Symfonie č. 6 (Mozart)

Mozart v roce 1770

Symfonie č. 6 Wolfganga Amadea Mozarta v tónině F dur, dle Köchelova seznamu KV 43, byla dokončena v roce 1767 v Olomouci.

Dle názoru muzikologa Alfreda Einsteina uvedené v jeho revizi Köchelova seznamu z roku 1937, skladatel započal komponování symfonie pravděpodobně ještě ve Vídni a dokončil ji v Olomouci, kam se Mozartova rodina uchýlila před zhoubnou epidemií neštovic, která v té době sužovala Vídeň,[1] viz Mozart a neštovice.

První uvedení

Symfonie byla zařazena do programu koncertu uspořádaného pro hraběte Františka Antonína Schrattenbacha, synovce kardinála Wolfganga Hanibala ze Schrattenbachu a bratra knížete-arcibiskupa Zikmunda Kryštof ze Schrattenbachu, Leopoldova zaměstnavatele v Salcburku. Koncert tehdy 11letého Wolfganga, se konal 30. prosince 1767 v brněnské Taverně (Reduta) za přítomnosti otce Leopolda a Wolfgangovy 15leté sestry Marie Anny.

Místní kněz o tom poznamenal:

„Navštívil jsem hudební koncert v městském domě, známém jako „Taverna“, kde se jedenáctiletý Salcburčan se svou patnáctiletou sestrou, doprovázeni mnoha nástroji obyvateli Brna, vzbudilo všeobecné nadšení a obdiv.“

[2]

Hrabě Schrattenbach Leopolda vyzval, aby zůstali v jeho paláci déle, avšak Leopold chtěl pokračovat dále na sever, neboť měl obavy o synovo zdraví, a tak rodina byla již o dva dny později na cestě do Olomouce.[3] Zde se 26. října skutečně u Wolfganga projevily první příznaky neštovic.[4][5]

Pamětní deska na paláci hraběte Schrattenbacha

Mozartův pobyt v Brně připomíná pamětní deska od J. T. Fischera na Schrattenbachově paláci z roku 1956.

Věty a instrumentace

Dílo má čtyři věty a je první Mozartovou symfonií v tónině F. První provedení proběhlo v Brně 30. prosince 1767.[1] Autograf partitury se nachází v Jagellonské knihovně v Krakově.[6]

Instrumentace při prvním provedení symfonie byla následující:

Místo hobojů jsou ve druhé větě použity flétny.[7] Je to také poprvé, kdy v symfonii Mozart použil dva obligátní violové party.[8]

Věta Andante cituje téma z Mozartovy dřívější latinské opery Apollo et Hyacinthus, KV 38, v níž " houslemi s dusítky hrajícími melodii nad pizzicatem druhých houslí a dělených viola dosahuje zvláštního účinku".[9]

Je to také první čtyřvětá Mozartova symfonie, v níž zavádí menuet a trio, což se stává velmi častým v mnoha jeho pozdějších symfoniích. Věty jsou:

  1. Allegro, takt
  2. Andante, takt
  3. Menuet a Trio, takt
  4. Allegro, takt

Reference

  1. ↑ a b c Zaslaw, str. 109–112
  2. ↑ Quoted by Zaslaw, str. 111–12 from O. E. Deutsch.
  3. ↑ Deutsch, Otto Erich (1965) Mozart: A Documentary Biography. Stanford: Stanford University Press.
  4. ↑ Hopkins (2002, 63)
  5. ↑ Source for this paragraph except where indicated: Halliwell (1998, 124)
  6. ↑ Giglberger 2005, str. X.
  7. ↑ Neue Mozart-Ausgabe NMA s|95|85|
  8. ↑ Brown 2002, str. 350–351.
  9. ↑ Kenyon, str. 143

Literatura

  • Brown, A. Peter: The Symphonic Repertoire (Volume 2). Indiana University Press, Bloomington and London 2002 ISBN 025333487X.
  • Giglberger, Veronika: (Preface), translated by J. Branford Robinson. In Wolfgang Amadeus Mozart: Die Sinfonien I, editováno v lednu 2016, Bärenreiter-Verlag, Kassel 2005 ISMN M-006-20466-3.
  • Kenyon, Nicholas: The Pegasus Pocket Guide to Mozart Pegasus Books, New York 2006 ISBN 1-933648-23-6.
  • Zaslaw, Neal: Mozart's Symphonies:Context, Performance Practice, Reception OUP, Oxford 1991 ISBN 0-19-816286-3.

Média použitá na této stránce

Portrait of Wolfgang Amadeus Mozart at the age of 13 in Verona, 1770.jpg
School of Verona, attributed to Giambettino Cignaroli (Salo, Verona 1706-1770), Portrait of Wolfgang Amadeus Mozart at the age of 13 in Verona, 1770. Offered for auction at Christie's Paris on 27 November 2019, from the collection of the descendants of pianist Alfred Cortot.
Schrattenbachův palác, Brno 04.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Schrattenbachův palác, Brno - Mozart