým odlétala z Himalájí, si vyslechl její příběh a celé pohoří s ní aspoň obletěl.[1]

Ocenění

  • Roku 1976 obdržela titul mistra sportu v horolezectví (odznak věnovala do sbírky litoměřické galerie).
  • Dvakrát byla oceněna výstupem roku.

Výstupy

  • prvovýstup východní stěnou, VI, A4, Skoruší Mních, Jariabkova veža, Vysoké Tatry
  • 1962: Direttissima, S stěna, Prostredný hrot, Vysoké Tatry; I. Bajo, S. Kysilková, Z. Kysilka
  • 1966: Cesta Schmidů, S stěna, Matterhorn, Walliské Alpy; S. Kysilková, G. Bauer, M. Takada
  • 1976: Československá diretissima, S stěna, Eiger, Bernské Alpy; S. Kysilková, P. Plachecký, J. Rybička, J. Šmíd – předtím se o stěnu pokoušela deset let třikrát klasickou cestou

Odkazy

Literatura

  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. Horolezectví zblízka (původním názvem: Horolezectvo zblízka). Překlad Václav Širl; lektoroval Jiří Novák (horolezec). 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 444 s. 27-081-89. S. 112,113,382,384,395. 
  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. HOROLEZECTVO encyklopédia. Bratislava: Šport, 1989. 254 s. ISBN 80-7096-015-9. S. 164. (slovensky) 
  • Montana 6/2006, Portrét Silvy Kysilkové Martina Krejsy
  • BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 119–121.

Reference

  1. a b c HAINCOVÁ, Jitka. Sylva Kysilková. Výběr z kulturních výročí [online]. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, 2021 [cit. 2024-04-18]. Roč. L, čís. 2. Dostupné online. ISSN 1803-6953. 
  2. Sylva Kysilková | eMontana.cz [online]. 2018-05-22 [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Icon - upload photo 2.svg
Icon of a sunset photograph