Symbolický hřbitov obětí Tater

Symbolický hřbitov obětí Tater
Lokalita
Stát	Slovensko Slovensko
Obec	Vysoké Tatry
Zeměpisné souřadnice	49°8′56,4″ s. š., 20°4′45,84″ v. d.
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Symbolický hřbitov u Popradského plesa pod strmou skalní stěnou Ostrvy (okres Poprad, Prešovský kraj, Slovensko) je místem, kde jsou na památku obětem Vysokých Tater umístěny pamětní desky se jmény lidí, kteří zahynuli ve Vysokých Tatrách, ale kde není nikdo pohřben. Autorem myšlenky na vytvoření centrálního památníku tatranských obětí byl akademický malíř Otakar Štáfl z Prahy, společně s Alojzem Lutonským.^[1]

Projekt kaple vypracoval Ing. Róbert Vosyka z Popradu. První symbolické, ručně vyřezávané kříže jsou od řezbáře Jozefa Fekiače-Šumného z Detvy. Dřevořezbu v interiéru kaple udělal Ladislav Tfirst.

Založení hřbitova se datuje k roku 1936. Symbolický hřbitov byl vysvěcen 11. srpna 1940 a hned na to byl zpřístupněn veřejnosti. Za správu hřbitova odpovídají od roku 1995 Státní lesy Tatranského národního parku. Od roku 1970 je symbolický hřbitov zapsán v seznamu kulturních památek.

Základní údaje

Podle údajů správce hřbitova bylo počátkem roku 2006 na symbolickém hřbitově 278 pamětních desek se 412 jmény obětí Vysokých Tater, které jsou umístěny do 7 sektorů (A, B, C, D, E, F, G). K uvedenému datu bylo v sektoru A 91 tabulí, B 20 tabulí, C 39 tabulí, D 38 tabulí, E 34 tabulí, F 15 tabulí, G 41 tabulí. Rázovitost tohoto místa kromě okolní tatranské přírody a limb, tvoří i vyřezávané, barevné detvanské kříže, kterých se zachovalo 56. Jejich autory a realizátory se stali bratři Josef a Ján Fekiačovi z Detvy. Ján Fekiač je protagonistou dokumentárního filmu STV Bratislava, který pod názvem Niesť svoj kríž realizoval v roce 1991 slovenský scenárista a režisér Fedor Bartko.

Přístupová cesta

K symbolickému hřbitovu vede asfaltová cesta od zastávky tatranské tramvaje Popradské Pleso, kde lze zaparkovat autobusy a osobní automobily. Tuto cestu kopíruje modrá turistická značka. Po 3,6 km a 1:05 hodiny odbočuje žluté turistické značky do areálu Symbolického hřbitova a po stejné značce lze pokračovat až k Popradskému plesu.

Fotogalerie

• 

  (c) I, Doko, CC BY-SA 3.0
• 

  (c) I, Doko, CC BY-SA 3.0
• 

  (c) I, Doko, CC BY-SA 3.0
• 
• 
• 
• 
• 
• 

  (c) I, Doko, CC BY-SA 3.0
• 

  (c) I, Doko, CC BY-SA 3.0
• 

  (c) I, Doko, CC BY-SA 3.0
• 
• 
• 
• 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Symbolický cintorín pri Popradskom plese na slovenské Wikipedii.

Literatura

• Mikuláš Argalács, Dominik Michalík: Symbolický cintorín; 2. upravené vydání 2007, Podtatranské noviny, Tatranská Lomnica, 168 stran, slovensky, ISBN 978-80-89309-01-6

Související články

• Seznam lidí na Symbolickém hřbitově obětem Tater
• Symbolický hřbitov horolezců
• Symbolický hřbitov obětí Malé Fatry

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Symbolický hřbitov obětí Tater na Wikimedia Commons