Synagoga Dura Európos
Synagoga Dura Európos | |
---|---|
![]() Zbytky synagogy | |
Místo | |
Místo | Dura Európos, ![]() |
Souřadnice | 34°44′50,95″ s. š., 40°43′37,56″ v. d. |
Architektonický popis | |
Výstavba | 245–? |
Odkazy | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Synagoga Dura Európos je unikátně zachovaná starověká synagoga ve starobylém městě Dura Európos u řeky Eufrat na území dnešní Sýrie, která byla nalezena roku 1932. Synagoga se stala známou kvůli zachovalým nástěnným malbám biblických scén, které ukazují, že starozákonní zákaz zpodobnění lidí v synagogách nebyl ve 3. století respektován všemi židovskými komunitami.
Historie a popis
Synagoga byla postavena v letech 244 až 245, o čemž svědčí nápis napsaný v aramejštině, který byl nalezen při vykopávkách. Další nápis v řečtině uvádí jméno zakladatele synagogy. Synagoga stála u zdi města a roku 256 byla během výstavby opevnění proti Sasánovcům zasypána pískem. Proto se v ní fresky zachovaly v dobrém stavu.

Synagoga měla výšku asi 7 m, hlavní sál měl velikost 7,68 × 13,35 m a podél zdí byly umístěny lavice. V západní stěně, čelem k Jeruzalému, byl půlkruhový výklenek pro uložení svitků Tóry. Během vykopávek byly pod synagogou nalezeny pozůstatky staré budovy z konce 2. století až počátku 3. století. Budova měla rozměry 4,6 × 10,85 m a byla vyzdobena květinovými a geometrickými vzory.
Výzdoba
Na stěnách synagogy jsou fresky biblických scén a pohanské symboly a obrazy. Každá nástěnná malba je uzavřena v obdélníkovém rámečku a oddělena od ostatních květinovými ornamenty. Fresky zobrazují čtyři výjevy ze života Mojžíše, scény ze života Samuela, Davida, Šalomouna, Jákoba, Ezechiela a jiných biblických postav, odchod Židů z Egypta, přechod přes Rudé moře, Ahasvera s Ester a Archu úmluvy.
Fresky zdobí stěny synagogy biblickými postavami proroků, což vede vědce k závěru, že ve 3. století ne všechny židovské komunity respektovaly starozákonní zákaz zpodobnění lidí (zákaz plynul z výkladu zákona, protože zpodobnění by mohlo být chápáno jako modloslužba). Styl fresek historik Michail Rostovtsev popsal jako „mezopotámský“, odvozený od syrské tradice, který není spojen s helénistickým uměním.

Primitivní a čistě orientální styl malby lze považovat za jednu z variant východního křesťanského umění. Postavy jsou zachyceny z čelní strany, jejich tváře jsou monotónní a hlavní postavy se často opakují v téže scéně několikrát.
Hlavní postavy na freskách biblických postav jsou zachyceny v řeckém oděvu, ozbrojenci mají římskou výzbroj, některé další postavy jsou oblečeny v parthských oděvech. V určitých případech umělci věrně zobrazili biblický popis věcí, např. archu úmluvy a židovské náboženské atributy menora, cedrát a lulav.
Fresky jsou dnes vystaveny v muzeu v Damašku.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Синагога Дура-Европос na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Synagoga Dura Európos na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Excavation of the Torah niche in the Dura Europos synagogue in 1932-1933.
Autor: Heretiq, Licence: CC BY-SA 2.5
Dura Europos, Syria, remains of the Block L7 northern houses, C and D at the back, I at the foreground.
Image of part of the fresco at the Dura-Europos synagogue. This image, illustrating a scene from the Book of Esther, was taken from Goodenough, Erwin Ramsdell (1968) [1953] Jewish Symbols in the Greco-Roman Period, Category:New York: Pantheon Books A complete copy of the fresco is on display at the History of Art Department at Yale University.